Kdo? Jeho sestra! [Dokončeno]

32

Pohled Cass

Právě mířím s Alicí na hodinu jsou Lektvary. Mám je ráda ale jsem v Křiklanově klubu což není žádná výhra ale abych byla Lékouzelnice tak je potřebuju. Když jsem vešla do třídy tak jsem si všimla Jamese který dneska sedí se mnou v lavici a to jen protože budeme dělat lektvar ve dvojicích. Ani jsem ho nepozdrevila nebo se a něj podívala to by bylo na mě moc a já bych měla potřebu mu to říct což nesmím jinak jim ublíží. Možná jsem moc nevysvětlila proč to dělám. Kdybych to neudělala tak by jim  její partička ublížila a nebo i pán zla. Protože chce mojí moc  o které nevím že mám což není moc příjemné že. Máme za úkol udělat nápoj lásky hned jsem začala ale James mě furt sledoval co dělám a jak to dělám záčínalo mi to lézt na nervy. " Že bys mi pomohl a né jen na mě čuměl jako magor,, zasyčela jsem na něj docela nepříjemně, zaprvé kvůli roli a zadruhé protože mě to fakt štvalo. Jen mi na to kývl a začal mi pomáhat. Po tom co profesor ukončil hodinu s tím že si ho zítra na někom vyskoušíme tak James vyběhl ze třídy co nejrychleji. A po celý zbytek vyučování se neukázal teda podle toho co říkala profesorka
Mc Gonaldová. Po škole jsem zamířila do pro mě už hodně známých umíváren uplakané uršuly. Chvíli jsem tam čekala a připravovala se na fyzickou bolest. Po chvíli přišla hned ze začátku na mě poslala Crucio čekala jsem bolest ale nic se nestalo. Vyděšeně jsem se na ni ní podívala a zjistila jsem že se právě zvedá. Naštvaně se na mě podívala a pak prostě zmizela. Pomalu jsem se postavila a podívala se do zrcadla. "Jsem jiná nepatřím sem,, hcvíli jsem se smutně a vyděšeně dívala na svůj odraz když tu se najednou uprostřed oběvila prasklina. Pomalu postupovala dolů když tu najednou půlka skla praskla a vysypala se na zem. Leknutím jsem vyjekla a uskočila do zadu. Tak teď jsem totálně vyděšená chvíli jsem se na to dívala a pak jsem prostě odešla. Chvíli jsem se potulovala po hradu když mi najednou něco došlo. Dneska je úplněk jak jsem na to mohla zapomenout, chudák Remus nedokážu si představid co asi prožívá. Pomalu jsem došla do Velké síně kde jsem nasadila pohled svět mě nezajímá. Díky toho se mi ostatní vyhíbali a já jim nemusela vysvětlovat proč se s nimi nemůžu bavit. Vlastně jedinou kamarádkou je Alice a jsem vděčná že aspoň ona nevím co bych bez ní dělala. dělá mi to celé snaší. Když jsem dosedla ke stolu tak jsem cítila že se na mě někdo dívaá. Vzhlédla jsem a setkala se s Remusovím pohledem. Tohle dělá často pozoruje mě a vypadá u toho zamyšleně. Což je moc roztomilé ale nesmí se to dozvědět to by bylo špatné už jen to že to ví Alice je šíleně nebezpečné. Zkousla jsem si ret, ale musím uznat že je pohledný ten jeho nechápavý pohled je vždycky roztomílí. "Hej  neslintej a radši mi řekni na koho tak toužebně koukáš,, "Cože,, zděšeně jsem se koukla na Alici a moje tváře nabrali lechce růžový odstín co to se mnou je. "N nikoho nekoukám proč bych měla,, zeptala jsem se ze zájmem. Ona protočila oči jako by to byla jasná věc. "No tak koukala jsem k Nebelvískému stolu odkud na tebe kouká Remus a vypadala jsi zasněně oh že ty sis ho představila bez trička,, nad tou představou jsem zčervenala. "Proboha to ne,, zasmála jsem se