Sirius není jediný krvezrádce

33. Zdobení cukroví aneb Blackovic Vzpomínaní

"Tak co? Chutná?" Zeptala se mě pobaveně paní Potterová, během toho co jsem do sebe cpala další kousek karbanátku.

Rychle jsem to dožvýkala, polkla a spokojeně přikývla. "Je to výborný!" Jakože...v mém nynějším rozpoložení bych byla schopná sníst úplně cokoliv, ale jídlo paní Potterové je opravdu ÚŽASNÝ!!!

"Jak jste si vůbec užili bruslení?" Pan Potter se na nás usmál a zvědavě si nás prohlédl. Siriusovy oči se ihned rozzářily. "Bylo to úplně super!"

Jeho slovům se ostatní jenom zasmáli. "No jak pro koho.." Zamumlala jsem si pod nos, ale tak, aby to nikdo neslyšel.

Nějakou chvíli jsme pak všichni v tichosti jedli, než to ticho prořízl opět hlas pana Pottera. "Jamesi, až se Siriusem dojíte tak se mnou půjdete ven mi na chvíli pomoct." James i Sirius s úsměvem přikývli.

"Pomoct s čím?" Lily se usmála a vyčkávala na odpověď, kterou ji James, velmi ochotně, dal.

"Budeme věšet na náš dům vánoční světýlka. Děláme to ručně, bez kouzel. Je to taková naše tradice. " James během toho věnoval úsměv svým rodičům.

"A nemáme vám s tím taky pomoct?" Na chvíli jsem přestala jíst a zeptala se. Pan Potter mi s úsměvem odpověděl. "To je v pořádku. My to zvládneme. "

Dalšího slova se pak hned ujala paní Potterová. "Jestli, ale chcete pomoct, můžete se mnou dělat cukroví. Mám hotových několik várek perníčků, které by chtěly nazdobit, tak si to můžete zkusit." 

Usmála jsem se a podívala se na Lily, která mi věnovala malý úšklebek. "Jsi si jistá, že to zvládneš?" 'Ona mě normálně provokuje!!'

Hrdě jsem vztyčila bradu. "Prosímtě..je to zdobení, ne pečení. A to je v mém případě opravdu velký rozdíl." "Dobře dobře.." Lily se zasmála a odložila svůj příbor.

"Kluci, až skončíte se světýlky, můžete se k nám klidně přidat.." Nabídla směrem k mužskému osazenstvu paní Potterová.

Sirius vystřelil ruku do vzduchu. "Já budu váš hlavní ochutnávač!" Podívala jsem se mu do očí a založila si ruce na hrudi. "Tak o tom si nech zdát."

Potom jsme se ještě chvíli hádali, než jsme zjistili, že už máme všichni snězeno. Pan Potter spolu s klukama okamžitě vstal od stolu a společně se šli obout a vyrazili ven. Já a Lily jsme zatím sklidili ze stolu všechno nádobí a paní Potterová nám během toho nachystala perníčky a vedle nich nám na stůl nachystala i polevy.

"Tak tady to máte a hrajte si." Jenom jsme se nad tím zasmály a začali jsme zdobit. Prvně jsem moc nevěděla jak správně na to a tak mi Lily prvně pomáhala a všechno mi ukazovala.

Překvapivě jsem to dost rychle dostala do rukou a celkem mi to šlo. Celkem mě i bavilo dělat malým perníkovým panáčkům vtipné nebo hloupé xichtíky.

Také jsme u toho vedli velmi příjemný rozhovor s paní Potterovou. Říkala nám co tady James se Siriusem vždycky vyvádějí a myslí si, že o tom oni nevědí.

"Taaak kdepak máme to cukroví?" Sirius se náhle objevil přímo za mými zády a ruku už natahoval po nejbližším perníčku. Pohotově jsem ho přes tu ruku varovně plácla.

"Heeej!" Ublíženě na mě našpulil pusu a pohladil si ruku. Na mé tváři se rozlil mírný úsměv. "Máš smůlu. Musíš si počkat na Štědrý den. Do tý doby tě nenechám sníst ani drobeček." Nemohla jsem si to odpustit a vyplázla jsem na něj jazyk. Opět. Sirius mi to samozřejmě okamžitě oplatil.