Kdo? Jeho sestra! [Dokončeno]

47

Pohled Remuse

Vzbudila mě rána která naznačovala že někdo spadl z postele. Pomalu jsem se na posteli posadil a rozhlédl jsem se kolem. Z postele spadl James ale nevypadal že by ho to nějak trápilo. Koukl jsem se na hodiny a zjistil jsem že  je deset ráno. Ne že by bylo brzo ale cítil jsem se tak že je teprve šest. Co jsem to včera vyváděl že je mi tak blbě. A přesně v tu chvíli jak kdyby mi před očima proběhl celej večer. Musel jsem se usmát pořád jsem cítil její rty. Už s úsměvem na rtech jsem se zvedl z postele a šel jsem se vysprchovat. Ve sprše jsem strávil asi půl hodiny je víkend a není kam spěchat a navíc oběd začne až o půl dvanácté. Už umytej a převlečenej jsem se vydal do knihovny kde si chci půjčit knížku na esej kterou nám profesor Křiklan zadal. Ani jsem se nenadál a byl oběd těšil jsem se na něj hlavně protože  jsem si chtěl popovídat s Cass. Když vešla do jídelny tak jsem se chtěl zvednout a jít za ním jenže to mi překazila skutečnost že za ní šla Belatrix. No jasně určitě jí zase vyhrožovala koukal jsem se jak si šedá ke stolu ale ani pohledem o mě nezavadila. Celou snídani jsem se s ní snažil navázat oční kontakt ale ona dělala jako bych neexistoval.  Z velké síně jsem vyšel před ní a počkal jsem na chodbě dokud nevyjde. Když vyšla tak šla naštěstí sama, chvíli jsem jí sledoval a když zamířila do uličky přes kterou moc lidí nechodí tak jsem se rozhodl že je čas zjistit co jí udělala. Na chvíli se tam zastavila aby si skontrorovala že má všechno a v tu chvíli jsem jí přišpendlil ke zdi. Vzpírala se ale nevydala ani hlásku, snažila se mi vysmeknout ale po chvíli zjistila že to nemá cenu. Kouknul jsem se jí do očí a chtěl jsem se jí zeptat ale její oči mě zastavily. Má rošířené zorničky jako kdyby byla zdrogovaná. Chvíli jsme na sebe zírali jak dva blbci když se najednou začala třást jako kdyby něco uvnitř ní bojovalo a snažilo se získat kontrolu nad tělem. Na chvíli se jí zorničky vrátily ale hned je měla zase stejné jako předtím. Chtěl jsem jí pomoct tak moc že jsem ani netušil proč. Najednou se přestala třást ale vypadala že každou chvílí omdlí. Najednou se prudce narovnala a vypadala jako robot který někdo  ovládá. Upřela pohled za mě jako kdyby tam někdo byl. Otočil jsem se a spatřil Belatrix jak se usmívá tím jejím falešným úsměvem. "Říkala jsem jí že za to bude trest,, řekla a pak se přesunula na Cass. Zahlédnul jsem sotva viditelný pohyb prstu a přesně v tu chvíli Cass vyrazila k Belle. Stoupla si vedle ní a na mě se koukla pohledem který říkal  "znám tě ale nehodlám se s tebou bavit jsi pod mojí úroveň"  Pak prostě odešli jak kdyby se nic nestalo. Ale ten její pohledem mě zasáhl ani nevím proč a připadala jsem si že jsem rozdělen na dvě půlky.

Někdy srdce pochopí to co oči nevidí

Snad nevadí že je to takhle nevěděla jsem jak to jinak napsat a taky jsem nad tím přemýšlela celý den. A ten citát jsem si odpustit nemohla i když nevím jestli jsem si ho nevymyslela