Mery šla oblíknout Matýska, Tomášek šel s ní a David s Lukym a Karlem vzali jídlo a pití ven na zahradu.
I když je květen a venku je už teplo, ale i tak Mery dala malýmu mikinu a tepláčky. Mery dala malýho na zem.
T: ,,Teto?"
M: ,,Copak?" usmála se na něho.
T: ,,Můžu vzít Matýska?"
M: ,,Jako, že by si ho nesl nebo, že by si ho vzal za ručičku."
T: ,,Za ručičku."
M: ,,No jasně, ale musíš jí pomalinku. Matýsek není tak rychlej jako ty a ještě moc nechodí. Já ho vezmu za druhou ručičku jo?"
T: ,,Dobře."
Oba vyšli s malým ven.
KH: ,,Ty už ťapeš prcku jo?"
D: ,,No joo. Šikulka náš." usmál se na Mery a Mery na něho.
KH: ,,No to teda je."
T: ,,Můžu si hrát s Matýskem?"
D: ,,No jasně." usmál se David, rozložil jim deku a dal jim tam nějaký hračky. Za chvilku vyběhl i Timi a šel za klukama.
T: ,,Hele Matýsku." ukázal na přicházejícího Timiho.
Malej se usmál a natahoval se k Timimu. Dospěláci si povídali.
K: ,,Tak co mládeži. Plánujete ještě jednoho prcka?"
D: ,,Jo plánujeme, ale až tak za rok nebo rok a půl."
K: ,,Tak to jo a koho?"
D: ,,Kluka."
M: ,,Holčičku, kluka už máme."
D: ,,Kluka."
M: ,,Holčičku."
D: ,,Kluka a tečka."
M: ,,Vůbec.. Stačí, že se musim starat o tebe a Matese.. Holčičku." usmála se Mery na profesora.
K: ,,Takže se neshodnete." zasmál se Karel.
M: ,,Jo, holčičku."
D: ,,Kluka."
L: ,,Neshodnou." zasmál se i Luky. To už se k nim blížili i kluci.
D: ,,Tak co je prckové?" usmál se David na oba kluky.
T: ,,Nic strejdo." usmál se na něho. ,,Já mám žížu."
D: ,,Na Tomíku." podal mu hrníček s pitím.
T: ,,Děkuju." usmál se, napil se a dal to zpátky Davidovi. Matýsek se po něm natahoval.
D: ,,No a co ty mrňousku?" vzal si ho na klín. Malej se o něho opřel, zavřel očíčka a usnul.
M: ,,Nějakej unavenej." usmála se Mery a pohladila ho po hlavičce.
K: ,,Mě Matýsek přijde jako celej Mery.
M: ,,No děkuju."
L: ,,Mě zase připomíná Davida, ale jenom když se vztekne."
D: ,,Mamrde.." drcnul do něho David.
KH: ,,Davide!" koukl se na něho přísně.
M: ,,Jo to je pravda, když se vztekne nebo když se mu něco nelíbí, tak se tváří jako jeho tatínek." usmála se Mery na Davida.
D: ,,Po tobě je zase ukecanej."
M: ,,No to je fakt hrozný. Ty dvě slova co řekl viď?"
K: ,,Něco má po Mery a něco po Davidovi. usmál se Karel.
ČTEŠ
Slib
Short StorySlib... To je jediné slovo, které téhle povídce patří.. Proč? To se tady dozvíš.. Tak neváhej a čti!🤩