No Scars To Your Beautiful

XVIII.

Byla jsem hrozně roztržitá. Když jsem přišla k Diovi, musela jsem vypadat zajímavě. Vlezla jsem k němu do boxu a sedla se na poskládané seno. Zeus měl zvědavě nastražené uši. Asi čekal, co ze mě vypadne. ,,Nevím, co bych ti řekla." Povzdychla jsem si. Zeus zavrtěl hlavou. Protočila jsem oči. Měl mě prokouknutou. Zajímalo by mě jak? ,,Jsem jen zmatená. Nerozumím svým pocitům." Řekla jsem nahlas své obavy. Matta mám ráda, ale co to mělo dnes znamenat? Ano vím, já poprosila strejdu, aby ho zavolal a já mu dovolila zjistit víc o mé minulosti. To já jsem mu dovolila držet mě a utěšovat. A nebyl to nikdo jiný než já, kdo mu dovolil mě políbit. Jsem to ale hloupá kráva. Co jsem si myslela? Že by možná. My? Ne, blbost! Nikdy! Nepřijdu o kamaráda jen kvůli takový blbosti, jako je vztah. Nedokázala bych to.

,,Mám nápad, Zeusi." Řekla jsem. Byl to špatný nápad, ale potřebuju přijít na jiné myšlenky. Vyšla jsem z boxu a zamířila si ke dveřím, kde se nacházely uzdy, sedla, dečky. Nemyslela jsem si, že je to dobrý nápad, ale chtěla jsem to zkusit. Nakonec jsem vzala jen ohlávku, kde bylo Zeusovo jméno. Zajímalo mě, proč to tam pořád bylo, když se nikdo neodvážil na něj nasednout. Potichu jsem vše potřebné vzala a šla zase zpátky k Zeusovi. Zeus na mě koukal vykuleně. Uši měl mírně stažené dozadu. Byla jsem nervózní. Je to špatný nápad, ale nemohla jsem si pomoct. Zeus cítil, že jsem nervózní. Opatrně a hlavně potichu jsem vyvedla Zeuse ven z boxu a nakonec nepozorovaně vyšli i ze stáje. Šli jsme opatrně a s rozvahou. Nemohla jsem riskovat, že by mě někdo zahlédl. Šli jsme stejnou cestou jako posledně. Cestou, která vedla k jezeru. Zeus vypadal uvolněji. Čerstvý vzduch mu musí dělat dobře. Pořád mě užírala otázka, jak dlouho před mým příchodem, byl Zeus zavřený. ,,Líbí se ti to, viď?" Usmála jsem se. Zeus spokojeně zafrkal. Je to úžasný kůň.
Došli jsme k jezeru. Naštěstí bylo krásné počasí. Kolem pofukoval teplý vítr a všude byl znát život. Došli jsme ke břehu jezera. ,,Jsi připravený?" Zeptala jsem se. Na očích jsem mu poznala odhodlanost a sebejistotu. Pomalu jsem si svlékla triko a zula boty. V legínách a podprsence jsem se pomalu vydala do vody. Za vodítko jsem držela Dia. Voda byla příjemně studená. V tomto počasí je to skvělé osvěžení. Ani Zeus si nestěžoval. Šli jsme dál a dál. Už jsem ve vodě byla po pás a na kůži se mi objevila husí kůže. Ještě pár metrů jsme šli, až jsem nedosáhla na dno. Doplavala jsem před Zeusovo čumák a koukla se mu do očí. ,,Zvládneme to." Zašeptala jsem a opřela si čelo o to jeho. Držela jsem pořád vodítko a plavala k Zeusovo hřbetu. Několikrát jsem zakopala nohama a přidržovala se hřbetu. Nakonec jsem nějakým způsobem vyšplhala na Zeuse. Určitě to nevypadalo ladně. Zeus se ani nehnul. Byl hrozně silný. Samí sval.
Když jsem byla usazená, Zeus se pomalu rozešel. Byl to příjemný pocit. Sedět na něm. Byli jsme jak lehký vánek. Nepopsatelný pocit. Cítila jsem se najednou volná. Bez žádného stresu. Jako bych se pro ježdění narodila. Zdálo se mi, jako kdybychom létali nad hladinou jezera. A já nemohla nic jiného, než si to naplno užívat.

Zatímco jsme plavali, pomalu se začalo stmívat. ,,Asi bychom měli jít domů." Řekla jsem Zeusovi a poplácala ho po krku.

Posbírala jsem všechny věci a odvedla Dia do stájí. Pořádně jsem ho osušila, aby nenastydl. Koně jsou hodně citlivý a nechtěla jsem, aby nastydl. ,,Tady jsi." Řekl hlas za mnou. Lekla jsem se, takže jsem trochu nadskočila. Otočila jsem se a spatřila Matta. ,,Hledal jsem tě." Řekl a v očích se mu mihla úleva. ,,Ve hře na schovávanou jsem profík, neměl si šanci." Řekla jsem a dál se věnovala utírání Zeusovo srsti. Nevěděla jsem, jak se v tuhle chvíli mám chovat. Že bych byla zmatená? Tak to je slabé slovo. ,,Ben ti vzkazuje, že jsi večeři prošvihla a bylo by dobré, aby ses ukázala doma." Oznámil mi Matt. Že by taky byl z toho všeho vedle? ,,Hned tam budu." Co mám dělat? Líbali jsme se! A ano, líbilo se mi to! Moc! ,,Hele Anno, k té puse." Začal Matt a mně se na kůži objevila husí kůže. ,,Neovládl jsem se. Neber to vážně." Au. Tak tohle zabolelo. Musel to vytahovat? Tohle byla rána pod pás. Po tváři mi stekla neposlušná slza a nenápadně ji setřela. Zeus otočil hlavu ke mně. Zavrtěla jsem hlavou. ,,V pohodě." Řekla jsem odměřeně. ,,Dobře." Zašeptal a odešel. Hadr jsem silou odhodila o protější zeď. ,,Já jsem ale pitomá!" Řekla jsem a tvrdě si zajela rukama do vlasů a zatahala. Zabořila jsem hlavu do Zeusovo hřívy a zhluboka dýchala. Tohle nešlo moc hladce. Rozloučila jsem se s Diem a šla se domů osušit. Začala mi být pořádná zima. Není divu, když jsem na sobě měla mokrý oblečení. Což se skládalo pouze z kalhotek, trika a podprsenky. No paráda. Vždycky narazím na nějakého debila.

,,Kdes byla tak dlouho?" Zeptal se Ben, když jsem stála mezi dveřmi a sundávala si boty. ,,Se Zeusem. U jezera." Vysvětlila jsem. ,,Báli jsme se o tebe." Přišla do toho teta Grace. ,,Omlouvám se." Sklopila jsem hlavu a čekala, co bude dál. Byla mi hrozná zima a čekala jsem, kdy výslech, nebo co to je, skončí. Začala jsem drkotat zuby. Doufám, že na mně něco neleze. Nesmím si dovolit zas chybět ve škole. Zvedla jsem hlavu, protože oba mlčeli. Jen co jsem jí zvedla, oba se zdáli být překvapení? Nevím, jakým slovem je popsat. Zděšený? To bylo to slovo. ,,Anno? Cos dělala?" Zeptala se nevěřícně teta Grace. Nechápavě jsem na ní koukala. ,,Co ty červené nohy? Máš úplně nateklé rty a vodou podlité oči." Ach jo. Hysterickou Grace jsem ještě nezažila. ,,To je v pořádku. Dojdu si do teplé sprchy a bude to okey." Lehce jsem se usmála a šla nejdříve do svého pokoje. Z dolejška jsem slyšela hlasy od tety a strýce. ,,Vidíš, co jsi udělal?" Vyštěkla teta Grace. ,,Co jsem udělal?" Zeptal se nechápavě Ben. ,,Neměl si jí nic ukazovat. Je tím koněm naprosto poblázněná." Řekla teta Grace. Tak tohle zabolelo. ,,Vždyť to nevadí, alespoň se zabaví." ,,Jak zabaví? Vždyť ten kůň je nebezpečný!" ,,Annu má rád. Neublíží ji. Sama jsi to viděla." Řekl pro změnu strejda Ben. Teta si povzdechla. ,,Měli bychom toho koně dát pryč." No to ne! ,,Chceš, aby Anna byla ještě víc v háji? Umřeli jí oba dva rodiče, proboha! A ty jí chceš vzít radost, kterou si tady našla? To ti nedovolím!" Stačilo mi, co jsme slyšela. Zavřela jsem se do koupelny a zalezla do sprchy. Pustila jsem na sebe vařící vodu. Bylo to tak příjemné. Alespoň na malou chvíli jsem se mohla oprostit od reality. Byla jsem ve své bublině, kam nikdo nemohl. Tohle jsem si mohla užít. Alespoň na chvíli jsem nebyla Anna. Na chvíli jsem mohla být nikdo.

Po dlouhé sprše jsem se oblékla do huňatého pyžama, a jak nejrychleji jsem mohla, tak se dostala do postele. Byla jsem k smrti unavená. Jen co jsem zavřela oči, propadla jsem se do bezesného spánku.