Sirius není jediný krvezrádce

17. Přiznání aneb Koupání s Poberty

Sirius se rozejde a odejde z Velké síně. „Jdu za ním, nevím kdy přijdu tak se o mě když tak nebojte." Usměju se na holky a pak i na kluky.

Pak se zvednu a jdu ze síně. Hned jak se za mnou zavřou dveře jsem uvězněna v pevném objetí.

„Já jsem takovej blbec...." Vydechne, hlavu si opře o moje rameno a já ho začnu hladit po zádech. „To nepopírám. To co se teď stalo a jak jsi se choval bylo pěkně hloupý a povrchní, ale....co se děje Siri? Něco tě trápí, poznám to. A ať je to cokoliv víš, že mi to můžeš kdykoliv říct. Jsem tu pro tebe."

Jemně ho pohladím po hlavě. Chvíli ho zase hladím když konečně promluví. „Řeknu ti to....ale ne tady." Hnedka se ode mě odtáhne a začne mě táhnout nejspíš ke komnatě nejvyšší potřeby podle cesty.

A nemýlila jsem se, za pár minut už sedíme v komnatě na pohovce a posloucháme tiché praskání ohně v krbu.

„Tak?" Jemně se usměji a lehce Siriuse pobídnu k tomu, aby mluvil. Nadechne se. „Já....j-já nevím jak bych začal...Poslední dobou mívám takový zvláštní pocity. Cítím je vždycky když je Kate blízko. Vždycky je mi tak příjemně teplo a mám tendenci se usmívat. Vůbec nevím co to do mě v té jídelně vjelo." Povzdechne si.

„Jakmile se zmínila o tom, že jde s Chambersem tak se ve mně něco jakoby přeplo a já se začal chovat hnusně, povrchně a prostě jako idiot! Nevím, v tu chvíli jsem cítil vztek a ještě něco co nedokážu popsat..."

„Nebo si to jen nechceš přiznat." Skočím mu do řeči. Nechápavě se zamračí. Podívá se na mě a já na něj mrknu. „Myslím, že vím co se s tebou děje." Pronesu naoko vážně.

„Tak co se se mnou děje?" Zeptá se nedočkavě. „Nooo vypadá to tak, že jsi se mi bráško zamiloval!" Vypísknu a obejmu ho. On mě ale nesouhlasně od sebe odstrčí.

„Zamiloval? To je kravina." Stoupne si a založí si ruce na prsou. Já udělám to samé akorát, že zůstanu sedět. „Ale není...Hele položím ti pár otázek a ty mi na ně hezky popravdě odpovíš, jasný?"

Váhavě přikývne. „Fajn. Když ji vidíš, buší ti srdce více než obvykle?" Nejistě přikývne. „Hmm a když se jí jen letmo dotkneš tak cítíš jak ti po celém těle přejel mráz?" Zase lehce přikývne.

„No a ještě jedna otázka. Když Kate mluvila o Andym....žárlil jsi?" Zvednu jedno obočí. Sirius najednou svěsí ruce podél těla a vydechne. „A sakra...." Šeptne.

Já si radostí stoupnu a povyskočím. „Vždyť to je super Siri! Konečně jsi se zamiloval a zrovna do Kate! Není to trošku ironické?" Položím mu ruku na rameno a poslední větu si pronesu zamyšleně spíš pro sebe. Pak se zase usměji.

„Nojo Emily...jenže když jsem si teď připustil že jsem do Kate zamilovaný tak je to těžký, protože zrovna před pár minutami jsem si to u ní totálně zkazil." Rukama si přikryje obličej.

„Hele...chápu, že je to teď ne úplně ideální navíc když se do toho motá Andy, ale musíš o ní bojovat. Nebo teda....nejdřív by ses jí měl omluvit, pak můžeš dělat něco dalšího proto, abys získal její srdce." Zasměji se povzbudivě.

„Emily a mohla by jsi mi s tím trošku pomoct?" Hodí na mě ten jeho psí kukuč. „No jasně že jo! Co sis myslel? A budeš mi taky pravidelně podávat hlášení." Zazubím se.

On se jenom zasměje. „Hele víš na co jsem si teď tak vzpomněl?" Ďábelsky se mu blýskne v očích. „Asi to nechci vědět." Sladce se usměju. „Noo když už jsme u té lásky tak....co ty a Remus?"

Posadí se znovu na pohovku a kouká na mě zkoumavým pohledem a s menším šibalským úsměvem.

Do tváří se mi nahrne červeň. „Jak to myslíš? Jsme kamarádi..." Špitnu a zadívám se do krbu.