Může Být I Hůř II.Díl ✓

4. Ztracená

Violet

Byla jsem na place už zase přes čas. Nohy mě bolely a byla jsem vážně unavená. Jenže ty peníze jsem potřebovala a šéf tohohle bistra byl tak hodný, že mu nevadilo, když jsem si sem brala učení do školy.

Začala jsem studovat na vysoké, ale připadala jsem si tam ztracená.. Jakoby to nebylo nic pro mě. Jenže co jsem měla dělat? Nějak jsem se v tom světě nedokázala najít. Takže jsem tu byla a studovala filozofii. Školu jsem si vybrala tak, že jsem netušila, co jiného bych mohla dělat. Jak říkám, byla jsem ztracená.

"Violet?" ozval se hlas mého šéfa Jeffa. Podívala jsem se na něj. "Ty tu ještě jsi?" zeptal se trochu překvapeně. "Co mi zbývá," uchachtla jsem se. "Jdi domů. My už to tu zvládneme," ujistil mě a já nenamítala.

Jeff byl hodný. Takový ten typ kluka, u kterého víte přesně, jak se kdy zachová. Brala jsem ho jako kamaráda. Mohla jsem se na něj spolehnout a to pro mě bylo moc důležité.

Sedla jsem si do auta a vyrazila domů. Pršelo. Kapičky vody dopadaly na okna a stěrače sebou zběsile mlátili ze strany na stranu. V rádiu vyhrávala Nirvana a já chtě nechtě musela přidat  na hlasitosti.

Zastavila jsem a chvíli počkala, než jsem vylezla do prudkého deště. Běžela jsem, ale bylo mi jasné, že to nemá smysl, protože stejně přijdu domů promáčená na kost.

Ulevilo se mi, když se za mnou zavřely dveře výtahu. Jediné, co jsem chtěla byla hořká sprcha a moje postel.

Cink a výtah mi otevřel cestu k mému bytu. Vzhledla jsem a zjistila, že u mých dveří někdo stojí. Hrdlo se mi sevřelo. Musela jsem přiznat, že mě trochu ovládl strach, ale nedala jsem to na sobě znát. Šla jsem blíž k postavě stojící v séru chodby. Zhluboka jsem se nadechla.

"Přejete si?" zeptala jsem se odhodlaně. Podíval se na mě a jakoby se v tu chvíli úplně zarazil. Pořádně jsem si ho prohlédla. To se mi muselo jen zdát. To nemohla být pravda. Srdce mi vynechalo snad dva údery, než jsem se trochu vzpamatovala.

"Jaku?"

Ahoj, ahoj, ahoj,
Tak jak zvládáte tyhle nečekané prázdniny? Doufám, že jste všichni v pořádku.
Hodně zdraví vám přeje...Vaše Kirké..