Sirius není jediný krvezrádce

35. Náhlé setkání aneb Vánoce ve vzduchu

"Jeee ahoj Andrew, co ty tady?" S úsměvem jsem si prohlédla bruneta přede mnou od hlavy až k patě.

"No nazdárek! To bych se měl ptát spíš já tebe ne? Já sem chodím každý rok společně s rodiči a mými mladšími sourozenci." Pokývala jsem hlavou a usrkla si z mého punče.

"Máš novej účes, fešák." Poznamenala jsem. Andrew se na mě trochu stydlivě usmál.

Naposledy jsem ho viděla asi před týdnem a něco. V té době měl ještě o něco delší vlasy v takovým tom typickým klučičím na krátko střiženým účesu. Teď je má, ale vzadu zastřižené do krátka a nahoře si to i s ofinou nechal delší. Fakt mu to teď sluší.

"Díky, už jsem nad tím uvažoval dlouho, ale až včera jsem se odhodlal to jít konečně ostříhat. Popravdě jsem měl obavy, že to bude nakonec vypadat hrozně blbě a budu se modlit, aby to co nejdřív dorostlo."

Mile jsem se na něj usmála. "Myslím, že jsi udělal dobře. Die s Fluffym si tě teď budou muset hlídat, aby po tobě holky v Bradavicích hned po prázdninách neskočily." Provokativně jsem na něj mrkla a lehce ho šťouchla do ramene.

"To víš, že jo." Ušklíbnul se a cvrnkl mě do čela. "Hele kam máš teď namířeno?" Zeptal se mě a rozhlédl se okolo. Podívala jsem se na hodiny a pak pokrčila rameny.

"Mám ještě dvě hodiny a třičtvrtě, než se mám sejít s ostatními. Nejspíš se tady ještě někde projdu nebo tak něco. A ty?" Opět jsem se napila ze svého kelímku. V tomhle počasí je to nejlepší způsob, jak se zahřát.

"No, první z věcí, co jsem měl v plánu bylo odvést ty dva skřety na kluziště a teď musím ještě sehnat nějaký menší dárek pro Die. Nechceš mi pomoct s výběrem? Celkem by se mi hodil holčičí pohled na věc." Prosivě k sobě dal ruce a s otázkou v očích se na mě smutně podíval.

"Tak jo, proč ne?" Andrew radostí vypískl a zářivě se na mě usmál. "Tak jdeme!" A začal mě tahat od jednoho stánku ke druhému. Během toho chození mi stihl ve zkratce říct hlavní věci, které má Die ráda, takže by byl rád kdyby to bylo něco spojeného s tím.

Hledali jsme opravdu tvrdě něco, co by jí koupil a co by mu přišlo jako dostačující dárek a víte, kde jsme nakonec skončili? U stánku se šperky!

"Tak co myslíš? Tenhle nebo tenhle?" Prohlížela jsem si náhrdelníky s různými kameny, když mi Andrew před obličej strčil dva náhrdelníky.

První měl zlatý řetízek s fialovým kamínkem, jako přívěsek. Druhý měl také zlatý řetízek, ale tentokrát měl jako přívěsek červený květ růže. Oba byly moc hezké.

"Hmm...oba jsou hezký, ale já osobně bych asi...asi bych brala spíš ten s tou růží. Je takový, že se ti líbí hned na první pohled a má v sobě takový romantický nádech. Růže samy o sobě jsou dosti romantické." Neuniklo mi, jak se mu na tváři rozlila trocha růžové barvy.

'Ooooo že by? Heheheeee'

"Tak j-já ho vezmu." To jak se zakoktal bylo celkem roztomilý. Andrew je vlastně celkově hrozně sladkej člověk. Takovej miláček. Musela jsem se nad tím pousmát.

Teď si to, ale nevykládejte nějak jinak! To, že o něm tohle říkám neznamená, že se mi líbí. 'Ten už má v merku někoho jinýho'

Andrew s úsměvem zaplatil a pak jsme se pomalým krokem začali procházet po rušném náměstí.

"S kým tady vůbec jsi Em?" Začal konverzaci jako první. "Přijela jsem s Potterovými, Jamesem, Sirim a Lily. A ty? Předtím jsi zmínil, že máš sourozence, jak se jmenují? Chodí už do Bradavic?" Tahle věc mě opravdu zajímala. Třeba jsem je už někdy potkala.