Kdo? Jeho sestra! [Dokončeno]

5 Příčná Ulice ✔️

Nikdy jsem neviděla něco kouzelnějšího. Příčná Ulice je plná lidí a hlavně dětí kteří utíkají od krámku ke krámku aby si stihly dokoupit učebnice.  "Kam půjdeme jako první,, "Co třeba k Olivanderovi  pro hůlku,, "Můžu jít sama,, "Neztratíš se,, "možná ale můžete mi zatím jít koupit klukům věci které potřebujou a sejdeme se třeba u věcí na famfrpál protože kluci tam zůstanou skoro celý den a já bych si ráda  našla i jiné knížky než jenom samé učebnice,, "Jo dobře jinak se poptej jo,, "Dobře díky uvidíme se,, odpověděla jsem a vydala jsem se k tomu obchodu. Když jsem jsem se po obchodě rozhlédla zjistila jsem že tam jsou police plné obdelníkových krabiček a jeden starej stůl. "A slečna Potterová nemýlímli se,, "Ano Potterová,, Jenže on mě už nevnímal. Chvíli jsem tam zmateně stála, když se najednou vynořil z jedné z uliček s asi třemi hůlkami které vytáhl z krabiček. Poté vzal metr a začal mi měřit ruku nic jsem neříkala vždycky když se někdo soustředil tak jsem nevydala ani hlásku a málem jsem zapomínala dýchat.

                                                              .......................................................

Návštěva Olivandera nakonec neproběhla tak špatně ani ne po patnácti minutách jsem vycházela s hůlkou z vinné révy s blánou dračího srdce 10 3/4palce. Ano na zapamatování si úplně nepodstatných věcí byla expert. Když došla k místnímu knichkupectví tak tam na ní čekal Remus. Spolu se pak vydali dovnitř kde byla docela dost lidí. "Jamese a Sirius jsou u famfrpálových věcí co?,, "Jo vždyť je znáš mezi knihy by nikdy dobrovolně nešly,, "Tak máme koupit učebnice i jim předpokládám,, "Přesně jen by mě zajímalo jak to uneseme,, "Úplně jednoduše dáme to do mojí kabelky je zvětšená nezjistitelným zvětšovacím kouzlem,, "Super ale nebude těžká,, "Ne neboj na to mám taky kouzlo,, vesele jsem se na něj zazubila ale jakmile jsme vešly do odělení s mudlovskými knížkami tak jsem zapoměla proč jsme přišly a šla jsem si prolistovat každou knihu. Asi jsem se nezmínila ale já miluju mudlovské knížky.

 Začala jsem rukou přejíždět po obalech, když jsem narazila na knížku s názvem Hobit. Neodolala jsem a nakoukla do děje. Po minutě čtení textu jsem jí zavřela a porozhlížela jsem se jestli to nemá pokračování a kupodivu měla všechny knížky jsem vzala a otočila se na Remuse který mě celou dobu sledoval. Sami od sebe se mi rozhořeli tváře studem nemám ráda když mě někdo sleduje. "Půjdeme prosím už,, se stále růžovími tvářemi jsem čekala až mi odpoví po chvíli jsem se odpovědi dočkala. "Samosdřejmě, ale máš doopravdy všecko.,, Jen jsem kývly a rozešla jsem se k pokladně. On mě následoval se stále rostoucím úsměvem. "Nepůjdeme  si koupit nějaké sladkosti?,, otázal se mě když jsme všechno koupili a schovali. "Jo můžeme už mi dochází zásoba pro přežití.. On se na mě tázavě zadíval. Pohledem jsem mu naznačila že to nemá řešit. Pochopil a neptal se mě. Pomalu jsme šli a povídali si. Sice se známe jen krátce ale už mi přirostl k srdci, hodně mi pomohl a já jsem mu za to vděčná.

8.11.2020