42. Pravda

106 3 0
                                    

Violet

Chvíli to trvalo, než se mi povedlo ty dva od sebe dostat. Rozsadila jsem je dost daleko od sebe a čekala na jejich vysvětlení.

"Řekne mi někdo, co se to sakra děje?" zeptala jsem se lehce hystericky. 

"Je to magor," odpověděl jednoduše Chip a při tom se zářivě usmál na Jaka. Jacob už se zvedal, aby mu dal další ránu, ale já se postavila mezi ně. "Tak vidíš," uchechtl se Chip. Já jsem donutila Jaka, aby si zase sedl a přísně jsem si ho přeměřila pohledem. "Máš k tomu, co říct?" zeptala jsem se ho. "On dělá pro mýho bývalýho šéfa. Je to nájemnej vrah," řekl tvrdým hlasem Jake. Zůstala jsem na něj v šoku zírat. Nechtělo se mi tomu věřit. "Je to pravda?" otočila jsem se na Chipa. "Snad by si mu nevěřila takovou blbost," řekl s laškovným úsměvem, díky kterému jsem poznala, že Jake má pravdu. "Proč?" zeptala jsem se nechápavě. "To se zeptej tady kamarádíčka Jaka," kývl hlavou k Jacobovi. Podívala jsem se na něj s otázkou v očích. "Mám se od tebe držet dál, jinak ti ublíží," řekl Jake se sklopenou hlavou. 

Zklamaně jsem vydechla zadržovaný vzduch. Nechápala jsem, jak mi tohle mohl udělat. Tohle bylo to jeho tajemství? Čekala jsem snad všechno, ale tohle by mě opravdu nikdy nenapadlo. 

"Ale co Mia?" zeptala jsem se Chipa nechápavě. Začal se smát. "Co myslíš?" zeptal se pobaveně. "Začal si s ní jen kvůli tobě," vložil se do toho Jake.

Zdrceně jsem se posadila do křesla. Mia konečně byla šťastná a tohle jí mohlo zničit. Cítila jsem se hrozně. Už jsem si myslela, že se všechno mění k lepšímu a teď tohle. To prostě nemůžu být šťastná?

"Neber to tak dramaticky. Tohle je prostě život," poznamenal Chip. Nechápavě jsem se na něj podívala. Jak se mohl tak najednou změnit? Takhle jsem ho vůbec neznala.

"Odejděte, oba dva," procedila jsem skrz zaťaté zuby. "Vio," začal Jake, ale můj pohled mu jasně řekl, že má mlčet. "Prostě jděte. Nechci vás už vidět," dodala jsem a snažila se zadržet slzy, které mě pálily v očích.

Zvedli se a já už se na ně ani nepodívala, nedokázala bych to. Z dálky jsem slyšela, jak se Chip posměšně uchechtl, ale nevěnovala jsem tomu velkou pozornost. 

Schoulila jsem se ve svém křesle a nechala slzám volný průběh. Jak mi to jen mohl udělat? Jak mi mohl tajit něco takového? Šlo mi o život a on mi to neřekl. Mohla bych se přes tohle někdy dostat?

Ahoj děcka,

je tu jedno malé odhalení, co na něj říkáte? Myslíte si, že i po tomhle mají Violet a Jake ještě nějakou šanci? Budu ráda za každý váš komentář i hlasování!

S láskou...Vaše Kirké..

Může Být I Hůř II.Díl ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat