Kdo? Jeho sestra! [Dokončeno]

3 ✔️

Probudila jsem se zase na nějakém místě tentokrát to byl pokoj který jsem neznala vypadalo to jako nemocnice . "Jak se cítíte slečno,, "Jako by mě někdo hodně silné bouchnul do hlavy,, " Co si pamatujete,, "Nic vůbec nic ,, "Hm dobře tak tohle vypijte a zkuste znovu usnout,, podala mi nějaký nápoj věděla jsem že nebude nijak chutný tak jsem ho co nejrychleji vypila a snažila se usnout. Byla jsem už v polospánku když si ke mě někdo přisednul a zašeptal je mi líto co se ti stalo  doufám že si vzpomínáš na mě. Po chvíli jsem usnula.

Vzbudila jsem se v mém pokoji a u postele byla knížka. Neznala jsem ji, a jelikož jsem od přírody hrozně zvědavá tak jsem jí otevřela a začala číst. Po chvíli jsem zjistila že je to nějaká učebnice proti černé magii což jsem nechápala ale četla jsem dál i když jsem věděla předem co je tam napsané. Najednou někdo zaklepal na dveře. "Dále,, řekla jsem docela nejistě dovnitř vstoupila žena ve věku asi čtyřiceti let " Jak ti je,, " Dobře kdo jste,, "nepamatuješ si mě to jsem mohla čekat jsem tvoje mamka nemáš hlad nebo žízeň?,,. "Hlad docela mám,, "Tak pojď dolů je tam jídlo jo,, "Dovedeme mě tam prosím,, "jistě pojď,, začala mě vést dolů, u stolu seděl jeden starší pán a další tři kluci v jejím věku jakmile mě zahlédli tak se jeden z nich postavil a udělal ke mě tři kroky a pak se zastavil
"Dobrý den?,, Do hlasu se mi vkradla nejistota. Když jsem je pozdravila tak jsem viděla jak se jim do očí vkradl smutek hlavně tomu klukovi.
"Ahoj Katie,, pozdravil mě ten pán
"Katie proč Katie to je moje přezdívka?,,
"Ty nevíš jak se jmenuješ,,
"Vím jmenuju se Cassandra Viktorie Clarke,, ten kluk si povzdechl. "Ne jmenuješ se Katie Viktorie Cassandra Potter,,
Když to řekl tak se mi před očima objevila vzpomínka jsem malá a přede mnou stojí paní která je mi velmi podobná  a říká větu teď budeš bydlet u Potteru
a až budeš větší tak si pro tebe přijdeme ano
"Vy jste Pottrovy,,
"Ne já jsem Remus Lupin těší mě,,
"Sirius Black,,
"James Potter tvůj bratr,, já mám bratra nebyl můj bratr knihomol který umřel na rakovinu
"Neumřel náhodou můj bratr,,
"Jo ten druhej,, pronesl to se smutkem v hlase. Byla jsem totálně zmatená že mi jako nejlepší nápad přišlo utéct do pokoje a taky to jsem jsem udělala. V pokoji jsem se složila na postel a začala jsem brečet po chvíli mi došly slzy tak jsem se rozhodla že své pocity přenesu na piano. Sedla jsem si k němu a začala hrát.(píseň tam nahoře)
Dávala jsem do toho všechny svoje pocity které se ve mě nahromadily ne jen za jeden den ale i za poslední roky které si nepamatuju.

Když jsem dohrála tak mi někdo začal tleskat když jsem se otočila tak tam stál ten Remus teda aspoň myslím že se tak jmenuje.
"To bylo hezké kde ses to naučila?,, "Víš že já ani nevím,,
"Jasně promiň nic si nepamatuješ ale jak to že jsi řekla jméno jedné holky která se Stratila?,, "Jak jako Stratila,, "No před deseti lety napadli jednu bohatou rodinu chtěli jejich dceru jenže ta se ztratila a už ji nikdo neviděl ale každý zná její jméno,,. " Víš mám jednu takovou vzpomínku byla v ní žena a řekla mi že u Potteru budu v bezpečí a že si pro mě až budu velká přijdou,, "Opravdu a jak ta žena vypadala,, "Jako já akorát starší verze,,  "Aha víš co netrap se tím a hraj dál jde to to skvěle,,
Vřele jsem se na něj usmála a začala hrát další písničky na které jsem si vzpomněla.  myslela jsem si že už odešel ale celou dobu stal u dveří a díval se na mě jak hraju.

3.11.2020