Mechanický Měsíc

|1 : numera|

Procházela širokou chodbou, kde viděla skrz skleněné výklenky bílé pláště a prázdné cely. To znamená, že ostatní jsou už na místě. Vzduch byl dnes překvapivě čerstvý, takže ho hladově polykala a nasávala do plic. Jen málokdy se naskytla příležitost jako tato, většinou cítila pouze zatuchlinu a chemikálie. Před každými dveřmi stáli rovně jako sochy dva obrněnci, kteří nedávali najevo žádnou rekci. Vsadila by se, že kdyby do nich zabodla své drápy, ani by bolestí nezasyčeli.

Zastavili se před hlavním vchodem do Velitelovi laboratoře. Obrněnec přiložil k čtecímu čidlu svou kartu, kterou měl pevně přivázanou k pasu a dveře se vznesli vzhůru. Vešli dovnitř, Opala za sebou slyšela zacvaknutí značící opětovné setkání dveří se zemí. Už dávno si zvykla na impozantnost laboratoře, stejně jako si zvykla na obrněnce a doktory, ale dnes se zde nacházel pouze Velitel a pokusy. Ten, který ji sem přivedl, si stoupnul do zbylého prázdného rohu, stejnak jako jeho kolegové.

Zbylé pokusy stály v řadě vedle Velitele, mezi 008 a 010 zůstala mezera, kam se zařadila Opala. Starší muž s šednoucími vlasy, ale štíhlou a svalnatou postavou se postavil před ně. Číslo 008 se na
ni úzkostlivě podívala, její zrzavé vlasy zastřižené pod uši rozcuhané. Péče o hygienu byla ve Ferrumu důležitá, ale co se týkalo vzhledu... no, nikdo se o něj nezajímal. Ani Opala ne. Černé vlasy tmavější než noc měla pod lopatky a obtěžovala se s jejich rozčesáváním jednou týdně. Pleť měla tak bledou, až se jí Velitel několikrát zeptal, jestli jí něco není a přinutil ji prosedět tři hodiny před doktory, zatímco ji zkoumali, jen aby došli k tomu, že je perfektně zdravá. Duhovky očí byly ještě světlejší než její pleť, přesto ale nesplývaly se zbytkem oka. Vypadaly jako kusy ledy, krásného, kouzelného, nebezpečného ledovce, jehož střípky jí pronikly hluboko do očí, kde se usadily. Nehty si nechávala narůstat dlouhé, dokud se jeden nezlomil, pak si je ostříhala. Překvapivě nikdy neměla jakékoliv chloupky na těle - je možné, že to způsobili doktoři neustálými pokusy, nebo za to může její zpřeházené DNA.

Sledovala jak Velitel přešel k 001 a sklonil mu hlavu, aby se podíval a pohmatal jeho týlo. Hnědovlasyý chlapec, stejně vysoký jako Velitel byl jiný svou regenerací. Sice to není nic moc zvláštního, ale když spolu cvičně bojovali, nebyla schopná ho zranit, ani zpomalit. Jakkoliv ho drápla nebo kousla, okamžitě se rána zacelila. Jeho regenerace ho tvořila téměř nezranitelným. Zrak se mu zostřil, čímž viděl ostře jako jestřáb a slyšel každý krok blížícího se nepřítele. Jeho týlo bylo místo, kde se ozvláštněné nervy všechny spojovaly, takže kdyby s ním bylo něco v nepořádku, tady se to pozná nejlépe. Dokonalý na boj zblízka.

Nic zvláštního nenašel, takže přešel k 002. Nízká, tichá dívenka byla nejmladší ze všech pokusů. Se svými dvanácti lety si vysloužila lepší a milejší chování ode všech. Když s ní musela Opala bojovat, málem se jí ani nedotkla. A to se jí vymstilo. Přestože 002 byla úžasná a hodná, v boji se z ní stával naprosto jiný člověk. Její zorničky se rozšířily natolik, že překryly celé duhovky. Zuby zmizely a místo nich se objevilo pět tesáků, ostrých a tenkých jako jehly a jedovatých jako tisíc kober najednou. Rovné tmavě hnědé vlasy, které nosila v pěkném copu jí zmizely v lebce, pokožka se z tělové dostala na tak tmavě zelenou, až hraničila s modrou. Mezi prsty se jí objevily blány, nehty se zostřily stejně jako její jazyk. Stala se pružnější, rychlejší, rafinovanější a mazanější. Dokonalý špeh, dokonalý atentátník. Velitel jí pohlédl do nosních dírek. Netušila kam se dívá, či co dělá, ale vše bylo v pořádku, protože přešel k 003.

Číslo 003 byl středně vysoký, ramenatý chlapec. Byl stejně starý jako Opala, ale mnohem hloupější. Zatímco ona četla, 003 pěstoval své milované svaly, přestože byl určen k boji na dálku. V čem je speciální? V jeho krvi, v jeho nervech, v jeho systému, v jeho těle kolovala elektřina. Smrtící, báječná elektřina. Když se jeho zápěstí setkala v místě nejsilnějšího pulzu, ozvalo se prskání a za chvíli byly  mezi jeho rukama modrý proud elektřiny. Několikrát viděla, jak se modř dotkl a nepřítele a řekněme jenom... nechtěla by 003 naštvat. Velitel si prohlédl jeho zápěstí a šel dál.