Sirius není jediný krvezrádce

22. Kouzelnické šachy aneb Nervózní Sirius

Ve společence jsme nakonec zůstali jenom já, Rem, Sirius a James. Holky odešly do pokoje a Péťa do kuchyně.

Po úmorných asi 5 minutách jsem se začala strašně nudit a tak jsem Jamese dokopala k tomu, aby si se mnou zahrál kouzelnické šachy.

"Šach." James posunul svého koně a pyšně se usmál. Já si jen znova povzdechnu a promnu si prsty spánky. Teď zase budu 5 minut vymýšlet nějakej jednoduchej tah, který už snad James předem tuší a on ten svůj skvěle vymyšlenej zase zahraje v 5 vteřinách.

Nakonec jsem pohnula svojí věží a úlevně vydechla. S úsměvem se podívám na Jamese. On se usmál taky a zakroutil hlavou čímž mi vytvořil vrásku mezi očima.

Zvednul ruku a jedním tahem mojí věž vyhodil a vítězně se zazubil. "Šach mat." Poraženě si odfrknu a ještě jednou se podívám frustrovaně na naše šachy.

"Copak? Už se ti nechce nic hrát?" Poškádlil mě a hravě mě drknul loktem do žeber. Zakňučím jak zraněný štěně a svalím se na Jamese. "To není fééér. Proč musí bejt ta hra tak těžkááá! Úplně se mi z toho přehřívá mozek!"

Rukou si sáhnu na čelo a zkontroluju si svou teplotu.

"Aby jsi na to náhodou neumřela!" Siri, který se rozhodnul k nám přidat do mě šťouchnul a já jsem sletěla z pohovky na zem.

"Siriusi víš, že by si pořád ještě měla dávat pozor." Pokáral ho Remus. Já se rychle zvednu a usměju. "Ale prosímtě. Však už jsem v pohodě." Mávnu rukou a rozejdu se k Sirimu.

Zastavila jsem se těsně u něj a pak mu flákla pěknej pohlavek. "Auuu! Ty jsi zlá!!" Zasměju se a vypláznu na něj jazyk. "Patří ti to."

S tímhle se posadím zpět vedle Jamese. Sirius, ale hned potom opět začal mluvit.

"Kluci....víte jak jsem vám říkal o...tom?" Nervózně se zeptal. Nechápavě jsem naklonila hlavu na stranu. Jakmile zachytil můj pohled tak se nadějně nadechnul.

Zakroutila jsem hlavou ve znamení, že si zrovna nejspíš nerozumíme. Ještě přejel pohledem kluky v domnění, že budou vědět, ale byli na tom podobně jako já.

Siri si povzdechnul a sklopil hlavu k zemi. "To s....Kate." Zašeptal. Všichni jsme se ve stejný okamžik chápavě usmáli.

V tu chvíli se, ale zarazím. Zvednu svůj ukazováček a čelem se otočím tak, abych na ně všechny viděla.

"Jak dlouho to víte?" Zeptám se podezřívavým tónem. Remus začal přemýšlet. "No už to bude pár....hodin." Zasmál se. Pokroutím hlavou a otočím se zpět k Sirimu.

"Oni to ze mě vytáhli! Hold mě moji kámoši znají až moc dobře aaaa taky mě nachytali u chystání mého plánu." Nervózně si mnul ruce.

Zvednu se z gauče, čapnu ho za ruku a posadím ho na svoje místo. Nakonec si před něj sednu na zem do tureckého sedu a zvědavě na něj upřu svoje oči.

"Proč na mě tak koukáš?" Vyděšeně se ošije. S úsměvem ho pohladím po jeho zelených vlasech a s nedočkavostí ho chytnu za ruce.

"Co jsi udělal? Řekla jsem ti, že mě o všech krocích budeš informovat." On se pousmál a...O.M.Ů.J.B.O.Ž.E.! On zčervenal!!! Tak teď jsem zvědavá ještě víc, že už si to ani nedokážete představit.

"Napsal jsem jí dopis, a-ale byla v něm jenom...b-báseň." Málem se rozteču nad tím jak roztomilý je když se můj bráška stydí.

"Awww!!" Vtáhnu ho do svého objetí, ale kvůli tomu, že já sedím na zemi tak přitom málem spadne. To mi, ale v ničem nezabrání a já mu pocuchám tu jeho kštici. "Ty jsi tak roztomilej když se stydíš! Tohle by chtělo někam poznamenat. Je to totiž asi prvně co tě slyším koktat."