25. Skvělé probuzení aneb Famfrpále už se blížím!

558 29 8
                                    

Uslyšela jsem jakýsi zvláštní zvuk. Trošku jsem se zavrtěla a moc tomu nevěnovala pozornost. Po chvíli se, ale ten zvuk začal opakovat a já pootevřela oči.

"Reme?" Zašeptám. Podíval se na mě. Přetočím se na bok, abych ho lépe viděla. On s lehkým úsměvem přešel ke mně, sklonil se a nakonec si klekl, takže se obličejem objevil těsně před tím mým.

"To nic, jen ještě spi. Jdu se jenom nachystat na vyučování." Zašeptal a já přikývla. S úsměvem se zase zvedl, přešel ke svojí posteli a spolu s jeho věcmi zmizel v koupelně.

Zase zavřu oči. Je mi jasný, že mám na spaní už jen tak třičtvrtě hodiny než začne zkoušet vzbudit zbytek pokoje. Po asi pěti minutách se mi však stále nedaří usnout a tak otevřu oči.

Rozhlédnu se po pokoji. Najednou do mého mozku však dojde jedna podstatná informace. Prudce se zvednu do sedu a mé tváře začnou červenat.

'Já jsem na něm včera usnula.......wuuUuUaAAAAaaa!!!!'

Když už se mi povedlo to trošku rozdýchat a zahnat červeň, rozhodla jsem se, že to přejdu a budu doufat, že mě s tím kluci, respektive Sirius, nebudou štvát. Rozhlédla jsem se po místnosti. Peter ještě tvrdě spí, jeho chrápání by nepřeslechli ani ve Zmijozelských ložnicích, a James se Siriusem- no to nene!

Začnu se potichu chichotat. Hned jak se otevřely dveře od koupelny a Remus vylezl ven jsem se zvedla a došla k němu.

"Emily proč ještě nespíš?" Usměji se. "Už jsem nemohla usnout, ale Reme...kde máte ten foťák, kterým jste fotili fotky do alba?"

Zmateně se na mě podíval. "Je v prvním šuplíku v Siriusově nočním stolku. Proč?" Když to dořekne tak už mířím ke stolku.

Potichu a opatrně otevřu první šuplík a hnedka spatřím fotoaparát. Vyndala jsem ho a rozešla se s úsměvem k Jamesově posteli.

"Tohle si totiž Reme, zaslouží zdokumentovat." Zašeptám a pak namířím fotoaparát na kluky. Když je dobře zaberu tak, aby byli co nejlépe vidět, zmáčknu spoušť.

Rem mi pomale nakoukl přes rameno. Pousmál se nad naším výhledem. "Víš možná to bude trošku škodolibý, ale prvně bych vzbudila Jamese." Zákeřně se usměji.

Rem jenom nade mnou pokroutil hlavou, ale přešel k Jamesovi, který se ze spaní objímal na jeho půlce postele se Siriusem.

"Dvanácteráku vstávej.." Zkusil to prvně po dobrým. Když na to James nijak nereagoval tak se rozhodnul to ještě jednou zopakovat.

"Notak Jamesi, nechtěj, abych tě budil jinak." Pohrozil mu. Bohužel James je tak trošku mimo takže mu to nijak nepomohlo.

"Jamesi, Sirius flirtuje s Lily..." Rem mu to do ucha přímo zazpíval. Jamesovi oči se otevřely rychlostí kulového blesku.

"Cože?!" Vykřikl a naštvaně si nás změřil pohledem. "V klidu brácho, jen už konečně vstávej." Nevinně se zasmál a odstoupil od postele a v očekávání si stoupl vedle mě.

"Nojo však já už-." Zasekl se uprostřed věty, když zjistil, že mu něco brání v pohybu. Pomalu svým pohledem sjel na Siriuse spícího v jeho náruči. 'A je to tady'

James se zákeřně usmál. Opatrně ze sebe Siriuse sundal a pak ho vší silou zkopnul z postele. "Auuu! Sakra Dvanácteráku co děláš?!" Začal nadávat jakmile se jeho obličej setkal s podlahou. To Siriho řvaní probudilo i Petera, takže o práci míň pro Rema.

"Dodržuju svůj slib." Andílkovsky se zasmál a zvednul se z postele. "Nojo...určitě to, ale šlo i jemněji..." Začal si Siri brblat pod nos. "To sice šlo, ale takhle jsem si jistý, že už se nikdy nehneš ze svojí půlky."

Sirius není jediný krvezrádceKde žijí příběhy. Začni objevovat