Přesuneme se o pár týdnů dopředu.
Co se týče výzkumu se vše ututlalo a David ho může dál "provozovat". Na Mery bylo už vidět, že je něco jinak. Nejen vzhledově, ale i chováním.. Je nervózní, protivná a dokáže jí vytočit i sebemenší kravina. David měl zrovna volno. Mery zrovna vstala.
D: ,,Dobré ráno." usmál se.
M: ,,Tobě taky." usmála se i Mery a šla na záchod a do koupelny se upravit. Potom vyšla oblečená a šla do kuchyně.
M: ,,Davideee!" zakřičela z kuchyně.
David hned přišel.
D: ,,Copak zlato?"
M: ,,To je tak těžký ten talíř dát do dřezu?!" ukázala na talíř, který byl hned vedle dřezu na lince."
D: ,,No je." usmál se David.
M: ,,Neser Hofbauer!" koukla se na něho Mery přísně.
D: ,,Ale notak lásko." usmál se David a dal jí pusu.
Mery jen protočila oči. David si to nebral osobně. Věděl, že s Mery hází hormony. Mery se nasnídala, dala nádobí do myčky a začala uklízet. Přece jenom za necelý týden tady jsou Vánoce. Byla zrovna v obýváku a uklízela před televizí u který se válel David na gauči.
D: ,,Lásko?"
M: ,,No?" otočila se k němu.
David naznačil rukou, aby trošku popošla.
M: ,,A nechtěl by si takhle náhodou zvednout ten tvůj boží zadek a pomoct mi?"
D: ,,A s čím?"
M: ,,Například si uklidit pracovnu?"
D: ,,No jo." řekl David, vzal si do ruky hadr a šel do pracovny.
D: ,,Co uklidit?" koukl se po pracovně. Všude rozházený papíry od výzkumu, jedna rukavice na stole, druhá u boxovacího pytle. Pár hrnečků, talířů, lžiček, vidliček a nožů. Když se vracel s nádobím do kuchyně, tak Mery málem trefilo.
M: ,,To si měl všechno v pracovně?"
D: ,,No."
M: ,,Radši nechci ani vědět jak to tam vypadá.."
D: ,,Láskoo.. Nezlob se na mě.."
M: ,,Ale vždyť já se nezlobim. Prostě mám rozházený hormony.. Promiň, odnášíš to úplně zbytečně."
D: ,,Mě to nevadí." usmál se David a objal Mery. ,,Já vím, že s tebou hází hormony."
ČTEŠ
Slib
Short StorySlib... To je jediné slovo, které téhle povídce patří.. Proč? To se tady dozvíš.. Tak neváhej a čti!🤩