Kdo? Jeho sestra! [Dokončeno]

19

Otevřela jsem jí a vevnitř byl krásný náhrdelník  na kterém byl drak na kameni.                                           ( Nahoře v mediích)  Působí magickým dojmem. Když jsem ho otočila na druhou stranu tak tam byl text. "Fenómenos,,  v tu chvíli mě začala pravá ruka pálit ještě víc. Zavřela jsem oči a zkousla jsem si spodní ret abych nezačala křičet. Po chvíli to přestalo a já neměla odvahu se na to kouknout. Po chvíli kdy jsem se snažila se rozmrkat slzy jsem se odvážila na to kouknout. Bylo tam znamení, znamení draka.

(Vemte to tak že to bylo menší a na ruce díky)

Byla jsem vyděšená co to znamená, proč se mi to oběvilo až teď. Tolik otázek se mi honilo hlavou a neměla jsem žádnou odpověď. "Cass už jsi vzhůru konečně,, Hodně jsem se lekla když jsem slyšela jak na mě Lili mluví. Dřív než jsem stihla něco říct tak mě drtila v obětí.                              "Ahoj Lili promiň nechtěla jsem vás děsit já sama nevím co se stalo, ale mám novinku.,, "Poslouchám doufám že je to něco důležitého,, Chtěla jsem jí říct všechno ale neznala jsem jí tak dlouho, sice jí věřím ale to Jamesovi taky a neřekla jsem mu to rozhodla jsem se jí říct něco jíného.                                                                                                                                                                                   "Vrátily se mi vzpomínky,, Lili vypískla a objala mě pevněji než předtím                                                     " To je super moc super už to kluci ví,,                                                                                                                   "Jo ví seš třetí člověk kterému jsem to řekla,,  jen se na mě usmála a znovu mě objala. Byla jsem ráda že mám takovou kamarádku jen doufám že to neskončí jako u Alice. Možná že si ještě pamatujete že jsem se na ni ve vlaku vzpoměla. Nějaké střípky se mi vraceli a mezi nimi byly i vzpomínky na Alici. Po chvíli se Lili omluvila že musí na hodinu. Jen jsem se na ní usmála a odkývala jí to.

Celý den se vlastně nic nedělo jen se za mnou ještě stavil bratr s klukama jinak jsem se utápěla ve svých myšlenkách. A tak to šlo celý týden hlavně jsem se snažila přijít na to proč to mám na ruce. Ten náhrdelník jsem měla na krku a nechtěla ho sundat. Nějakým zvláštním způsobem jsem měla k němu pouto a to jsem ho měla jen týden. James a Lili už se na něj ptali ale já je odbyla tím že mi to poslala mamka. Těšila jsem se na to až budu moct jít z ošetřovny protože jsem chtěla jít do knihovny a najít tam něco o tom znamení. Byla jsem tak nadšená že jsem ignorovala Jamese. Ze snění jsem se probrala až když mi zamávala rukou před obličejem. "Posloucháš mě vůbec sis,,              "Popravdě ne co jsi říkal,, "Že tě zítra pustí,, "To mi nemůžeš říct dřív,, jen se na mě ušklíbl a já nahodila omluvný výraz

22.11.2020