Sirius není jediný krvezrádce

12. OPČM aneb Patronovo zaklínadlo

„Emily!Emily vstávej!" Otevřu oči a podívám se na Cass a Lily, které jako splašené běhají po pokoji zatímco já a Kate ležíme a jsme vzhůru jakž-takž.

„Co se děje?" Zeptá se Kate a ještě si k tomu zývne. „Zaspali jsme!" Křikne Lily, která právě vybíhá z koupelny s hřebenem v ruce. 'Asi jsme si včera neměli povídat tak dlouho do noci...Noco už XD'

Já se po tomhle zjištění podívám na Kate. „Nechápeš proč tak vyšilujou?" Zeptám se jí hloupě. „Já nevím asi, aby neporušily svoji dokonalou docházku, to by byla hrůza...svět by se zbořil!" Vykřikne Kat a ze sedu spadne opět na postel.

Já propuknu v hlasitý smích. Hnedka mě, ale do obličeje praští polštář. „Holky to není sranda. A dělejte máte deset minut." I přes hrané naštvání se na nás Cass usměje.

Já teda vstanu a zalezu i s oblečením do koupelny. Rychle si učešu vlasy, které si dám do culíku a na sebe si vezmu košili, sukni, hábit a na kravatu opět kašlu. 'Stejně máme jako první Dějiny...'

Vyjdu z koupelny a hnedka po mně tam pomalu zajde Kate. Já si akorát ještě dám učebnice na dnešek do tašky a už jen počkám na Kate.

Holky už s tím, že se ještě staví do velké síně pro jídlo a že nám něco donesou, odešly. Po asi deseti minutách při, kterých by holky asi kleplo jsme už s Kate vycházeli z naší společenky a mířili do učebny Dějin čar a kouzel.

Potichoučku otevřu dveře a tak, aby si toho profesor Binns nevšimnul jsem okolo něj proklouznula a sedla si do lavice hned vedle Rema.

„Ahoj.." Pronesu potichu. „Ahoj, zaspali jste?" Zeptá se mě pobaveně. Kývnu. „Včera jsme si dlouho do noci povídali a jedli zmrzlinu, holčičí drbárna znáš to." Usměju se.

„No my sice nemáme holčičí drbárnu, ale za to kluci vždycky hrozně dlouho diskutují o famfrpálu." Jemně se usměje. Opět pokývu hlavou. Pak ještě syknu na Lily.

Ona se na mě otočí a já si pohladím břicho, abych jí naznačila že mám hlad. Ona jenom kývne na souhlas a podá mi tři tousty.

Ještě jí ústy naznačím Děkuju a pustím se do nich.

Po zbytek hodiny jsem si sem tam popovídala s Remusem, protože on jako vzorný student dával pozor a já si prostě položila hlavu na stůl a ignorovala okolní svět.

„Hurá! Konečně konec!" Vyhrknu okamžitě jak skončí Dějiny. Remus vedle mě jenom kroutí hlavou a Sirius s Jamesem se přidávají k mému jásotu.

„A co máme teď?" Zeptám se Cass. „Obranu." „No konečně něco co mě baví!" Vyjeknu opět. Pak jdeme opět všichni do učebny OPČM.

Na tenhle předmět vyjímečně sedím s Kate v druhé lavici, za náma sedí Lily a Cass, za nima sedí nějaký holky z Nebelvíru s kterýma se nebavím..Hehe XD. A za nima sedí Peter s Remusem a pak jako vždycky James a Sirius.

„Em máš tu esej do lektvarů?" Zeptá se mě Kat. „Jo mám, chceš s tím pak pomoct?" Vděčně se na mě usměje. „Ano, děkuju." Úsměv jí oplatím. Ještě chci něco dodat, ale v tu chvíli vejde do dveří profesor Dylan Chambers a tak zmlknu.

Tenhle profesor vyzařuje autoritu a on asi jediný, kromě McGonagallové má ode mě a kluků respekt. 'Ikdyž ta McGonagallová ten respekt od nám moc často nemá'

„Studenti, dneska si dáme na začátek trošku teorie a pak si to vyzkoušíte v praxi. Dnešním tématem je.." Otočí se k nám zády, mávne hůlkou a na tabuli se objeví téma. „..Patronovo Zaklínadlo." Usměje se na nás.

„Kdo z vás mi poví na co slouží Patronovo zaklínadlo a co všechon o něm víme?" Přejede pohledem celou třídu. Samozřejmě si všimne hlásící se Lily a Severuse, ale jenom je přelétne očima a pohledem se zastaví...Pozoooor..................Na Kate!

'Mysleli jste si že na mě co? Smůla :P'

„Slečno Whiteová? Třeba vy." Kate se nadechne. „Patronovo zaklínadlo se používá na odehnání mozkomorů. Pro jeho vyvolání musíme pronést formuli Expecto Patronum a přitom musíme myslet na nějakou velmi šťastnou vzpomínku. Pokud vzpomínka nebude dostatečně šťastná, patron se nepovede. Každý má také jiného patrona a většinou je to zvíře ve, které by se promněnil kdyby byl zvěromág. Příkladem je třeba paní profesorka McGonagallová.."

Dokončí svůj výklad Kate. Uznale pokývu hlavou. „Výborně slečno. Řekla jste to úplně přesně, což musím říct, že jsem upřímně nečekal." Potěšeně se usměje a opět mávne hůlkou.

Na tabuli se objeví formule pro vyvolání patrona. „Jak slečna Whiteová řekla na vyčarování patrona potřebujete velmi šťastnou vzpomínku. Musíte zavřít oči a hledat v paměti. Až si budete jistí, že máte dost silnou vzpomínku, stačí pronést jednoduché Expecto Patronum. Nějaké otázky?"Zeptá se.

„Nikdo? Nuže dobrá, můžete se do toho pustit." Svolí nám a posadí se za katedru. Po dobu jeho výkladu jsem přemýšlela nad vhodnou vzpomínkou.

Napadla mě vzpomínka na můj první den v Bradavicích, kdy jsem ve vlaku spadla na kluky. ..Taky se mi vybavila vzpomínka když jsem poprvé stála na koštěti nebo nějaké se Siriusem a Regem když jsme byli malí. Ani jedna mi, ale nepřišla dostatečně silná.

Ještě dumám nad vzpomínkami když se zezadu ozve hlasité Expecto Patronum. Podívám se za sebe. V tu chvíli spatřím ve vzduchu krásného jelena, malou krysu a jednoho psa, který okolo mě a Kate hnedka začal běhat a štěkat na nás.

Co mě ale uchvátilo nejvíc byl krásný vlk, který ke mně opatrně přiběhnul a drcnul do mě čumáčkem. Okamžitě jsem věděla komu patří. Podívám se na Rema.

Všimnu si jak trošku zčervenal. Já se na něj jenom usměju. Na mysl se mi dostane nová vzpomínka.

Byla ze dne kdy jsme s Remem dělali ten projekt. Jak jsem po sobě házeli bláto. Díky téhle vzpomíne si hnedka vybavím včerejší pečení dortu, to jak mě honil po kuchyni a nebo jak jsme po sobě házeli mouku.

Ani jsem si neuvědomila že mám zavřené oči a usmívám se od ucha k uchu. Teď jsem si na 100 % jistá že mám správnou vzpomínku a tak jenom pronesu ta dvě slova.

„Expecto Patronum!" Z mojí hůlky vytryskne modrý oblak, který se okamžitě zformuluje na elegantní vlčici. Ta se dá ihned do pohybu a začne běhat okolo Kate. Pak se rozeběhne pozdravit Lily a Cass a nakonec skončí u kluků.

Jakmile se k nim dostane tak si začne hrát s tím pejskem na honěnou. Po chvilce se k nim přidá i jelen a krysa.

Teď se ale moje vlčice zasekla. Když se podívám kam se dívá ona, uvidím jak se k ní pomalu přibližuje Remův vlk.

Moje vlčice se mu rozejde naproti. Když jsou u sebe tak se dotknou čumáčky a oba zavrtí ocasem.

V tu chvíli já i Rem dáme hůlky dolů a tím zrušíme kouzlo. Nevím jestli i on, ale já jsem nabrala rudou barvu a radši se sesunula do mojí židle.

Ani jeden z nich však nevěděl že je celou dobu pozoruje jistý profesor, kterého tato událost přesvědčila a ještě více utvrdila v jeho myšlence, že se ti dva k sobě naprosto hodí a oba jsou velmi mocnými kouzelníky...co se ale stane v budoucnosti ví jenom osud...

Omlouvám se pokud vám to pořád příjde klišé ale já se vyžívám v tom když můžu psát takovýhle scény mezi Emily a Remusem XD Prostě jak malá noo :D Taky se chci omluvit že zase dlouho nevyšla kapitola ale Anetka j ehold líné to stvoření XD Děkuji za pochopení...

Anet XXX