Celé dny jsem strávila zavřená v pokoji jenom jsem četla učebnice které jsem měla v knihovně někdy jsem začala křičet jak pominutá protože přede mnou začala levitovat nějaká věc po pár dnech jsem si na to zvykla a snažila se to naučit ovládat. Tím říkám že existují kouzla protože jinak bych si nedokázala vysvětlit to že čtu učebnice z OPČM, nebo přeměnování nebo to že se mi na stole třikrát denně objevuje jídlo. Dokonce jsem zjistila že se přeměnuju na vlka což mě vyděsilo tak že jsem vtrhla do nejblišího pokoje a někoho objala a rozbrečela se mu do náruče.
Jenže jsem v té náruči nebyla ani sekundu a už se ode mě ten dotyční odtahoval a poodešel ode mě dál jenže jelikož jsem neměla žádnou oporu tak jsem se složila na zem ten kluk ať už to byl kdokoliv tak se na mě zhnuseně podíval a šel pryč. Jenže to jsem moc nevnímala protože se ke mě přiřítil Remus a obejmul mě něco na tomu klukovi řekl jenže jsem byla jen malinký kousíček od zhroucení že jsem nevnímala nic jiného než svoje slzy.
O týden později
Od mého nervového zhroucení uběhl týden nikdo o tom ni neřekl a já jsem všechno pochopila to že magie existuje a já začátkem léta pojedu do Bradavic dokonce jsem se začala těšit a když mi mamka ano už jí říkám mamka řekla že půjdeme na příčnou ulici byla jsem štěstím bez sebe. Dokonce jsem se začala učit dopředu i když mi každý říkal že přesně to jsem dělala od svých devíti let.
Dnes je den kdy jdeme na příčnou ulici. Ani nedokážu vysvětlit jak moc se na ni těším, a taky mě zajímá jak se tam dostaneme jestli letaxem nebo se přemístíme. Sice jsem před pár dny ani nevěděla co to je ale dost jsem se naučila o kouzelnickém světě a to jenom z knížek. Jsem ale smutná protože zítra odjíždíme do Bradavic ne že bych se tam netěšila ale bude se mi stýskat po rodičích. "Cass pojď dolů prosím jedeme na příčnou,, "Už jdu mami,, v rychlosti jsem na sebe hodila mikinu a sešla jsem dolů tam už na mě všichni čekali. "Promiňte že jste museli čekat,, "Ale to nic budeme cestovat Letaxem chceš jít první,, v tu chvíli se mi blýsklo v očích všechno co se týkalo kouzel které jsem mohla dělat nebo je jenom vidět bylo pro mě jako kdybych dostala dárek. Jen jsem v rychlosti zakývala hlavou na souhlas a přiběhla jsem k nim blíž. Mamka mi podala nádobu s Letaxem ze které jsem si vzala hrst prášku. Postavila jsem se do krbu a zřetelně jsem řekla PŘÍČNÁ ULICE. Pak mě zahalily zelené plameny a já se objevila v děravém kotli kde jsem čekala až se objeví ostatní. Když už jsme byly všichni tak jsme se vydali do zadu kde byla zeď. Táta na ni viťukal tajný kód a v tu chvíli se cihly začali otevírat bylo to úžasné...
4.11.2020
ČTEŠ
Kdo? Jeho sestra! [Dokončeno]
FanfictionDo I belong here? I don't know. Who I am? I don't know. But I know I'm different. Jmenuju se Katie Victorie Cassandra Potter a tohle je můj příběh. Všechna práva náleží J.K.Rowlingové krom mých vlastních Příběh čtěte na vlastní nebezpečí JE TO MOJE...