Může Být I Hůř II.Díl ✓

10. Kluk

Jake

Věděl jsem, že jsem udělal chybu a to hned dvojitou. Líbal jsem ji, i když miluju jinou holku a líbal jsem ji, i když je holka mýho nejlepšího kámoše a je jedno, jestli spolu jsou nebo ne. Důležité bylo aspoň to, že jsem si to konečně přiznal. Stále miluju Violet. Na tom se nezměnilo nic, ani za ty čtyři roky v chládku.

Sarah mi dala Georgovu novou adresu, a tak jsem se rozhodl, že ho navštívím. Netušil jsem, jak na mě bude reagovat, ale věděl jsem, že jsou jen dvě možnosti. Buď mi dá do huby a vyhodí mě, nebo mi dá do huby a pak se zlijem. Upřímně jsem doufal v to druhé, ale u George to bylo vždycky tak nějak nejisté. Byl dost nevyzpytatelný. 

Zaklepal jsem na jeho dveře. Nic se nedělo, tak jsem zaklepal ještě jednou. Za dveřmi jsem uslyšel šramot a pak se dveře otevřely.

Stál přede mnou kluk, kterého jsem znal od dětství. Kluk, se kterým jsem založil kapelu. Kluk, který byl celý život můj nejlepší kamarád. 

"Ahoj," řekl jsem jednoduše a doufal, že to stačí. "Ahoj?" řekl a nevypadal vůbec překvapeně, že mě tu vidí. "Jo, ahoj," zopakoval jsem. "Ty zasranej sráči," řekl a pak mi vrazil pěstí přímo do nosu. "Spokojenej?" zeptal jsem se, když jsem si utíral krev u nosu. "A víš, že docela jo?" uchechtl se radostně. "Fajn," odsekl jsem. "Tak pojď," řekl a uhnul mi z cesty, abych mohl projít dál do jeho bytu.

Takže to vypadá, že to vážně bude ta druhá verze. Do huby jsem už dostal, teď se musíme zlít.

Ahoj děcka!
Jak se vám zatím líbí druhý díl tohoto příběhu?
Krásný den vám přeje...Vaše Kirké..