Může Být I Hůř II.Díl ✓

33. Rande ve čtyřech

Violet

Seděla jsem tam a snažila se vnímat konverzaci. Jeff byl jako vždy okouzlující a já ho měla čím dál tím víc plné zuby. Začala jsem si uvědomovat, že ho vážně nesnáším. Lezlo mi na nervy to, jak mluví, jeho gesta, každý jeho pohyb. Kdykoliv se mě dotkl, měla jsem nutkání utéct.

Mia se mnou už o Jakovi nemluvila, vlastně se snažila tomu tématu co nejvíc vyhýbat. Ona věděla, že vím, co si o tom myslí. Jaka brala jako nepřítele, který by mi mohl zníčit život. Myslela to dobře, chtěla mě jen chránit. Ale já si byla čím dál tím víc jistá, že mě už nemůže zachránit nic.

Chip se zdál být ten nejpohodovější člověk na světě, jakoby ho nic nemohlo rozhodit. A Mia vedle něj vypadala opravdu spokojeně a to pro mě bylo nejdůležitější.

Jeff pod stolem přejel rukou po mém stehně, což mě vyvedlo z mých myšlenek. Nebylo to tak, že by se mi jeho dotyk nelíbil, jen se mnou nedělal to, co dotyk někoho jiného.

"A jak jste se vy dva vlastně poznali?" zeptala jsem se, abych se taky zúčastnila rozhovoru. 

"Byla to vlastně náhoda, ale dost romantická," začala nadšeně Mia. "Seděla jsem venku u kavárny, když v tom se zvedl vítr a odfoukl mi ubrousek. Chip ho chytil, a tak to všechno začalo," usmála se a vtiskla svému milému jeden sladký polibek. 

"To zní kouzelně," řekla jsem. Záviděla jsem jí. Bylo to hloupé, ale bylo to tak. Chtěla jsem být tak šťastná, jako byla ona. Potkat toho pravého, který neohrozí můj život a prostě spolu budeme šťastní a spokojení.

Ahoj děcka!

Hlásím se s novou kapitolou. Jak se vám líbí?

Zdraví...Vaše Kirké..