Může Být I Hůř II.Díl ✓

36. Mluv se mnou

Violet

Probudila mě vůně slaniny a kafe. Pomalu jsem rozlepila oči, zívla jsem si, posadila se na posteli a pořádně se protáhla. Pozvolna jsem si začala vzpomínat na včerejší noc a pohltila mě panika. Opravdu se to všechno stalo? A kde je teď Jake?

Odpověď na moje otázky přišla s podnosem a snídaní. Vypadal klidně, jakoby se nic nestalo. Dal mi podnos na noční stolek. Vděčně jsem se na něj usmála, když si sedl na okraj mojí postele. Chvíli si mě tiše prohlížel, vypadalo to, že zkoumá moje pocity. Sklopila jsem pohled a začala si prohlížet moje ruce. Uznala jsem, že si musím přelakovat nehty. Z myšlenek o mé manikúře mě vytrhl Jake.

"Jak ti je?" zeptal se. Pokrčila jsem rameny. Nechtěla jsem na to myslet. Chtěla jsem dělat, jakoby nic. "Vee, se mnou přece můžeš mluvit o všem. To snad víš," řekl uklidňujícím hlasem. Přikývla jsem.

Pravda byla taková, že jsem se styděla. Styděla jsem se za to, že jsme  byla tak hloupá. Měla jsem tušit, že je Jeff takový, měla jsem vědět, že něco takového přijde. Taky jsem ho využila k tomu, abych od sebe odehnala Jaka, ale on se nedal tak snadno. Byl tady. A v tu chvíli mi to najednou došlo.

"Co si tu vlastně dělal?" zeptala jsem se podiveně. Sklopil pohled k zemi. "Hlídal jsem tě," řekl polohlasně. "Proč?" zeptala jsem se nechápavě. "Prostě tak. Nechci, aby se ti něco stalo," odpověděl jednoduše a zdálo se, že už to považuje za uzavřené téma. "Chceš, abych s tebou mluvila, ale sám to nedokážeš. Nepřijde ti to pokrytecký?" obořila jsem se do něj. "Violet," hlesl tiše. "Ne, žádný Violet. Potuluješ se po nocích kolem mého bytu a ani mi neřekneš proč. Na to ti kašlu, Jacobe," vyhrkla jsem naštvaně. Měla už jsem dost toho, jak mě chce někdo ovládat. "Jsou prostě věci, o kterých s tebou mluvit nemůžu," vyhrkl hlasitěji, než asi chtěl. "Vidíš, a já myslela, že my dva se můžeme bavit o všem," řekla jsem jedovatě. Povzdychl si. Moc dobře věděl, že tohle nikam nepovede.

"Asi bych měl jít, že?" uznal nakonec poraženě. "Jo, to bys měl," souhlasila jsem, i když doopravdy jsem chtěla něco jiného.

Zamyslela jsem se. Já a Jake. Vždycky jsem si myslela, že my dva spolu budeme na vždycky. Nekonečná romance, jako ve filmu. I když jsem byla s Jeffem, tak jsem stále měla naději, že to tak bude, jen jsem si to do teď nechtěla moc přiznat. A teď jsem zase začala pochybovat. Něco přede  mnou tajil. Přece bych nemohla být s někým, kdo má přede mnou tajnosti.