Sirius není jediný krvezrádce

23. Skvělé odpoledne aneb Noční zjištění!

"Hele co byste řekli na to kdyby jsme ho tady nechali poskakovat a šli na oběd?" Rem s Jamesem mi to odkývnou a tak se začneme zvedat.

Když už jsme vycházeli ze dveří tak mě to pako skočilo na záda. "Siriusi okamžitě slez. Seš těžkej!" Když se k ničemu neměl tak jsem ho jednoduše shodila.

On se, ale jen oprášil a s úsměvem už byl zase na nohou.

"Aby si za chvíli nezačal i lítat." James se začal smát. Sirius ho dál však nadšeně ignoruje. S Remem jsme radši zamířili do Velké Síně.

Vešli jsme do těch velikých dveří a před námi se objevily čtyři stoly a za nimi ještě stůl, který je už plný profesorů.

Z dálky jsem zahlédla u našeho stolu Lilyiny vlasy a rozhodla jsem se si na oběd sednout k ní a Cass. Kate jsem nikde neviděla.

"Hele kluci já jdu za holkama. Jdete se mnou nebo ne?" Rem se podíval na Jamese a pak věnoval pohled Sirimu. Oba se pak zpříma podívali na mě.

"Myslím, že radši budeme obědvat sami. Mám pocit, že náš Cassanova by se ještě sám prořekl." Nadechnu se, že něco řeknu, ale James mi do toho ještě rychle skočil. "Jo Em. Dej mu čas jeho mozek to musí zpracovat. Tak zítra ráno už bude v pohodě." Nevinně se zazubil.

"Auu!" Vykřikl najednou. James si začal mnout hlavu a Sirius vedle něj se zákeřně usmál. "Ještě slovo a řeknu Evansce, že jsi to byl minulej rok TY kdo jí zničil učebnici do lektvarů." Po tomhle James viditelně zblednul a hned zmlknul.

"Tak na ně dej pozor ať se nepozabíjí. Já padám." Šeptla jsem k Removi, usmála se a vydala se k holkám.

"Dobré dopoledne dámy! Kdepak jste nechali Kate?" Sedla jsem si vedle Cass a na svůj talíř jsem si začala nabírat bramborový salát a řízky.

"Aaaale. Rozhodla se jít navštívit nějakou její kamarádku z Havraspáru." Pochopeně kývnu. Všechny jsme tedy začali v tichosti jíst. 'Musím říct, že dneska se skřítci opravdu vyznamenali.'

"Hele holky tak mě napadlo-" Nadhodila Cass čímž protla to ticho okolo nás a získala si naši pozornost. "-máte už dneska odpoledne něco v plánu?" Přejela nás pohledem. První se ozvala Lily. "Já zatím nic nemám."

Cass kývla a otočila se ke mně. "A ty Em?" Protože mám zrovna pusu plnou bramborového salátu tak jenom záporně kroutím hlavou. Přece jenom jsem slušně vychovaná a nebudu mluvit s plnou pusou ne?

Cass se zasmála a do ruky si opět vzala příbor, který nevědomky předtím odložila. "To je super! No ale tak teď už něco v plánu máte. Po obědě se půjdeme do pokoje převléknout a pak si půjdeme sednout k jezeru. Ještě mezitím pošlu sovu Kate a ona za námi přijde, ale teď k tomu co budeme vlastně dělat." Pokynem ruky jí zastavím.

Zmateně se na mě dívá. "Co je?" Pousměji se a drknu do ní. "Měla by jsi při mluvení dýchat Cass." Po tomhle trošičku zrůžověla ve tvářích, ale po chvíli pokračovala dál.

"No tak jde o to, že mi moje sestra poslala jeden časopis. Jsou v něm různé kvízy a návody na hry. Mohla by to být sranda. Uděláme si holčičí odpoledne a tentokrát i na čerstvém vzduchu. Musíme využít, že je venku hezky dokud to jde. V denním věštci jsem četla, že by za pár týdnů mělo začít sněžit!" Kývnu hlavou a odložím příbor.

Podívám se na Lily, která už také dojedla a k mému překvapení i Cassiin talíř je prázdný. 'Kdy to mezi tím mluvením stihla sníst?!'

S nezodpovězenou otázkou v hlavě nás Cass začala táhnout zpět do našeho pokoje.

Už převlečené a všechny čtyři sedíme na dece u Černého jezera. "Takže holky poslouchejte!" Z našeho rozhovoru o Selly Petkinsonové nás Cass vyrušila svým hlasem.