24. Vlak, který nemá brzdy

120 5 0
                                    

Violet

Viděla jsem ho hned, jak jsem vyšla ze dveří. Stál tam s tím svým přiblblým úsměvem a rozhlížel se kolem. 

"Sakra," ulevila jsem si a začala přemýšlet nad svými možnostmi. Mám utéct, nebo se zachovat jako dospělá a čelit svým problémům? Bylo mi jasné, že i když se mu teď vyhnu, tak si mě později najde. 

Rázným krokem jsem šla přímo k němu. 

"Ahoj lásko!" křikl, když mě viděl přicházet. Protočila jsem oči v sloup. Pořád stejný idiot. 

"Co tu chceš?" vyštěkla jsem na něj. Neplánovala jsem se s ním vybavovat víc, než to bylo nutné. "Chci si promluvit. Prosím, jen se mnou pojď na jedno kafe," řekl a zdálo se, že mu na tom opravdu moc záleží. Zamyslela jsem se. Jeho psí oči mě přesvědčili. "Jedno kafe," řekla  jsem důrazně. Na jeho tváři se objevil široký úsměv. 

Tušila jsem, že tohle nemusí být dobrý nápad, ale bylo už pozdě na nějaké ústupky. Nasedla jsem vlaku, který nemá brzdy... Uvidím, kam mě to dostane.

Ahoj děcka!

Nová kapitola je tu. Vím, že je krátká a o ničem a neslibuju, že ta další nebude stejná. Jsem prostě prostě řidič vlaku a nevím, jak se ovládá, prostě jsem nevyzpytatelná...

S láskou...Vaše Kirké..

Může Být I Hůř II.Díl ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat