Kdo? Jeho sestra! [Dokončeno]

23 "Válka" aneb odpustíš mi?

Vzbudil mě randál z kuchyně. Byla jsem naštvaná proč mě někdo budí sice bylo devět ale moc jsem toho nenaspala.  Vletěla jsem do kuchyně s hůlkou v ruce připravená se bránit protože tak "brzo" se James se Siriusem nikdy neprobouzí, ale to co jsem tam našla mě rozesmálo. Na zemi ležel James celý od mouky. Dlouho netrvalo a já jsem byla celá od mouky taky. Otočila jsem se na zubícího se Siriuse  na nic jsem nečekala a hodila jsem po něm vajčko které bylo na stole. A tak začala naše bytka házela jsem převážně mouku.  Najednou kluci začali útočit jen na sebe a já toho využila. Na oba dva jsem vyslala aguamenti a dřív než se stihli vzpamatovat tak jsem po každém hodila vajíčko, a na závěr jsem po nich začala zase házet mouku. Hlavně po Jamesovi. Sirius se vytratil z kochyně ale nijak mi to nevadilo protože jsem útočila na bratra a taky v záchvatu smíchu to šlo velmi těžko. Po chvíli jsme s Jamesem uslyšeli cvaknutí jako kdyby nás někdo fotil. Otočili jsme se za tím zvukem a tam stál Sirius s fotákem v ruce. "Za to zaplatíš Blacku,, s Jamese  jsme na sebe kývli a začali po něm házet různé ingredience.

Po půl hodine Války kdy kluci přiznali že jsem vyhrála jsem se odebrala nahoru ale předtím jsem sebrala foták abych je mohla překvapit a vyfotit pak tu fotku dám třeba Lili a holkám ať si s ní dělají co chtějí klidně ať to ukažou celé škole přece jen jsou na pozornost zvyklí. Rychle jsem na sebe hodila čisté oblečení a běžela s fotákem nad schody. Chvíli jsem čekala  a doopravdy začali vybíhat schody ještě špinaví. Jakmile byly v polovině schodů tak jsem vylezla ze své skrýše a rychle je vyfotila a než se stihli vzpamatovat tak jsem běžela do svého pokoje, kde jsem se zamkla aby na mě nemohly. V klidu za řevu Jamese a Siriuse ať otevřu jsem se osprchovala  a oblíkla si něco  v čem bych vydržela celý den. Když to kluci konečně vzdali tak jsem odemkla dveře a koukla na chodbu nechtěla jsem z pokoje vycházet protože na mě něco stoprocentně něco vymysleli, ale musela jsem uklidit kuchyň. Ale riskla jsem to a pomalu podél zdi jsem šla do kuchyně, připadala jsem si jako vetřelec což se mi líbilo. Vždycky jsem uměla být neviditelná v tu správnou chvíli nebo prostě kdy se mi chtělo. Ale nemyslím to doopravdy myslím to tak že si mě nikdo nevšíma nebo se jen dobře schovám. Když jsem přišla dolů tak tam bylo uklizeno byla jsem překvapená že by kluci uklízely  jedině kdyby něco provedly ale nic mě nenapadá. Šla jsem do jídelny a na stole byly palačiky na kterých bylo napsáno odpustíš mi. Muserla jsem se usmát tak originální nápad musel mít James.  Šla jsem na horu ke klukům do pokoje. Zaklepala jsem na dveře,, "Můžu dál neprovádíte tam nic nekalího?,, už od minulé návštěvi kdy nechyli v pokoji bomby hnojůvky se radši ptala. "Jo pojď,, pomalu jsem vešla a připravovala se na všechno ale kupodivu tam bylo uklizeno koukala jsem s otevřenou pusou. "Zavři tu pusu sis jinak titam vletí mouchy co jsi potřebovala,,  "No já jen že ti odpouštím a že ses s těma palačinkama nemusel dělat stejně bych ti odpustila ale děkuju je to roztomilý,, jen se na mě usmál a hned na to zvážněl "Už nikdy mi neříkej že jsem roztomilej jinak budu pro smích,, Jen jsem se na něj spiklenecky usmála a odešla do svého pokoje, kde jsem si začala číst.

29.11.2020