Sirius není jediný krvezrádce

14. Slavnost aneb Problémy při tréninku

Ráno bylo jako každé jiné. Spousta zmatku, málo času a zmatkující Lily a Cass.

Nakonec jsme ale s Kate vylezli z postele a dokonce jsme i stihli snídani!

Teď už ale rychle běžíme do učebny, protože máme zrovna hodinu s McGonagallovou a u té se nevyplatí přijít pozdě. Navíc jí musím dát tu esej se, kterou jsme se včera s klukama tak dřeli.

„Kate sakra! Máme už jen 2 minuty!" Zakřičím v běhu. Jsme asi 6 chodeb od učebny. I kdybychom běželi triskem tak to do 2 minut prostě nestihneme.
Stejně ale přidáme na rychlosti.

Doběhneme k učebně a otevřeme dveře. Dovnitř se nahrneme jako Velká voda.

„No to je dost. Doufám slečny, že máte dobrý důvod proč jste přišly pozdě." Otočím hlavu k Minnie.

Pak se podívám na hodiny. 'Čtyři minuty po začátku...'

„Tak trošku jsme zapomněli na čas. U nás v pokoji jedou hodiny o pár minut dříve a tak jsme mysleli že jdeme včas." Pokusím se o co nejvěruhodnější tón.

„No jistě. V tom případě mi vysvětlete proč vaše kamarádky jsou tu přece jenom včas?"

Kouknu na holky. "Ony chodí vždycky o dost dřív. To ví přece každý." Pokrčím rameny.

Jde dost dobře vidět že mi nevěřila ani slovo z toho co jsem jí řekla...I když to tentokrát byla normální výmluva a ne jak minule se Siriusem.

"Odebírám Nebelvíru 10 bodů za obě. A teď se běžte posadit." Pronese rázně. Obě se tedy rozejdeme pomalejším krokem na svá místa. Kate si sedne k Sirimu a já vedle Rema. Už ho chci pozdravit ale zase se ozve Minnie.

"Slečno Blacková doufám že máte tu esej co jsem vám dala včera za úkol."
Přejede mě přísným pohledem.

"Ale Jasně že mám!" Pronesu hrdě a okamžitě vytáhnu ze svojí tašky svoji vypracovanou esej. Stáhne ústa do rovné linky. Mávne hůlkou a moje esej odletí k ní na stůl.

"Dobrá. Myslím že teď už konečně můžeme začít." Pronese a začne cosi vykládat. To už jsem ale nevnímala.

"Ahoj Reme." Pozdravím. "Ahoj Em. Mám pocit že vám hodiny dřív nejedou. Nemám snad pravdu?"

Uculí se na mě. Zazubím se. "Noo...počítá se že jedou o vteřinu dřív než Lilyiny hodinky?"

Rem se lehce zasměje. Já si ještě z brašny vyndám pergamen a brk s kalamářem.

Rem se zaposlouchá do výkladu a já si začnu čmárat do jednoho sešitu co mám od Cass. Sice jsem v přeměňování vcelku začátečník (i po těch letech XD), ale tohle VYJÍMEČNĚ umím.

Po asi půl hodině mě to začne nudit a tak se rozhlédnu po učebně. Všichni se tak nějak snaží neusnout. Drknu teda do Rema.

„Copak?" Otočí se ke mě. „Reme, Já se nudííím. ...pojď si povídat..." položím hlavu na stůl.

„Emily hrozně rád bych si povídal, ale já musím dávat pozor a ty bys taky měla." Usměje se na mě. Povzdechnu si, mávnu rukou a začnu si tedy opět kreslit.

„Tak tímto končím dnešní hodinu, ale než se zvednete k odchodu tak mám pro vás ještě jednu zprávu."

Zvednu hlavu a začnu poslouchat. „Jakožto 5. ročník už by jste měly být zodpovědní nebo...aspoň většina." Nezapomene věnovat pohled mě a klukům..XD

„-no a proto my pomůžete najít místo a vymyslet program na letošní slavnost Růží. Koná se jednou za deset let a pokaždé na jiné škole. Letos se, ale konečně pořádá u nás a protože jste takový energičtí, někteří až příliš.." Zase se na nás podívá XD. „- tak jsem vybrala zrovna vás. Na přípravy máme spoustu času takže si to nechte projít hlavou a až budete mít nějaké nápady tak mi je můžete sdělit. To je vše, můžete jít." Kývne hlavou a odejde.

Otočím se na kluky. „Máte nějakej nápad?" James zavrtí hlavou. „Něco nás napadlo, ale bude tam dost lidí, takže nic."

Kývnu. Všichni si začneme balit věci a po chvíli vycházíme z učebny. „Hele lidi a co máme teď?"

Koukne na nás Siri. „Hmm..myslím, že lektvary." Podívám se na Lily a ta souhlasně pokýve hlavou.

Na lektvarech to bylo v pohodě - dokonce nic nevybuchlo - a stejně tak v ostatních hodinách. Klidně teďka sedíme ve společence a diskutujeme o té slavnosti.

„Mohlo by se to konat na nádvoří.." Navrhne Cass. Zakroutím hlavou. „Né to chce něco originálního. Nejlíp někde kde to moc lidí nezná a někde v přírodě když je to slavnost Růží."

Všichni pokývou. Podívám se na hodiny a ztuhnu. „Hele lidi já se jdu převlíct a jinak...kluci tak trošku nestíháme." Zazubím se a vyběhnu do pokoje.

Vezmu si na sebe šedé tepláky, černý tričko a Siriho velkou červenou mikinu, kterou jsem mu tak trošku vzala a už tak dva týdny ji hledá...hehe XD.

Vezmu do ruky ještě koště a už běžím na hřiště. Všichni už jsou tam nastoupení, ale James a Siri tu ještě nejsou.

Kouknu se po ostatních a přidám se do rozhovoru s Codym a Deanem (Cody Cloestein a Dean Starling xD)

„To by mě zajímalo kde se ti dva flákaj." Zasměje se Cody. „To netuším, ale tak trošku jsme všichni nestíhali takže kdo ví..." Pokrčím rameny.

„Hele už jdou." Vyhrkne po chvíli Dean. Otočím se a ono fakt! „Promiňte, že jdeme pozdě, ale trošku jsme nestíhali." Poškrábe se James na zátylku. Najednou na sobě ucítím Siriho pohled.

„Tyyyyyyy...." Ukáže na mě. Já udělám výraz neviňátka a nechápavě ukážu na sebe. „Já?" Přijde ke mně. „Jak dlouho už tu mikinu máš?" Zeptá se zamračeně. „Umm...no možná pár dní..."

On se na mě přísně podívá. „...nebo možná pár týdnů..." Andílkovsky se usměju. Zavrčí. „Nechám ti ji, ale jediný co mě na tom štve, že jsem ji hledal jako idiot snad úplně všude." Chvilku dělá uraženýho, ale pak se na mě usměje a obejme mě okolo ramen.

Všichni se potichu smějou. James po chvíli nasedne na koště a začne mluvit. „No a teď když jsme tu všichni tak si dáme 10 koleček okolo hřiště na rozehřátí."

Všichni s úsměvem taky nasedneme na košťata a přiletíme k sobě jakoby do řady. „Tak jo na teď vyletíme. Tři...dva...jedna.....TEĎ!"

Všichni vyletíme a já si začnu užívat ten pocit větru ve vlasech. Přidám na rychlosti a začnu se předhánět se Siriusem.

Děláme různý otočky a podobně a přesto se držíme hnedka za Jamesem a zbytek letí za náma. Konečně doletíme poslední kolečko a já si všimnu Rema sedícího na tribuně.

Lehce na něj mávnu a usměju se. On mi úsměv i mávnutí oplatí. Ani si nevšimnu Siriuse, kterej zatím ke mně přiletěl. „Neslintej tak." Drkne do mě a zakmitá obočím.

„Přestááň." Oženu se po něm rukou. Oba se zasmějeme a James nás opět svolá k sobě.

Když si poslechneme všechny jeho poučky a moudra tak začneme trénovat. Se Siriusem si pořád přihráváme potlouk.

Jde nám to dobře, ale budu ráda až si lehnu do postele a budu moct spát. Očkem se podívám na tribunu a uvidím Rema jak se usmívá a pozoruje náš trénink.

Hlavou mi probleskne ta včerejší pusa na tvář. Mám v břiše lehké šimrání. Trošku se začervenám a doufám, že si toho Siri nevšimne.

Ponořená ve svých myšlenkách v nich dál bloudím když uslyším nějaký křik... „Emily! Emily Pozor!!!!!" „Emily!!!"

Vzpamatuju se a zatřepu hlavou. Než se, ale stihnu pořádně rozkoukat, ucítím silnou bolest na břiše a potom jak padám z koštěte.

Okolo mě sviští vítr a já padám. Najednou se mi začne začerňovat před očima a já už cítím jenom jak můj pád najednou zpomalil a já spadla do něčího náručí....pak už jen tma.

Ahoj Všichni, vím že jsem se teďka opozdila, ale Anetku opět chytla lenost XD. No každopádně další kapitola je tady^^ Doufám, že se líbila, mám vás ráda

Anet XXX