Sirius není jediný krvezrádce

29. Nákupy aneb Naši čtyři Sněhuláci

"Bude to 8 galeonů." Oznámil mi kluk za pokladnou s milým úsměvem. Úsměv jsem oplatila a do ruky mu dala příslušnou částku. S dalším hřejivým pohledem si to vzal a já si z pultíku sundala svoji plnou tašku s právě pořízenými vánočními dárky.

"Nashledanou, hezké svátky." Řekl mi ještě na rozloučenou. "Děkuji, vám také. Nashledanou." s pozdravem jsem opustila obchod.

Jakmile jsem vyšla ven studený vítr mi do tváře vmetl několik sněhových vloček. Volnou rukou jsem si teda povytáhla svoji nebelvírskou šálu, aby mi zakrývala obličej. 'Hned je mi menší zima.'

Za poslední dobu se vcelku ochladilo a začíná čím dál častěji padat sníh. No ale tak co můžem čekat když za pár dní už jsou Vánoce. Pozítří nám začnou Vánoční prázdniny, na které už se velmi těším. Budou to totiž první Vánoce, které strávím s přáteli nebo tedy..s nejlepší kamarádkou.

Ano, zůstávám v Bradavicích. Právě teď se mi domů totiž jet opravdu nechce. Řekla bych, že bych rodiče měla nechat ještě vychladnout. Z toho co se stalo určitě nejsou nadšení a já se s nimi nehodlám vidět dokud to nebude opravdu nutné.

Každopádně se na Vánoce tady těším. Bradavice pokryté sněhem jsou opravdu nádherné. Teď, ale kdo je tu se mnou bude slavit. Před pár dny jsem o tom mluvila s Lily a ta se mi nabídla, že tu se mnou klidně bude. Taky prý domů moc jet nechce. Ne že by se netěšila na svou rodinu, ale její sestra Petúnie ji nesnáší a ona nechce hádkami mezi nimi kazit jejím rodičům svátky. I přesto jak ji její sestra nenávidí, ona ji má pořád moc ráda.

Prvně mi bylo líto jak to má Lily doma a říkám vám, že jsem měla sto chutí si tu Petúnii najít a ukázat jí, co si o ní myslím! Pak jsem se, ale uklidnila a rozveselila nás myšlenkou na naše společné Vánoce.

Co se kluků týče tak ti jedou všichni domů a po štědrém dnu se sejdou u Potterů a stráví tam celé svátky. Cass s Kate jedou na Vánoce taky domů, už se nemohou dočkat. Takže tu budeme sami.

Co jsem, ale jednou zaslechla taky na chodbě je, že Regulus tu prý taky zůstavá. Potěšilo mě to, protože jsem zatím neměla moc času si s ním promluvit a zjistit jak se vůbec má. To, že zůstává v Bradavicích je perfektní příležitost k tomu se s ním sejít a užít si pár společných chvil.

Zimou jsem se lehce otřásla. Brouzdám si tu v myšlenkách a úplně jsem se zapomněla. Pohledem jsem sjela na tašku ve svojí pravé ruce. 'Tak těžká zase není, ale že by se mi s ní chtělo táhnout až do hradu? Eeee....'

Z kapsy jsem si vytáhla hůlku a jednoduchým Reducio jsem tašku zmenšila a strčila si ji do opačné kapsy, než hůlku. Když jsem si zastrčila do kapsy i hůlku podívala jsem se na hodinky na svém pravém zápěstí. Ano mám hodinky. Lily mi je dneska schválně půjčila, abych nepřišla pozdě na náš sraz.

Mám ještě asi třičtvrtě hodiny, než se máme s holkama sejít. 'No....tak tam hold budu čekat no.'

Pomalým tempem jsem se rozešla ke Třem košťatům. Není to moc daleko, takže tam budu i tak za chvíli. Po cestě jsem si opět nemohla odpustit pohled do výlohy obchodu se sněžítky. Není tu až tak dlouho,co jsem si zjistila tak ho přistavili na konci minulého roku.

Poslední měsíc si vždycky neodpustím aspoň jeden pohled. Jako vždycky tam opět stálo. Nádherné středně veliké sněžítko s černou podstavou, která je ještě dozdobená, aby připomínala noční oblohu. Uvnitř leží na tom nádherném podstavci černý vlk a zasněně se dívá vzhůru. To vše je doladěno černými, zlatými a stříbrnými třpytkami, které jsou v průzračné vodě sněžítka. Působí to naprosto kouzelně. Ani jednou jsem se však neodhodlala do krámku jít a koupit si ji.