38. Knížka

81 6 0
                                    

Violet

Bylo brzo ráno, když mě můj bratr našel zachumlanou pod dekou s čokoládou na nočním stolku. Probudil mě a udělal mi snídani. Oba dva jsme byli potichu. Myslím, že jsme oba dobře věděli, jak se ten druh cítí. Nebylo to moc těžké uhodnout, protože oba jsme cítili to samé. Bolest a samotu.

Dojedla jsem připálená vajíčka a vypila sklenici džusu. Pak jsem se na něj zadívala a opatrně začala mluvit. "Víš, dneska jdu odnést Sarah jednu knížku, co mi půjčila. Nechceš jít semnou?" zeptala jsem se a snažila se při tom tvářit úplně nevině. Zamračil se. "Nemyslím si, že je to dobrý nápad," podotkl. "Nemusíš jít nahoru. Můžeš na mě počkat dole a pak by jsme mohli jít do parku," navrhla jsem. George se zamyslel. "Jen jí vrátíš knížku a pak hned půjdem?" ujišťoval se. Přikývla jsem. "Tak dobře," řekl nakonec.

Věděla jsem, že i přesto špatné, co mezi nimi bylo, ji chtěl stále vidět. Dobře jsem ten pocit znala.

Venku bylo chladno, ale nebylo to nic hrozného. Cestou jsem se v duchu ujišťovala, že můj plán je dobrý a vyjde, ale stále jsem měla pochybnosti. 

"Vážně nejdeš nahoru?" zeptala jsem se znovu George, když jsme stáli před jejich starým domem. "Ne, jsem tu v pohodě," odvětil. Přikývla jsem a vydala se nahoru do patra.

Zazvonila jsem u známých dveří. Nemusela jsem čekat moc dlouho, Sarah mi téměř hned otevřela. S úsměvem jsme se přivítaly. Vrátila jsem jí knížku, chvíli jsme mluvily a pak jsem jí jakoby náhodou navrhla krátkou procházku v parku. A můj ďábelský plán se dal do chodu. 

Ahoj děcka, 

jak se vám líbí nová kapitola? Budu ráda za každý váš komentář i hlasování.

S láskou...Vaše Kirké..

Může Být I Hůř II.Díl ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat