No Scars To Your Beautiful

XL.

Stála jsem kousek od zahrady se skleničkou v ruce, kde se vše odehrávalo. Velký párty stan byl postaven kousek od dveří, které vedly do domu. Ve stanu byl udělaný parket, na kterém tancovalo jen pár párů a nebo děti. Klidná hudba se linula s repro beden. Měli to vskutku krásně připravené, ale stejně jsem se tam moc necítila.
Bylo tady spousty hostů a samozřejmě nemohla mezi těmito lidmi chybět i Missi. Její rodiče se dobře znají s Mattovo a údajně spolu mají nějaké rozpracované kšefty. Zajímavé. Měla na sobě zlaté, upnuté šaty s velkým výstřihem a bez ramínek. Opravdu jsem ji mohla vidět z druhé strany zahrady až ke stanu. Docela mě štvalo, jak se zajímala o Matta. Pořád se okolo něj motala a to se mi opravdu nelíbilo. Proto jsem se nacházela dál od všech lidí. Poklidně jsem seděla na dřevěné lavičce a koukala na jezírko. Nevím proč, ale uklidňovalo mě to. ,,Co tady tak sama?" Zeptal se Matt, který zrovna přicházel. Asi si konečně všiml, že jeho doprovod není po jeho boku. ,,Můj doprovod si mě nevšímal, tak jsem tady, aby se mnou náhodou nechtěl někdo navázat konverzaci, nebo hůř... Tančit." Utrousila jsem nevrle. Opravdu nechápu chlapskou logiku. To bylo keců, aby se na mě nikdo nepodíval, ale že za ním se otáčí každá žena, to už je jedno. ,,Ale no tak. Vždyť to není pravda." Odpověděl a přisedl si ke mně na lavičku. ,,Jasně. Běž radši za tou zlatou nádherou." Dobře, bylo to nefér a já to věděla. Věděla jsem i to, že o ní nejeví zájem, jenže mě hrozně užíralo to, jak na něj kouká, nenápadně se ho dotýká a za každou cenu se snaží upoutat jeho pozornost. ,,Ty žárlíš?" Ano. Vypadal udiveně. Je pravda, že nikdy jsem to takhle najevo nedávala. Možná to víno na mě začalo působit. ,,Samozřejmě že ne." Zalhala jsem a ne, nevěřil mi to. Opravdu jsem jí neměla ráda. Kdo taky má rád bejvalky svého přítele. ,,Sluníčko, nebuď naštvaná." Jeho hlas... Byl tak melodický a klidný. ,,Já nejsem. Jen mi přišlo, že mě ignoruješ, tak jsem si našla klidný místo." Prostě jsem se nemohla zlobit, když na mě koukal téma krásnýma modrýma očima. ,,Pojď si radši zatančit." Chytl mě za ruku a táhl směr hluk a lidi. Chtěla jsem protestovat, ale měla jsem na výběr? Matt vypadal neoblomně a upřímně? Stejně jsem celou dobu čekala na to, až si spolu zatancujeme.
Došli jsme na parket, kde se do rytmu pohupovali naši snoubenci. Na chvíli jsem zadržela Matta, abych si užila ten pohled na zamilovaný. Byla jsem zamilovaná do lásky od dětství. Láska mě provozovala celý život a to v podobě rodičů. Máma a táta si každý den dávali najevo city a proto, když jsem vyrostla, jsem doufala, že i já najdu svou pravou lásku. ,,Jsou spolu krásní." Řekla jsem a podívala se Mattovi do očí. On se ke mně nahnul a dal mi pusu. Jakmile písnička skončila, ostatní začali tleskat. Hned na to se ozvala další písnička v podobě valčíku. Vzpomněla jsem si na chvíli, kdy mě táta postavil na jeho nohy a učil mě, jak správně valčík tancovat. Pohupovali jsme se do rytmu po celém obýváku a mamka nás láskyplně pozorovala z gauče. Vrátila bych čas. ,,Smím prosit?" Uklonil se přede mnou Matt a natáhl ke mně ruku, kterou jsem s radostí přijala. Teď si tvořím vlastní vzpomínky.

Levou rukou jsem uchopila Mattovo rameno a pravou jsem chytla tu jeho. Dívali jsme si navzájem do očí a začali se pohybovat v rytmu valčíku. Byl to krásný okamžik, na který nikdy nezapomenu. ,,Jsem nevěděla, že hráč fotbalu umí tančit." Provokovala jsem, když jsme udělali otočku. ,,Já toho umím daleko víc, než si myslíš." Mrkl a přitáhl si mě víc k sobě. Uznale jsem kývla. Písnička skončila, a aby mi Matt dokázal pravdivost jeho slov, udělal se mnou záklon. Myslela jsem, že přistanu na zemi, ale naštěstí ne. Můj tanečník a přítel v jednom mě držel opravdu pevně.
Jedna písnička skončila a další začala. Překvapilo mě, že Matt pořád neměl dost. Musela jsem ho trošku krotit, protože mě opravdu začaly bolet nohy z podpatků. Naštěstí mě zachránil pan Robinson, když oznámil slavnostní večeři.
Všichni si posedali ke stolům, které tu byli. Mattovi rodiče seděli u jednoho čela stolu a Cleo rodiče u druhého. Matt hned vedle jeho otce, já vedle Matta a z druhé strany Richie a jeho snoubenka. Byli spolu tak krásní a šťastní. Její pozitivní energii jsem cítila přes celý stůl. Jídlo, které se tu nacházelo, bylo vynikající. Měla jsem hrozný hlad, ale snažila jsem se nehltat. Matt se culil a pod stolem mě držel za ruku. ,,Nikdo ti to nesní, sluníčko." Zašeptal nenápadně. ,,Já vím, ale je to výborný." Odvětila jsem šeptem. Nemohla jsem si pomoc.
Všichni si tak nějak povídali a mezi hosty byl pěkný šum. Paní Robinsonová nevypadala moc šťastně. Docela by mě i zajímalo, jestli se někdy usmívá. Za to Mattův otec měl úsměv od ucha k uchu a po chvíli zacinkal na skleničku. ,,Dámy a pánové, poprosím o klid. Rád bych řekl pár slov." Utišil hluk okolo sebe. Už chápu, kde se v Mattovi bere takové charisma. Zdědil ho po otci.
,,Upřímně, nikdy jsem nevěřil, že by můj syn Richie zasnoubil a bude se chtít usadit. A jsem moc pyšný na to, jak se vypracoval. Rád bych tedy pogratuloval k zásnubám. Richie, moc ti to přeji. A Cleo, rád bych tě přivítal u nás v rodině." Od stolu se ozval potlesk a někteří si i stoupli. ,,A ještě než se zase přesuneme slavit. Rád bych Vám oznámil, že náš mladší syn Matt se dostal na Stanfordskou univerzitu. Byl to pro něj těžký rok, kdy se připravoval na vysokou. Za chvíli ho čeká maturita, kterou nepochybně zvládne, ale už teď má jistý místo ve Stanfordu a místo ve fotbalovým týmu - Cardinálové." cože? Znovu se ozval potlesk. Tentokrát beze mě. Matt vedle mě ztuhl. Proč mi to neřekl? Chvíli jsem nevnímala, co se okolo mě děje.
,,Sluníčko..." Začal Matt. Ne. Tohle jsem nemohla vydržet. S omluvou jsem se zvedla od stolu a zamířila do domu a rychle zapadla do koupelny.
Koukla jsem se na sebe do zrcadla. Přišla jsem si jako největší idiot.
,,Sluníčko, otevři dveře." Ozval se Matt zpoza dveří. Zhluboka jsem se nadchla a pak zase vydechla. Tohle zvládnu. Odemkla jsem dveře, abych se mohla podívat do očí mému příteli.
,,Jak dlouho to víš?" Zeptala jsem se narovinu. Matt si povzdechl. ,,Od začátku našeho vztahu." Cože? ,,Pane bože Matte, vždyť to jsou tři měsíce." Prohrábla jsem si naštvaně vlasy. Vím, že moc dlouhou dobu spolu nejsme. Ale kvůli tomu, co se mezi námi stalo, jsem začala věřit na lásku na první pohled. Tohle není možný. ,,Chtěl jsem ti to říct, jasný? Jen jsem nevěděl jak. Ze začátku jsem si námi nebyl jistý a nechtěl jsem to uspěchat. Jenže jsem se do tebe zamiloval a pak už jsem nevěděl jak, protože mi na tobě záleží." V očích měl starost a lásku. Věřila jsem mu, že mi to povědět chtěl, ale bolelo to. Samozřejmě, nikdy nevíte, jak se vztah vyvine. Já nám ze začátku taky nedávala moc šancí. Ale bohužel jsem se zamilovala a vybudovala si k němu jistotu a víru. Proto to tak moc bolelo.
,,Matte, víš jak je Stanford daleko?" ,,Tak nějak pět a půl hodiny, když se nic nepokazí. Tři hodiny autem do Phoenixu. Z Phoenixu skoro dvě hodiny letadlem do San José a 25 minut jízdy autem do Stanford." Popsal mi jeho cestu. Nebylo pochyb, že tohle téma řeší už dlouho, ale stejně. Vztah na dálku? ,,Já ti to samozřejmě přeju, nemohla bych být pyšnější, ale..." Nemohla jsem to dopovědět, protože se mi zlomil hlas. ,,Ale co. Anno, my to spolu zvládneme." Snažil se Matt. Asi začínal tušit, kam tím mířím. ,,A jak často bychom se viděli? Co? Matte, já tohle nezvládnu. Měli bychom to skončit." Řekla jsem upřímně. Milovala jsem ho celým svým srdcem, a proto jsem ho musela nechat jít. Musela jsem ho nechat žít nový život, který ho čeká. Nemohla jsem mu bránit v rozvoji. ,,Skončit? Anno, za rok můžeš jít za mnou do Kalifornie. Můžeme to zvládnout!" Matt se snažil naléhat. Ale já nemohla. Musela jsem mu říct pravdu o tom, jak vidím svou budoucnost. ,,Já se ale nechystám na vysokou. Můj život je teď tady a já už se rodiny nevzdám." Po tvářích mi začaly stékat slzy. Nechala jsem jim volný průběh. I v Mattovo tváří jsem mohla vidět bolest a slzy, které se snažil potlačit. Tohle bylo daleko těžší, než jsem si kdy představovala. Samozřejmě jsem chtěla, abych byla pořád s ním, protože jsem ho milovala. Je to k nevíře, tohle říct po třech měsících vztahu, ale bylo to tak. Cítila jsem to tak. ,,Sluníčko... Jsi první holka, do které jsem se upřímně zamiloval. Ostatní byli jen chyby, které jsem zažil. Takže jestli si myslíš, že tě nechám jít, tak nenechám." Matt to dělal ještě těžší a to mě ubíjelo. Ruku jsem mu položila na tvář a pohladila. ,,Ale ty musíš. Bude to tak lepší." Chtěla jsem křičet, ať tu se mnou zůstane, že to nějak zvládneme spolu, ale to by bylo ode mě sobecké. Nemohla jsem dopustit, aby zahodil svůj sen. ,,Ale já tě miluju." Řekl upřímně Matt a chystal se mě políbit, ale já uhnula. Téhle věty budu nadosmrti litovat a proklínat se. Ale dělala jsem to pro něj. ,,Ale já tebe ne, Matte. Bylo to jen chvilkové pobláznění. Jsme ještě mladí na lásku a já věřím, že ta pravá přijde. Je mi to líto." Samozřejmě věděl, že nemluvím pravdu, proto jsem ho pustila. Z pokoje jsem si vzala své věci, po cestě napsala Benovi, ať pro mě přijede a utíkala po příjezdové cestě, abych nemusela být v blízkosti osoby, kvůli které mi teď pukalo srdce.