14 dní se nedělo nic. Snažila se mu dovolat, ale nezvedal to..
Mery si dokonce začínala myslet, že si tam někoho našel a nechce ani děti ani jí vidět. Byla z toho zoufalá...
Jednou Mery šla zrocna pro malýho do školky. Malou nechala s profesorem doma. Začal ji zvonit telefon.
M: ,,Prosim Hofbauerová."
D: ,,Llásko, jsi to ty?" zeptal se David tím tónem hlasu jako.kdyby se bál cokokiv říct.
M: ,,Davide? Ty jsi si na mě ještě vzpoměl jo?"
D: ,,Mery prosím promiň mi to.. Ten den co jsme spolu mluvili naposledy si pro mě přišli. Jsem ve vězení."
M: ,,Cože?! Já...já si myslela jsem si, že se mi vyhýbáš a někoho jsi si tam našel.."
D: ,,Ne, to ne! Měl jsem soud... A...a" rozbrečel se David.
Mery se zarazila, protože nikdy neslyšela ani neviděla Davida brečet. Teda až na to, když se narodily děti.
M: ,,Davide? Cco co se stalo? Kolik si dostal?"
D: ,,Já jsem dostal 18 let podníněně."
Mery se okamžitě rozbrečela taky a musela si sednout na lavičku jinak by to s ní asi švihlo..
M: ,,To snad ne!!"
D: ,,Bohužel."
M: ,,A je možnost, že by jsi si to mohl odsedět tady?"
D: ,,Ptal jsem se a možná by to šlo, ale musí se poradit ještě se zástupcem."
M: ,,To..to je strašný." brečela furt Mery.
D: ,,Je.. Musím končit, zase se někdy ozvu. Miluju tě."
M: ,,Pa, já tebe."
Mery zavěsila.. Když se na letišti loučili s Davidem, tak si myslela, že ho neuvidí pouze měsíc a teď? Teď ho neuvidí 18 let?! David neuvidí vyrůstat Marušku ani Matýska. Neuvidí to jak rostou před očima. Maruška ani nebude pořádně vědět, kdo nebo co je její tatínek.. Mery se zvedla a šla pro prcka do školky. Musela pořád na to myslet.. Nemyslela na nic jinýho.. Tak moc si přála, aby ho deportovali zpátky do Čech a mohl si to odsedět alespoň tady.. Nebo kdyby to byla alespoň jedna velká noční můra...
ČTEŠ
Slib
Short StorySlib... To je jediné slovo, které téhle povídce patří.. Proč? To se tady dozvíš.. Tak neváhej a čti!🤩