David se ráno probudil, oblíkl se a vyrazil na kliniku, kde si domluvil schůzku. Anglicky uměl perfektně, takže domluva byla jednoduchá. Po pohovoru si vyšel do města. Kam se podíval, tam viděl Mery. Tak moc chtěl ji odpustit, ale něco mu v tom bránilo.
Mezitím v Rubavě.
Mery zůstala doma, nemohla se pomalu ani hnout jak moc špatně ji bylo. Jirka se u ní zastavil i s Bíbou a všechno s ní probrali. Poradili jí, aby Davida pochopila, zkusila nabrat síly a nevolala mu nebo mu napsala SMS. Aby si to všechno srovnal v hlavě. Mery by to ráda udělala, ale prostě chtěla Davida za každou cenu zpátky. Dokonce začala uvažovat, že by za ním letěla. To jí ale Jirka okamžitě zamítl s tím, aby mu dala čas. I kdyby měla čekat měsíce, půl roku nebo rok, tak ať si počká. David si to sám musí probrat v hlavě.
Byl večer a David seděl u notebooku a koukal se na společné fotky jeho i Mery. Tak moc by jí chtěl zpátky, ale to co mu udělala se odpustit nedá. Všechny fotky jich dvou smazal. Nechtěl se zaobírat minulostí, chtěl být teď a tady. Pustil si film a dělal jakože nic. Za to Mery se utápěla ve výčitkách, slzách, času a fotkách. Tak moc chtěla Davida u sebe, ale Mery si myslí, že jí nechce ani vidět.
Ráno k Mery přišel profesor. To co se stalo mu řekla.
K: ,,Mery, na jednu stranu ho chápu, ale zase je to David a jedná v afektu. Hele počítám, že do půl roku je tady. Udělala si chybu, ale kdo je nedělá. Nevyčítej si to... David je vůl, že tak zbaběle utekl.. Určitě na tebe myslí taky." pousmál se profesor.
M: ,,Děkuju pane profesore. Nejraději bych letěla za ním, ale nevím kam. Nevím nic. Nereaguje na SMSky, e-maily ani mi nebere telefon."
K: ,,Nech ho vychladnout a jak říkám do půl roku je tady i s kytkou v ruce."
M: ,,Děkuju za podporu. Jste asi jedinej kdo mě chápe a nekouká na mě jako na nějakou kurvu co se vyspí a každým."
K: ,,Mery to vůbec ne. Jak jsem říkal, chyby dělá každý. Navíc jsi holka, která ho miluje a určitě i on tebe. Nejsi jako jeho předešlý holky, který měl jenom na jedno. Tebe fakt miluje a myslím si na tebe myslí taky. To, že chtěl s tebou dítě i když on sám jím je a že tě požádal o ruku. Tak to už o něčem svědčí"
Mery se pousmála.
M: ,,Děkuju."
Ještě si chvilku povídali a potom šel Karel pryč. Mery si lehla do postele a usnula téměř okamžitě.
ČTEŠ
Slib
Short StorySlib... To je jediné slovo, které téhle povídce patří.. Proč? To se tady dozvíš.. Tak neváhej a čti!🤩