"She's" hot

10

"wow" bylo jediné tiché slovíčko, které opustilo Felixova ústa. Prošel jsem se po pokoji jako po promenádě a pohodil vlasy. "kdyby jsem byl na holky tak by jsem si třeba dal říct" řekl tiše Felix a hrál si se svými prsty.

"počkej..." začal jsem větu a posadil se vedle něj "to jsi mi neřekl že se ti nelíbí holky" dokončil jsem větu a chytl ho za ruce. "neptal jsi se a nepřišlo mi to důležitý" řekl a stále odmítal oční kontakt. "tvoji rodiče to neví, proto tě nutí si najít holku" vyslovil jsem nahlas svoje myšlenky "měl by jsi jim to říct Felixi" 

"radši si najdu holku, než aby jsem riskovat, že se na mě vykašle celá rodina, při nejhorším mě vyhodí z domu" v očích se mu zaleskly slzy. Přitáhl jsem si ho do objetí a pevně ho zmáčkl. "chápu tě. Taky jsem se bál" řekl jsem a hladil ho po vlasech.

"ty jsi taky...?" rychle se ode mě odtáhl a chytl mě za ramena. "myslíš že kdyby jsem byl na holky, tak by jsem dělal tohle?" zeptal jsem se se zdviženým obočím a ukázal na svojí maličkost. "taky pravda" řekl a pustil moje ramena. "řekni mi něco o tvojí rodině" řekl jsem a pohodlněji se posadil.

"dobře" začal. "Žiju s rodiči a s mladším bráchou. Je v posledním ročníku na střední. Občas mi přijde, že ho mají rodiče raději než mě. Nezlobím se na ně za to ani na něj. Je pravda že udělá všechno co mu řeknou, jen aby neměl problémy" řekl a smutně se usmál.

"jak dlouho jsi neviděl svoje rodiče? V baru jsi říkal že jsi se odstěhoval hned potom co jsi dostudoval" zeptal se Felix a tím změnil téma "prakticky od té doby jsem je neviděl. Myslím že jsem s nimi asi dvakrát nebo třikrát mluvil. Povětšinou na vánoce. Jediná část rodiny co mě kontaktuje často je Chan-hyung jinak nikdo" řekl jsem a podíval se na hodiny.