Inner Child [taekook]

30.

Bojím se mu to říct..

Podíval jsem se se smutným pohledem na Joonieho, který seděl za Jiniem.. Ten se na mě zářivé usmál a přikývl.. Zřejmě mu došlo o co jde..

„No tak??" odpověděl Jin a já si povzdechl..

„S-S někým se stý-stýkam.." zamumlal jsem skoro neslyšitelně.

„Musíš víc nahlas Jungkookie.. " řekl Jin.. Ach jo..

„Stýkam se s někým.." řekl jsem o něco víc nahlas.. Jin, ale nič neříkal.. Tak jsem si myslel, že nic neslyšel.. Zvedl jsme pohled a uviděl jak se na mě dívá.. Měl nečitelný výraz..

„Jinie?? Zlatíčko.. " ozval se tentokrát Namjoon a podíval se na Jina.. Chytil ho za tvář, ale Jin mu ruce hned dal pryč.

„S kým??" zeptal se Jin úplně s klidným hlasem.. A já se už bál, že bude křičet..

„T-Ten kluk co mě minule přivezl.. Taehyung.. "
Teď se na mě podíval dost překvapeně až jsem se lekl.. Co to znamená..

„Kim Taehyung?? Ten potetovaný parchant, který vlastní největší firmu v Seoulu?!" vyjekl hlasitě až jsme se oba dva s Namjoonem lekli.. Takového jsem ho ještě neviděl.

Proč nazval Daddyho parchantem?? Do očí se mi nahrnuly slzy. Posmrkl jsem a hned si utřel slzy do rukávu..

„Jinie.. On není parchant.. Není špatný.." promluvil Joon a pohladil mě po hlavičce..

„Takže.. Ty.. Ty jsi o tom věděl taky, jo?" zeptal se naštvaně Jin.. Namjoon přikývl..

„Pravdepodobně Jimin taky nemám pravdu?!"

👀👀👀
Ešte jednu možno zvládnem napísať.. :))