10✔️

492 29 0
                                    

Další den probíhal stejně akorát jsem zbytek dne proseděla v knihovně. Takhle uběhlo celé září a pak i říjen. Teď je listopad a já jdu z knihovny z vedlejší chodby slyším jak se někdo baví v duchu doufám že to není ta parta Malfoje od doby co tu jsem mi znepříjemňují život zatím jen urážkám ale i tak mi to vadí protože nevím co jsem mu udělala. A osud mě asi nemá rád byla tam ta partička blbců. Snažila jsem se co nejvíc zneviditelnit aby si mě nevšimly. Už jsem zacházela a roh když na mě jeden z nich křikl. "Hej Potterová kde máš svého pitomého bráchu,, "Proč to chceš vědět,, "Aby jsem se mu mohl pomstít ne snad,, "Tak na to zapomeň na mého bráchu ani nesáhneš,, "Hm tak když nemůžu PETRIFICUS TOTALUS,, "Protego,, "Nemyslíš že je to trochu nespravedlivé když vy jste čtyři a já jenom jedna,, "Náhodou je to hodně spravedlivé ale doufám že si užiješ tu bolest,, Najednou mě zasáhla nějaká kletba a mě se podlomili nohy, pomalu jsem upadávala do bezvědomí. Předtím než mě obklopila černota jsem zaslechla jak někdo něco mumlá.

Obklopuje mě černota, slyším hlasy ale nedokážu je rozeznat. Snažím se otevřít oči ale nejde mi to. Cítím jak mě někdo bere za ruku ale bolí mě to aniž bych si to uvědomila tak syknu bolestí. A v tu chvíli se mi podaří otevřít oči a vidím jak se nade mnou sklání James. "Paní Pomfreyová už se probudila,, teď už se nade mnou neskláněl James ale Poppy "Jakpak se cítíte slečno,, "Jako kdyby si na mě někdo zkusil kletbu Cruciatus,, "Vidím že humor vám nechybí ale skoro máte pravdu sice nevíme co to bylo za kletbu ale byla to černá magie, tohle vypíte a moc se nehýbejte pár dnů bude trvat než se vám to zahojí,, vypila jsem lektvar který mi podala a snažila se najít pohodlné místo na spánek.

Už tu ležím dvě hodiny ale spánek stále nepřichází. Najednou se otevřou dveře a v nich stojí Remus. Ve tváři má vepsanou starost, pomalu dojde k mé posteli a sedne si na židli která tu je. "Jak se cítíš,, "To se mě na to bude ptát každý já chci pryč,, nechápavě se na mě kouknul povzdychla jsem si. "Mám se skvěle ležím na ošetřovná celá obvázaná a nemůžu se hýbat, vážně je mi skvěle,, celej svůj monolog jsem pronesla se značnou ironii v hlase. Jen se na mě ušklíbnul a vzal mě za ruku co s tím všichni maj.

Po celou dobu co tam byl jsme si krásně povídali jenže o dvě hodiny na mě doléhala únava a o hodinu později ho Poppy vyhnala s tím že musím odpočívat. Další den mi někdo z Havraspáru přinesl všechny úkoly a chodil každý den. Taky tam byl každý den někdo jiný James, Remus, Sirius a stavila se Lili o které James doma furt básní dovolím si i říct že si hodně rozumíme. Dneska už mám odejít právě si čtu jednu z knížek kterou mi Lili přinesla když na ošetřovnu vstoupí James a v ruce má tašku s mým oblečením. "Konečně co ti tak trvalo myslela jsem že tu zestárnu,, "Nedělej herečku sis, ale za tohle něco budu chtít,, "Jaký úkol nebo jakou esej,, "Úkol z bylinkářství,, rozpustile se na mě usmál.

10.11.2020


Kdo? Jeho sestra! [Dokončeno]Kde žijí příběhy. Začni objevovat