Sirius není jediný krvezrádce

45. Příprava jednohubek aneb Opět vítr ve vlasech

"Tak jo děcka, kvůli včerejším událostem nám tu dneska bude hlídkovat pár našich kolegů, tak z toho nebuďte překvapení, když někoho uvidíte se tu motat." Paní Potterová přede mě s úsměvem postavila talíř s míchanými vajíčky. "Děkuji."

"Hej Tichoši, podej mi sůl.." "Chytej!" Sirius s úšklebkem hodil po Jamesovi sůl a já s Lily jsme se stihly pohotově skrčit. "Ale notak!" Lily se ozvala jako první a pokroutila nad nimi hlavou. "Promiň lásko." James na ni mrknul a ona od něj okamžitě uhla pohledem.

"Remusi, budeš tu s námi na Nový rok? Nebo pojedeš domů jako vždy?" Pan Potter se s úsměvem zeptal a sám si od své ženy, když si přisedal ke stolu, převzal svoji porci vajíček.

Na Remově obličeji se vytvořil nervózní úsměv. "No pokud vám to nebude vadit, tak bych letos zůstal..." Jamesovi i Sirimu se nastejno rozzářily oči nadšením. "No konečně! To to v tom případě musíme na Silvestra pořádně roztočit, když nás tu bude tolik. Tati, máme ještě ten ohňostroj od dědy?" "Nejsem si jistý..."

"Ano máme. Je na půdě vzadu, pod krabicí s tvým starým koštětem." Paní Potterová jim skočila do řeči a vševědoucně se uculila. "Super! Můžu vám zaručit, že to bude ta nejlepší podívaná vašeho života." James na nás všechny mrknul a vesele se zasmál.

"Takže, všichni ví, co mají dělat?" Paní Potterová po nás šlehla pohledem, aby se naposledy ujistila, zda všichni chápou. Jako na povel jsme všichni nastejno přikývli.

"Dobrá, tak do práce!" Jako obvykle si paní Potterová tleskla na odstartování a sama se rozešla ven před dům, aby se zeptala jestli její kolegové náhodou nechtějí něco k pití, nebo k jídlu.

S úsměvem jsem do jedné ruky vzala rohlík, do druhé nožík a začala jsem ho krájet na kolečka. Lily, která si sedla ke stolu, na židli vedle mě, začala připravovat vajíčkovou a salámovou pomazánku.

Remus si mezitím sedl naproti nám a začal také krájet rohlíky. James s panem Potterem odešli pro prskavky a ten jejich slavný ohňostroj.

'Musím říct, že Potterovi dělají po mudlovsku víc věcí, než jsem si kdy dokázala představit.'

No a co za veliký úkol dostal Sirius? Ten prosím pěkně odešel ustlat moji, jeho a Jamesovu postel, protože prý možná když budeme mít na Nový rok ustláno, vydrží nám to celý rok.

'Hezký přání...škoda jen, že šance na splnění je nulová.'

Když už jsme neměli žádné další rohlíky na krájení, Lily konečně dokončila pomazánky a mohli jsme se dát společně do mazání.

"Hele , jak se vůbec slaví Silvestr nebo Vánoce u vás? Je to asi něco jiného, než tady, že?" Položila jsem na tácek už mé asi dvanácté namazané kolečko, vzala do ruky další a začala jsem přemýšlet nad Lilynou otázkou.

Zatím, co jsem přemýšlela se k našemu mazání připojil i James, který se posadil naproti vedle Rema. Nad Lilynou otázkou se ani on, ani Remus moc nepozastavil, protože už to nejspíše všechno znali od Siriuse.

"Noo, většinou míváme obrovský stůl a ještě větší večeři, kterou nám udělají skřítci podle seznamu, který jim dá několik dní předtím matka. Den před Vánocemi se však vždy pořádá něco jako setkání čistokrevné smetánky alias snobské zasedání. Tam většinou chodí jenom rodiče, protože se mi opravdu nechce trávit celé odpoledne u Malfoyových, kde bych se na všechny musela stále strojeně usmívat a umírat nudou. No a na Nový rok se také pořádá večírek, toho se už účastnit musím, protože se většinou koná u nás. Když odbije půlnoc všichni si připijeme, zatančíme a pak většinou mizím." Lehce jsem se pousmála a rychlostí světla jsem si do pusy strčila jedno namazané kolečko. James si toho všiml a můj čin napodobil.