Může Být I Hůř II.Díl ✓

35.Kakao

Violet

Vzal mě do náruče a odnesl do obýváku, kde mě položil na gauč. Přikryl mě dekou a na chvíli zmizel do kuchyně. Když se vrátil, měl v ruce hrnek s kakaem. Sedl si vedle mě. Ani jeden z nás nic neříkal, jen jsme tam tak seděli a vyhýbali se vzájemným pohledům.

Věděla jsem, že takhle to nejde celou noc, ale bála jsem se, že když začnu mluvit, tak pak odejde. Já potřebovala, aby se mnou zůstal.

"Jak ti je?" prolomil nakonec ticho Jake. Pokrčila jsem rameny. "Víš, že se mnou můžeš mluvit," dodal ještě. Sklopila jsem pohled k zemi. "Tak dobře," řekl nakonec a vstal. Vyděsila jsem se, protože mě napadlo, že chce odejít. Pomalu se ke mně naklonil a něžně mě vzal do náruče. Ruce jsem ovinula kolem jeho krku a přitiskla se blíž. Zhluboka jsem se nadechla, abych vdechla jeho vůni, byla tak uklidňující. 

Posadil mě na mou postel a začal mě pomalu vyslékat. Nebránila jsem se, jen jsem sledovala každý jeho pohyb. Naklonil se ke mně a já doufala, že mě políbí, ale místo toho sáhl za mě, aby sebral moje tričko na spaní. Ztěžka jsem vydechla. 

Uložil mě do postele a zachumlal pod peřinu. Věděla jsem, že je čas jeho odchodu, ale nebyla jsem na to připravená. 

"Jaku," špitla jsem. "Copak?" zeptal se starostlivě. "Neopouštěj mě," hlesla jsem prosebně a v očích mě začaly pálit slzy. Pousmál se a lehl si ke mně. Ulevilo se mi.

Přivinula jsem se k němu a nechala se uspávat pravidelnými pohyby jeho hrudi. 

"Už nikdy tě neopustím," řekl ještě, ale nebyla jsem si jistá, jestli to je skutečné, nebo už se mi to jen zdá. 

Ahoj děcka,

jak se vám líbí nová kapitola? Co myslíte, dají se Jake a Violet zase dohromady?

S pozdravem...Vaše sušenková Kirké..