Inner Child [taekook]

4.

„Proč musíš zase dřív ze školy, Jiminiee.." posmutněl Kookie, když mu Jimin řekl, že půjde domu zase sám.

„Musím naposled na tu kontrolu.. Promiň... Jin by tě vyzvedl, ale musí být déle v práci a Namjoon jede se mnou." pohladil Jimin černovláska po vláskách.

„Dobře." sklopil Kookie pohled.

„Máš poslední hodinu, to zvládneš.. Když ti něco budou dělat, tak mi to doma řekneš a já si jich podám ano?" usmál se Jimin na Kookieho, který mu úsměv s radostí oplatit.

„Dobře..uvidíme se doma.. Králíčku." rozloučil se s ním Jimin a Kookie se povzdechl.

Když se Jungkookiemu skončila hodina, tak šel rychle domů. Neviděl nikde Wooyounga, tak si myslel, že už odešel. Mýlil se. Potkal ho na chodníku před školou a nebyl.

„Holčička nám jde domů?" uškrnul se Wooyoung a za Jungkookem se objevil San, který ho chytil za ramena a držel ho.

„Ne-Nech mě." snažil se jim vysmeknout, ale byl slabý.. San byl vysoký a skoro samý sval..

„Ale, ale...nevztekej se... Holčičky mají být milé " usmál se Wooyoung a pohladil Kookiemu stehno. Vjel rukou pod jeho sukni a mačkal mu ho.

„Pro-Prosím n-ne... " začal plakat Kookie.

Wooyounga to akorát rozčílilo a praštil Kookieho do břicha tak, že se zvalil na zem.

„Nic nevydržíš..." zavrčel a chytil Jungkooka za vlasy. Tekly mu slzy to tvářich..

Kopnul ho ještě do břicha.. A odešli pryč. Jungkooka bolelo hrozně břicho, brečel a cítil se poníženě..schoulil se na chodníku do klubíčka, kde upadl do bezvědomí..

Dnes mi prišla skriňa na albumy.. Bcs ich nemám kde dávať.. Montovala som ju asi 3 hodiny a nakoniec som zavolala brata a on mi to spravil.. 😀 😀