Naděje | Stein27

7. část

„Takže jsme dopočítali, že Asd pro výztuž v poli je šest celá padesát osm krát deset na čtvrtou, takže musíme najít nejbližší nejvyšší As, ale vzdálenost musí být menší než sto padesát, protože to pak musíme vynásobit dvěma," vysvětlovala učitelka příklad. Podívala jsem se na Sofii, jestli ví, o čem to mluví. Samozřejmě, že zakroutila hlavou do záporu. Vzdala jsem pokus o porozumění jejího výkladu a začala si kreslit na kraj papíru nesmyslné obrazce. Po chvíli mě přestalo bavit i to, takže jsem svoji pozornost přesunula na lak svých nehtů, který jsem začala seškrabávat, což se dá považovat za jeden z mých zlozvyků. Pokaždé co si nalakuji nehty, hned první den ve škole je celé odrbu a vypadají strašně. Když mi kousek laku skončil v oku a to zapříčinilo bolest a následné zběsilé mrkání, radši jsem toho nechala a zadívala se na Adama v první lavici. Na pravé ruce se mu napínaly svaly při psaní a pokaždé, co zvedl zrak k tabuli na zápis, se mu ještě více zvýraznila jeho ostře řezaná čelist. Povzdechla jsem si. Čím to je, že člověk nikdy nedostane svého crushe? Je to snad nějaké nepsané pravidlo, nebo co?

Mé myšlenky přerušilo zvonění, které hlásilo poslední hodinu tohohle týdne. Byl konečně zase pátek a já si tak mohla odpočinout od školního nátlaku.
„Val? Přestaň se tvářit tak smutně, on ti za to nestojí," promluvila na mě Sof.
„Cože? O kom to mluvíš?" dělala jsem blbou, že nevím, o kom mluví.
„Ty víš, že o Adamovi. Vyser se na něj prostě. Co třeba ten Petr?"
„Sofie.. Jsou to už dva měsíce od té noci, určitě už si mě ani nepamatuje. Vždyť ani já sama už si pořádně nepamatuji, jak vypadal. Navíc se už nikdy neuvidíme, tak na něj taky zapomeň."
„Já vím, co by ti prospělo!" vykřikla nadšeně. Začala jsem se obávat, co zas vymyslela. Kývnutím jsem ji pobídla k tomu, ať mluví dál.
„Pořádná kalba! Naposledy jsme pili právě 2 měsíce zpět, už je čas na další! Navíc ti to naposledy do života přineslo muže... sice neúspěšně, ale i tak!"
„Sofie, ne. Já už do žádného klubu nejdu! Zase se tam na mě vyserete, protože si tam někoho najdete a ty víš, že já takové věci, jako vy nedělám. To fakt nepřichází v úvahu, radši budu doma a udělám si úkoly na další týden, i to bude větší zábava, než zas čumět na to, jak se s někým olizujete," protočila jsem oči.
„Však nemusíme do klubu, můžeme popít třeba u mě doma nebo tak něco. Michala jsme už dlouho neviděli a tak, notak dlouho jsme nic všichni společně nepodnikli!" přemlouvala dál.
„Dneska je párty u jednoho kamaráda ze školy, jeho rodiče odjíždí na celý víkend, takže toho samozřejmě využívá," otočil se na nás Alex z lavice před námi.
„No vidíš! To je naprosto úžasná příležitost. A tys přece řekla, že nejdeš do klubu, o párty v domě nebyla žádná řeč," udělala na mě Sofie štěněčí pohled. Snažila jsem se zhodnotit všechny výhody a nevýhody. Mezi výhody patří, že zase po dlouhé době vypadnu z bytu, možná si užiju i nějakou tu zábavu nebo udělám nové kamarády. Taky mezi výhody patří, že je nulová šance, že si zase domů potáhnu nějakého zfetovaného člověka, takže bude lehká doprava domů, pokud se na mě kamarádi zase vyserou. Mezi nevýhody patří, že se pravděpodobně zas ožeru a prospím zbytek víkendu, takže nebudu mít hotové věci do školy a budu je dělat na poslední chvíli. Když se všechno podtrhne a sečte, výhod je značně více, proto se rozhodnu.

„Fajn, ale jak mě tam zase necháte samotnou, nepřejtesi mě! Bude to naposledy, co s vámi někam půjdu a myslím to tentokrát užvážně!" hned co jsem to dořekla, skočila mi Sofie kolem krku.
„Já věděla, že mě nezklameš! A teď musíme vyřešit, co si oblečeme, jak senamalujeme a všechno! Hele přemýšlela jsem, že si vezmu takové ty černé šaty,víš které myslím, ne?"
„Co? Jak si stihla přemýšlet nad tím, co si oblečeš, když to víš pár sekund? Afakt nevím, které černé šaty myslíš, vole, máš jich několik."
Začala jsem přemýšlet, které šaty může myslet. Má opravdu minimálně patery.Mezitím, co dál mluvila tentokrát o botách, chytla mě za ruku a táhla keskříňkám. Ani když jsme se rozdělily každá do jiné uličky, jelikož máme každáskříňku jinde, nepřestala mluvit o dnešním večeru.
Tak to bude dlouhý den.

____________________________________
Přidávám kratičký a nudný díl, ale něčím jsem musela vyplnit místo a posunout čas, aby se to opět mohlo nějak rozjet  8)