Slib

Ty už se nezlobíš?

M: ,,Mě se neomlouvej.. Měl by si se omluvit tatínkovi a pomoct mu." koukla se na něho Mery.
Maty: ,,Já se půjdu tatínkovi omluvit." koukl se na Mery a šel pomalinku k pračovně. Otevřel dveře a viděl jak David srovnává papíry na zemi.
Maty: ,,Tatínku promiň." pohladil ho po rameni. ,,Já ti jdu pomoct to uklidit." sedl si k němu a začal mu podávat papíry. David nic neřekl ani slovo. Když to měli hotový, tak si David sedl na židli. Malej k němu opatrně přišel.
Maty: ,,Tatínku promiň." pohladil ho po ruce.
D: ,,Jdi za maminkou." řekl mu David a ani se na něho nepodíval. Malej sklopil hlavu a šel za Mery.
Davidovi bylo malýho líto, že ho takhle musel odbýt, ale taky si musel uvědomit co udělal.
Maty: ,,Maminko." přiběhl k ní Matýsek uplakanej.
M: ,,Co je Matý?"
Maty: ,,Já jsem se tatínkovi dvakrát omluvil a pomáhal jsem mu a nic mi neřekl. Jenom, že mám jít za tebou."
M: ,,No ale taky si musíš prcku uvědomit co si vyvedl."
Maty: ,,Já už to vim." popotahoval Mates. David vylezl z pracovny a šel do kuchyně. Malej za nim šel..
Maty: ,,Tatínku?"
D: ,,No?" koukl se na něho svým robotím obličejem.
Maty: ,,Promiň, že jsem ti rozházel papíry. Já vím, co jsem udělal. Promiň" přišel k němu o snažil se ho obejmout.
D: ,,Jsem rád, že sis to aspoň uvědomil." rád by ho vzal do náruče a odpustil mu, ale musí zachovat chladnou hlavu.
M: ,,Tak mu to odpusť ne?"
D: ,,Rád bych, ale chci aby si uvědomil co udělal."
M: ,,Vždyť se ti omluvil, dokonce několikrát a ještě ti s tim pomohl."
D: ,,No jo." sedl si na gauč a pustil si hokej.
Malej k němu hned šel a lehl si k němu.
Maty: ,,Tatínku? Ty už se na mě nezlobíš?"
D: ,,Ještě trošku jo. Tohle se nedělá Mates, jasný?!"
Maty: ,,Ano."
D: ,,Tak to jsem rád. Ještě jednou něco takovýho, tak už dostaneš na zadek."
Maty: ,,Ano." přitulil se k Davidovi.
Mery si sedla i s Maruškou k nim..