"She's" hot

32

Jeongin na to nic neřekl. Jen vzal další kousek vaty a znovu ho namočil do dezinfekce. Hyunjin měl oči zabořené do tváře mladšího. Prohlížel si ho a užíval si tu chvíli, když může být Jenoginovi na blízku. Silně ho užíralo, že to takhle nemůže být pořád.

"mám něco na obličeji?" zeptal se zmateně Jeongin, když už mu pohled staršího začal být i trošku nepříjemný. Upřeně na něj zíral už nějakou dobu. "nemáš" odpověděl jednoduše Hynjin. "tak proč na mě tak zíráš?" zeptal se Jeongin a na Hyunjinův ret nalepil malý kousek bílé náplasti.

Hyunjin už to nemohl vydržet. Měl teď v plánu tu největší blbost jakou mohl udělat. Pomalinku se začal přibližovat k mladšímu. Jeongin byl trochu překvapený, ale nemohl se donutit couvnout. Popravdě ani nechtěl. Starší položil svou dlaň na tvář mladšího a pomalinku se blížil svými rty k těm jeho.

Mladší zavřel oči a čekal. Polibku se mu ale nedostalo. Když byly jejich rty jen na pár milimetrů od sebe Hyunjin se odtáhl a sklopil hlavu. "omlouvám se Jeongine. Neměl jsem..." "nic se nestalo" skočil staršímu do řeči mladší. Jeho odpověď ale zněla spíše jako otázka.

"Jeongine mi se spolu nemůžeme kamarádit" řekl Hyunjin a smutně se podíval mladšímu do očí. "nechápu tě" zamračil se mladší. "ty mě teď skoro políbíš a teď mi řekneš že se spolu nemůžeme kamarádit?" Jeongin byl právem naštvaný a zmatený. Hyunjin to moc dobře věděl.

"nemůžu být tvůj kamarád... Na to tě mám až moc rád" odpověděl jasně Hyunjin a u toho se postavil k odchodu. "ale nemůžu být ani tvůj přítel" řekl a pomalými kroky odešel ke vchodovým dveřím.

Jenongin se prudce postavil a doběhl za Hyunjinem, který stál mezi otevřenými dveřmi. Chytl ho za ruku a otočil ho zpátky k sobě. "proč ne?" řekl mladší a nechal jednu neposlušnou slzu stéct po jeho líčku. Hyunjin se usmál a bříškem palce slzu setřel. "jednou ti to řeknu" řekl starší a odešel pryč. 

Jeongin stál mezi dveřmi a horké slzy mu stékaly po tváři.