Kdo? Jeho sestra! [Dokončeno]

7 ✔️

Když jsme vystoupily do Velké síně tak se každý díval na mě snažila jsem se to nevnímat. Stačila jsem svůj pohled ke stropu a uviděla jsem černou oblohu posetou hvězdami věděla jsem že tady na stropě začarování četla jsem to bradavických dějinách. Když jsme došli před profesorský stůl tam byl na židli moudrý klobouk to jsem zase měla z vyprávění Jamese. Najednou začal zpívat a tenhle se mi James nezmínil vrhla jsem na něj škaredý pohled.

Za dávných dob,
když jsem byl mlád
a Bradavice též,
panovala tu jednota,
již jinde nenajdeš.
To čtyři věrní přátelé
rozhodli tehdy spolu
zřídit tu všech na světě
nejlepší kouzel školu.
Společně učme potomstvo,"
řekli a netušili,
že osud brzy zavelí,
aby se rozdělili.
Znal snad kdo lepší přátelé
na celém světě širém,
než byli lstivý Zmijozel
s udatným Nebelvírem?
Snad pouze další pár,
o němž bylo sporu:
Rowenu z hradu Havraspáru
a Helgu z Mrzimoru.
Co zvrtlo se? Byl opravdu
tak špatný konec nutný?
Nu, já tam byl a povím vám
celý ten příběh smutný.
Dí Zmijozel: Učme jen ty,
co nejčistší krev mají."
Havraspár zas: My jen ty, co
nejchytřejší se zdají."
A Nebelvír: Chci toho, kdo
odvahu má a sílu."
Jen Mrzimor byl ochoten
brát všechny bez rozdílu.
Prvotní přátel obavy
zdály se liché být,
vždyť každý z nich v své koleji
jen koho chtěl, moh mít.
A tak například Zmijozel,
jak říkal jsem už prve,
dál ke studiu přijímal
jen mágy čisté krve.
V Havraspáru pak učit se
jen nejchytřejší směli,
kdo k nebelvírským patřit chtěl,
musel být ctný a smělý.
Ostatní všichni skončili
v dobráckém Mrzimoru
a mezi čtyřmi přáteli
nezdál se být stín sporu.
Tak v naší škole život šel
naoko bez potíží,
čas nesvarů a rozmíšek
už tehdy se však blížil
a čtyři mocné pilíře
bradavického hradu
zachvěly se a začaly
zápasit o nadvládu.
Zdálo se tehdy, že boj ten,
v němž druh se s druhem bije,
neslavným koncem hrozí všem
a škola nepřežije.
Až jednoho dne po ránu
Zmijozel náhle zmizel,
a přestože pře ustaly,
v srdce nám vešla svízel.
Z té nerozlučné čtveřice
tři mezi námi zbyli,
koleje se však nikdy víc
jak dříve nespojily.
Teď moudrý klobouk přichází,
vy víte,co se chystá:
do kolejí vás rozřadím
na čtyři různá místa.
Letos však přidám něco víc,
poslechněte,co zpívám:
když dělíme žáky Bradavic,
nepěkný pocit mívám.
Plním sic jen svou povinnost,
přesto se trochu zdráhám,
mám obavy, že škole své
do hrobu napomáhám.
Ach,vězte všichni, kdo tu jste,
že naše škola čelí,
jak nikdy ve svých dějinách
strašnému nepříteli.
Teď musíme se sjednotit,
za jeden táhnout provaz,
jinak se zevnitř zhroutíme,
tak z ní má zpráva pro vás.
Však už jsem dost vás varoval,
co říct jsem chtěl, to víte.
Přistupte, ať do kolejí
se nyní zařadíte !

Když moudrý klobouk dozpíval tak jsme se roztleskali ale každý byl překvapení jakou píseň klobouk měl. Tak začalo rozřazování. Vůbec jsem nevnímala koho vyvolávali jen jsem slyšela jak klobouk vykřikuje jména různých kolejí. Když už kolem mě nikdo z prváku nebyl tak McGonagalová řekla moje jméno. Sedla jsem si na stoličku a na hlavu jsem si narazila moudrý klobouk.
A slečna Potterová už jsem čekal kdy přijdete ale kam zařadit. Váš bratr je v Nebelvíru tam se hodíte ale taky jste velice chytrá takže vyhodíte i do Havraspáru kam byste chtěla?
Mně je to jedno je to na vás pomyslela jsem si
Ale taky jste velmi milá no ať je to tedy "HAVRASPÁR,,
Havraspárská kolej začala tleskat byla jsem ráda že jsem šla do Havraspáru ale zase mi bylo smutno že nebudu na koleji s bráchou. Pomalu jsem došla ke své nové koleji a usadila jsem se nikdo se mi moc nehrnul do toho aby se se mnou představil tak jsem si ani já nepředstavovala, stejně jsem si nechtěla udělat nové kamarády chtěla jsem být sama taková jsem vždycky byla samotářka.
Po proslovu ředitele a výtečné večeře jsme se zvedli a odešli ke kolejím já jsem šla za prefektem který se představil jako Robert Hilliard. Zastavili jsme se před dveřmi Na kterých bylo klepadlo prefekt nám vysvětlil že musíme zodpovědět otázku abychom se dostali dovnitř pak nám jí také řekl hned jsem jí věděla odpověď tak jsem se prodala dopředu k tomu klepadlo a odpověděla. Bylo to správně každý si tomu hned divil tak jsem si mohla být tak jistá vstoupila jsem dovnitř a počkala až vstoupí prefekt i s prvňáky a řekni nám kam máme jít. Jakmile jsem se dozvěděla kde mám pokoj tak jsem si do něj rozběhla a zapnula do něj zjistila jsem že ho mám sama protože v ostatních pokojích bylo plno ale byla jsem za to ráda stejně bych se s těmi holkami nebavila a oni by se nejspíš nechtěli bavit se mnou.

8.112020