Taky jste měli občas pocit, že potřebujete vypnout, vypustit vše zlé a někam utéct? Tak přesně tohle zažívám já.
Je to pět let, co mi umřel táta a půl roku, co odešla i moje máma. Myslela jsem, že to sama všechno zvládnu, ale opak je pravdou. Velké...
Když jsem přijela domů, byl to zvláštní pocit. Zatím o mém přírůstku na mé kůži nikdo nevěděl a já z nějakého důvodu nechtěla, aby to zatím někdo viděl. Prozatím. Kelsey byla otravná jako vždy, ale nevadilo mi to. Zatím se mi nikdo nezmínil o tom, že je dnes táborák a to mě štvalo. Zřejmě jsem nebyla pozvána. Ale to nevadí, stejně si musím dopsat sešity kvůli včerejšku. Pustila jsem si písničky a dala se do toho. Strávila jsem nad tím asi hodinu a něco. Naštěstí toho nebylo tolik.
Když jsem si protahovala ztuhlé svaly, ozvalo se zaťukání. ,,Dále." Křikla jsem, aby mě bylo slyšet. ,,Ahoj Anno. Asi jsem se zapomněl zmínit, že dnes pořádáme táborák. Chtěl bych, abys tam byla." Řekl strejda Ben. ,,Jo, zapomněl jsi. Ale to nevadí. Venny se zmínil." Řekla jsem popravdě. ,,Venny?" Nechápavě se zeptal. Kývla jsem hlavou na souhlas, vyhrnula jsem si rukáv a ukázala tetování. Ben se zamračil. ,,No..." Zřejmě se mu to nelíbilo. ,,Je to tvá kůže, jsi dospělá. Můžeš si dělat, co chceš." Jediný co řekl a pak odešel. Asi není fanoušek tetování, ale tak co. Měl pravdu. Moje kůže, moje starost. Jsem zvědavá, jak to bude vše probíhat. Po dlouhé době bych si mohla pořádně zazpívat. Mezi lidmi, mezi přáteli, mezi rodinou.
Nevěděla jsem, co si mám obléct. Co si tak berou ostatní? Vždyť to je jedno. Vezmu si, co je mi pohodlné. Potrhané Džíny a bílá mikina s červenými proužkami a kšiltovka. To bude asi stačit.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Na nohy jsem si vzala obyčejné tenisky. Mohla jsem vyrazit. Venku zrovna zapadalo slunce. Opřela jsem se na verandě o zábradlí a pozorovala tu krásu. Úžasný okamžik vyrušilo zaburácení motoru z motorky. Z motorky slezl urostlý chlápek. Černá kožená bunda, černé kalhoty, bílé triko. Sundal si helmu a ... Ou.. To je Venny. ,,Ahoj kočko." Pozdravil mě Venny. ,,Ahoj namakanče." Pozdravila jsem ho nazpět. Pobaveně zakroutil hlavou. ,,Co tak sama?" Zeptal se. Už jsem otevírala pusu, ale zastavil mě další zvuk motoru. Tentokrát od auta. Červený Jeep zaparkoval u plotu od výběhu pro koně. Vystoupil z něj Matt. Zářivě jsem se usmála. On jakoby si mě ani nevšiml. Přešel k místu pro spolujezdce a otevřel dveře. Z auta vystoupila ta blondýna, která byla s ním před školou. Úsměv mi uvadl. ,,Ten úsměv byl lepší." Ozvalo se mi u ucha. Vedle mě stál Venny. Ironicky jsem se ušklíbla. Můj pohled pořád směřoval na Matta s tím silikonem. Ani za pohled mu nestojím? Fajn. ,,Vykašli se na něj. Nestojí ti za to." Řekl a mrkl na mě. Zdálo se mi to, nebo se mnou flirtoval? ,,Hele Venny, kolik ti je?" Zeptala jsem se zvědavě. On se opět pobaveně zasmál. ,,dvacet osm." Řekl a já otevřela pusu do tvaru O. ,,Kecáš." Moje Udivení bylo pořád znát. Jako, tušila jsem, že mu bude do třiceti, ale že se tak nějak strefím, to jsem nečekala. On zavrtěl hlavou na náznak ne. ,,Tak pojď, ať nám neuteče zahajující písnička. Tu mám rád." Chytl mě okolo ramen a vláčil k plácku, který byl obklopený stromy a trávou. Oheň už byl rozdělený, okolo byly postaveny lavičky, které byly z poloviny už obsazeny. Ben s Grace stali v objetí u ohně a o něčem se bavili. Vypadali pořád zamilovaně. Záviděla jsem jim. Všimla jsme si malé Kelsey, stála opodál a hrála si se zlatým retrieverem. Vypadala kouzelně. ,,Pojď se posadit." Pošeptal mi do ucha Venny. Poslechla jsem. Sedli jsme si zrovna naproti Mattovi s blonckou. Matt ji držel okolo ramen a ona mu něco povídala. Nevypadal moc, že by ho to zajímalo. ,,Tobě se líbí." Řekl narovinu Venny. Neptal se. Proč to nebyla otázka?! ,,Nevím o čem mluvíš." Odsekla jsem. ,,A nechceš si to přiznat." ,,Co ti je vůbec do toho? Moc dlouho se neznáme, aby ti do toho něco bylo." Řekla jsem docela hnusně. Venny dal ruce do obranného gesta. ,,To máš pravdu. Ale vím, že Matt se tahá s tou holkou, aby sis přiznala to, co on už dávno ví a co už si přiznal." Řekl upřímně. ,,Pořád nevím, o čem mluvíš." Lži, lži a lži. Samozřejmě jsem věděla, o čem je řeč. Venny se potichu rozesmál. ,,Ty jsi ale tvrdohlavá." Řekl a pořád se mu otřásala ramena od smíchu. Šťouchla jsem ho do ramene a on se na mě překvapeně podíval. Vyplázla jsem na něj jazyk a poté se zahleděla do ohně. Několik chlapíků, přibližně v Benovu věku, si začalo ladit kytary. Jeden dokonce měl i banjo, jak mi Venny ve studiu říkal. Byla jsem uchvácena. U ohně se to poměrně rychle zaplnilo. Kelsey ke mně přiběhla a sedla si mi do klína. ,,Tak co princezno, jsi spokojená?" Zeptala jsem se. Ona se na mě otočila se zářivým úsměvem a pevně mě obejmula okolo krku. Potichu jsem se zasmála. ,,Když tu jsi, tak jsem." Řekla mi potichu do ucha. Tak tohle mě dostalo. Cítila jsem v očích slzy, ale nedovolila jsem jim vyjít na povrch. Byla jsem doma. Tohle je teď můj domov. ,,Ty jsi moje malé štěstí." Řekla jsem a víc si jí k sobě přitáhla. ,,To asi jo." Musela jsem se zasmát. Venny vedle mě se taky zasmál. ,,Jé, ahoj strejdo." Pozdravila Kelsey Vennyho. ,,Nazdar See. Ty jsi zase vyrostla. Sluší ti to." Řekl Venny malé Kelsey, která hned zčervenala. ,,Děkuju." Zamumlala, ale hned její sebejistota byla zpátky. ,,Ty jo, strejdo.. ty máš nové tetování." Podivila se Kelsey. ,,To mám a že neuhodneš, kdo mi přišel dneska do studia." ,,No to nevím." Podrbala se Kelsey ve vlasech a přemýšlela. ,,Nějaká princezna." Řekla první věc, co jí napadla. ,,Těsně vedle, ale určitě by se na princeznu hodila." Řekl a usmál se na mě. ,,Tak kdo?! Já to chci vědět!" Žadonila a dělala psí kukadla. Venny na ní zahýbal obočím a pak se koukl na mě. A sakra. Je to tady. Kelsey vyjekla. ,,Anno! Ukaž mi ho! Že mi ho ukážeš. Prosím. Moc prosím!" Asi tím povykem jsme přitáhli pozornost. Všimla jsme si i Matta, který zíral našim směrem. Podívala jsem se na Kelsey. Prostě jsme jí nemohla říct ne. Pomalu jsem si vyhrnovala rukáv. Nakonec má první nová láska byla vidět. ,,Páni! To je krásný! Moc se mi to líbí!" Měla stejný výraz jako já, když jsme to poprvé zahlédla. Venny byl taky spokojený a já se mu vlastně ani nedivila. Jeho dílo bylo úžasné. Na malou chvíli u ohně bylo ticho. Ben měl prý svou obvyklou řeč, která je vždycky stejná. Alespoň co mi říkal Venny. Po proslovu se ozvaly první tóny z písničky, kterou jsem neznala, ale byla příjemná a klidná. Dále byli klasické country písničky. Některé jsme znala a taky jsem se občas přidávala. ,,Krásně zpíváš, Anno." Řekla mi Kelsey. ,,Nechceš něco zazpívat sólo?" Zeptal se Venny. Zakroutila jsem hlavou. ,,Radši ne." Nervózně jsem se zasmála. ,,Anno zazpívej. Moc prosím." Zase prosila Kelsey. ,,Ne princezno. Někdy příště." Řekla jsem a dál jsme se o tom nechtěla bavit. ,,Ale no tak, Ann. Vždyť máš krásný hlas." Ukecával mě Venny. ,,Opravdu ne." Řekla jsem. ,,Lidi!" Zakřičel Venny. Nechce udělat to, co si myslím. Prosím ne! ,,Máme tady mladý talent!" Sakra! Ať to nedělá. Házela jsem na něj vražedné pohledy, ale nezabíraly. ,,Tady neteř od Bena a Grace hraje na kytaru a zpívá. Prý chce taky něco předvést." Zasmál se Venny. Ten lhář! Rychle jsem se postavila. ,,Moc se omlouvám, to není pravda. Tady Venny si zas něco vymyslel." Nervózně jsem se zasmála. ,,Mluvím pravdu. No tak Anno. Do toho." Řekl Venny a poprosil o podporu ostatních. ,,Anna!" ,,Anna." ,,Anna." Ozývalo se z každé strany. Tak fajn! ,,Dobře! Fajn! Ukecali jste mě." Poraženě jsem svěsila ramena. ,,Jen si dojdu pro svou kytaru." Řekla jsem a zaběhla si do domu pro kytaru, kterou jsem zdědila po tátovi. Byla jsem nervózní. Bolelo mě břicho a bylo mi na zvracení. U ohně někdo další hrál mně známou melodii. Hard to say i'm sorry.
,,Aaa, Anna je tady. Tak pojď se nám ukázat." Zavolal někdo z lidí. Moc jsem jich tu neznala a asi to bylo dobře. Sedla jsem si na místo, kde jsem byla před tím, čili u Vennyho. Vyndala jsem kytaru z futrálu. Poladila jsem těch šest strun. Vyndala jsme i pár zpěvníků a samozřejmě píseň, co jsem si připravila, nemohl chybět kapodastr. Musela jsem zhluboka dýchat, abych tu nervozitu zahnala. Bohužel to moc nepomohlo. ,,Neboj se, Anito. My tě soudit nebudeme." Zavolala ta blondýna od Matta. Chtěla jsem se zvednout a dát ji pořádnou pěstí. Kráva jedna! ,,Děkuji. Vážím si toho, ty která nevím, jak se jmenuješ." Sladce jsem se na ní usmála. ,,Mé jméno je.." ,,Vážně mě to nezajímá." Uzemnila jsem ji, sice dětinsky, ale zabralo to. Vedle mě se Venny svíjel v křečích od smíchu. Blondýna se uraženě koukla na Matta, ale on nic. Jen mu cukaly koutky. ,,Tak se do toho dej. Jsme zvědaví." Ozval se Matthew. Zvedla jsem k němu pohled a on na mě mrkl. Bastard. ,,Zazpívám vám píseň, která vznikla kvůli filmu The star is born. Doufám, že si píseň zamilujete stejně jako já." Na nic jsem nečekala a začala jsem se zpěvem a hraním.
Píseň - Shallow od Lady Gaga
Řekni mi, děvče. Jsi v tomhle moderním světě šťastná? Nebo potřebuješ něco víc? Je tu ještě něco, co hledáš?
Padám V těch dobrých chvílích si připadám jako toužící po změně. A v těch špatných se sama sebe bojím.
Řekni mi něco, chlapče. Nejsi unavený ze snahy zaplnit tu prázdnotu. Nebo chceš něco víc? Není to těžké, udržovat to tak složitě?
Jsem tu z hlubokého konce, koukám, jak se potápím. Nikdy nenarazím na pevninu. Řítím se přes povrch, kde nám nemohou ublížit. Už jsme daleko od břehu.
................
Po mém výstupu bylo chvíli ticho. Snad jsem nebyla tak hrozná? Najednou se z každé strany ozýval nějaký kompliment. ,,Další!" ,,Pokračuj!" ,,Bylo to úžasné!" ,,Nádhera!" ,,Máš talent." ,,Tvůj hlas je melodický." V očích mě pálily slzy, ale nedovolila jsem jim se ukázat. Bylo to velice příjemné po tak dlouhé době držet kytaru. Když jsem se podívala do očí Grace, držela slzy stejně jako já, akorát jí se nepovedlo je udržet uvnitř. Když jsem se podívala na malou Kelsey, brečela. ,,Copak je Zlatíčko?" Zeptala jsem se jí a vzala si ji na klín. ,,Opravdu se topíš a nemůžeš nalézt cestu?" Popotáhla. Ano Kelsey. Je to pravda, protože jsem přišla o dva lidi, který mi nikdo nikdy nenahradí. ,,Samozřejmě že ne. Je to jen píseň." Musela jsem jí lhát. Copak by to pochopila? A kdyby ano, co by dělala? Byla by smutná a to já nechci. ,,Smutná písnička." Opravila mě Kelsey. Zasmála jsem se. ,,Anno, kdyby ses náhodou topila, já tě zachráním!" Řekla rozhodně. ,,Dobře princezno. Počítám s tebou." Vtáhla jsem jí do medvědovitého objetí. Byla tak kouzelná. Na této malé dívence mi začínalo víc a víc záležet. ,,Bylo to opravdu nádherné. Jsem rád, že jsem tě přemluvil." Ozval se hlas vedle mě. ,,Děkuju Venny." Byla jsem mu opravdu vděčná. ,,Nemáš zač." Řekl, obejmul mě a dal mi pusu na tvář. Co to sakra dělá?! Tohle by nešlo. Musel si všimnout mého zatuhnutí. ,,Venny..." ,,Nic na tebe nezkouším. Jen se koukni na druhou stranu na Matta. Dokázali jsme, aby žárlil. Vidíš, jak sedí naštvaně a jak je narovnaný a skoro se mu nezvedá hrudník?" O můj bože! On fakt žárlil! A sakra. Nechápavě jsem se podívala na Vennyho a očima se ho ptala, o co se snaží. ,,Doufám, že sis nemyslela, že na tebe něco zkouším." Lehce jsem zčervenala. Samozřejmě že jsem si to myslela. Choval se ke mě divně. ,,Ty jsi ale dílo!" Začala se smát na celé kolo. Snažila jsem se nesmát, ale nešlo to. Musela jsem se smát s ním. Utíral si slzu od smíchu.. Úsměv mi pomalu uvadal. ,,Děje se něco?" ,,Ne. Ne. Jen potřebuju na vzduch." Vykoktala jsem. Venny nechápavě zvedl obočí. Co se mu zas nezdálo?! ,,Anno, Vždyť jsi na vzduchu." Sakra! Eh. To jsem nedomyslela. ,,Jo! To jo! Ale musím se projít." Ach jo, já jsem fakt hrozná. Nemůže být větší trapka než já. Hhh... a jsem na sebe naštvaná. Potřebuju od lidí, na chvíli. ,,Kéž bys tu byl, tati." Řekla jsem v duchu a koukala na hvězdy.
