No Scars To Your Beautiful

VI.

Došla jsem k farmě. Na louce se pásla zvířata a z domu zrovna vyběhla vysmátá Kelsey. ,,Ahoj Anno!" Vypískla a skočila mi okolo krku. Tak tak jsem jí chytla. Ne že by byla těžká. To vůbec, ale překvapilo mě to. Kelsey byla krásný příklad roztomilé holčičky. ,,Ahoj Kelsey." Pozdravila jsem jí také. ,,Jak ses měla ve škole? Byli na tebe hodní? A co Matt?" Chrlila několik otázek za sebou. ,,Ve škole to bylo dobrý. Zatím jsem se s nikým moc nebavila a Matt..." nedořekla jsem to.. ,,Ahoj Anno. To už tě Matt přivezl?" Pozdravila a hned se zeptala teta Grace, která právě vyšla z domu. ,,Ahoj Grace. Ne, Matt mě nepřivezl. Někam se po škole vytratil." Řekla jsem a mykla rameny. Nebudu lhát, docela mě to mrzelo. Ale alespoň nějaký pokrok. Gael se sám nabídl a trochu i komunikoval. Nějaký pozitiva si člověk hledat musí. ,,Jak to? To nechápu. Ještě včera mi říkal, že na tebe dá pozor." Nechápavě kroutila hlavou teta. ,,To nic, mě to nevadí." Víceméně. . . ,,A kdo tě odvezl? Řekni mi, že jsi v tomhle horku nešla pěšky." Vyvalila oči. ,,Ne, ne." Vyvedla jsem jí z omylu. ,,Gael mě odvezl. Prý se znáte." ,,Ach ano. Malý Gael. Nemá to v životě lehké." Povzdychla si. Podle mě to každý nemá v životě lehké. Ale co tak strašného se mu mohlo stát, aby v ní vyvolal lítost? ,,Hele Anno, mohla bys dojít za koňmi a dát jim žrádlo?" Vytrhl mě z přemýšlení tetin hlas. ,,Jasný, žádný problém." Řekla jsem okamžitě. ,,Půjdeš se mnou, princezno?" Zeptala jsem se malé Kelsey. Ta nadšeně vypískla a horlivě kývala hlavou v souhlas. Položila jsem jí na zem, vzala jí za ruku a šli ke stájím.

Ve stájích to šlo hladce. Do kolečka jsem dala obří pytel koňského žrádla, lopatku, kýbl a šlo se. Kelsey mi nadšeně pomáhala. Byla skvělá. ,,Ty jsi ale šikovná pomocnice teda." Řekla jsem, natáhla k ni ruku a plácly jsme si spolu. Zbýval poslední box, ve kterém sídlil Zeus. Kelsey ztuhla a Zašeptala. ,,Anno, já z něj mám strach. Zvládneš to sama?" ,,Jasně že jo. Klidně běž za Lady." Řekla jsem jí. Lady je Kelseyin poník, na kterém jí Ben učil jezdit. Povídala mi o Lady hodně dlouho. Přešla jsem k Zeusovo boxu a nabrala do kýble tři naběračky žrádla. ,,Ahoj krasavče." Pozdravila jsem ho a vešla dovnitř. On se na mě otočil a zavrtěl ouškama. Nasypala jsem mu jídlo do jeho misky a Opřela se o vrata. On ke mě popošel a já ho mohla pohladit. ,,Promiň, že jsem si na tebe nevzpomněla, ale byla jsem malá a tys mi taky něco mohl říct! No nekoukej! Myslím to vážně!" Tak a je to definitivní. Jsem magor. On zavrtěl ocasem a strčil do mě čumákem. Uchechtla jsem se a pohladila ho po lysině. Zeus se mi otřel o ruku a poté lehce narazil do vrat od jeho boxu. ,,Já vím, že bys chtěl ven. Ale bohužel o tom já nerozhoduju. Zkusím se zeptat." Bylo to tak uklidňující. Povídání si s ním. ,,Anno!" Zakřičel někdo. No jo, všechno krásný jednou skončí. Odešla jsem z jeho boxu a vydala se za tím, kdo mě volal. Jen co jsem uklidila nářadí, vyšla jsem ze stájí. Venku na mě čekal Matt. Vypadal jako odkopnuté štěně. ,,Ann, moc mě to mrzí. Úplně mi to vypadlo z hlavy. Moc se ti omlouvám." ,,V pohodě." Řekla jsem bez jakékoliv emoce. ,,Ale no tak, Ann." Řekl a chytl mě za ruku. Mnou prošla taková zvláštní elektřina. Hned jsem ucukla. On nechápavě koukal. ,,Hele, co se stalo, stalo se. Nemůžu na tebe být naštvaná jen proto, že máš svůj život. Poradila jsem si i bez tebe." Mykla jsem nezaujatě rameny. Ano, mrzelo mě to od něj. Ale přeci nemůžu být tak sobecká. ,,Odpouštíš mi?" Zeptal se. ,,Matte, vždyť jsem ti to vysvětlila. Nemám co odpouštět." Řekla jsem mu popravdě. ,,Jsi skvělá." Řekl a obejmul mě. Ajaj. Moc těsný tohle. ,,No dobrý, teď mě pusť, jsi nechutně zpocený." Zašklebila jsem se. ,,Tak to pardon, Vaše výsosti." Řekl a udělal pukrle. Já se z něj asi zblázním. Štouchla jsem ho hravě do ramene.
,,Matte!" Vypískla Kelsey. Rozběhla se k němu a skočila na něj. On ji lehce zvedl a usmál se. ,,Matte, budeš mě dneska učit jezdit na Lady?" Zeptala se a udělala psí oči. ,,A co takhle kouzelný slůvko, co princezno?" Kelsey se lehce zašklebila, ale její obličej byl roztomilý. ,,Prosím." Při tom slově vycenila na Matta zuby. Byla kouzelná. Matt se na ní zašklebil a rozcuchal jí vlásky, které se jí kroutily do prstýnků.

Samozřejmě že se Matt obměkčil a nakonec svolil. Pomohla jsem Kelsey připravit Lady a Matt nám asistoval. Říkal nám co a jak a kam dát. Nakonec jsme vše zvládli a Kelsey mohla jezdit.

Byli jsme na louce. Já seděla na dřevěné ohradě a Matt poučoval Kelsey, jak má správně jezdit. Pořád říkal něco o pravidlech a já je pobaveně sledovala. Matt byl skvělý učitel. Ke konci už Kelsey skoro vedla Lady sama. Byla jsem na ní hrdá. Šlo jí to a za to jsem byla ráda.
,,Anno, koukej jak mi to jde." Radovala se Kelsey. ,,Koukám, jsi moc šikovná." Chválila jsem jí a smála se jak sluníčko. ,,A nechceš to taky zkusit, Anno? Matt je super učitel." Na Kelsey šlo vidět, jak pozitivní je a jak moc si to užívá. ,,Popřemýšlím o tom." Odpověděla jsem po chvíli. Samozřejmě mě to ježdění láká. Ale nevím. Možná je to strach, možná něco jiného. Koukla jsem na Matta a ten na mě mrkl. Uchechtla jsem se. To jo, frajere. ,,Opravdu bys to mohla zkusit, Annie. Je to fajn na odreagování." Řekl Matthew a hodil na mě ten jeho sexy žhavý úsměv. A co to jméno? Tak mi říkal táta. Úsměv mi opadl z tváře. Koukla jsem se nahoru na nebe a cítila jsem, jak mi po tváři stéká slza. Zavřela jsem oči a snažila se myslet na něco jiného. Duha, jednorožci, peníze,... argh.. nic nepomáhalo. ,,Omluvte mě." Řekla jsem a vydala se od nich dál.

Šla jsem po kamenité cestě, směrem dolů a okolo byla vysoká tráva. Věděla jsem, kam jdu. Šla jsem na místo, kde se dobře přemýšlí. K jezeru.
Obešla jsem půlku jezera, procházela lesem a koukala se kolem. Tolik krásy na jednom místě. U břehu jezera jsem uviděla molo. Vypadalo chatrně, ale stejně jsem to riskla. Sedla jsem si na kraj, zula boty a nohy máchala ve vodě. Už nebylo takové horko jako odpoledne, ale teplo stále bylo. Na vodě jsem viděla vlny a hned poté mě ovanul lehký větřík. Na kůži mi naskočila husí kůže. Zavřela jsem oči a užívala si, jak mi vítr čechrá vlasy.

,,Řekl jsem něco špatně?" Zeptal se hlas za mnou. Lekla jsem se ho, jelikož jsem ho vůbec neslyšela, že by přicházel. ,,Ne." Řekla jsem o něco klidněji a zase zavřela oči. Cítila jsem, jak se molo prohlo a následně, jak se vedle mě posadil. ,,Něco se muselo stát. Já ty slzy viděl, nejsem slepý. Takže co se stalo, Ann?" Slyšela jsem jeho naléhavý hlas. O co mu jde? ,,Matte.." povzdychla jsem si. ,,Teď není ta správná chvíle. Nejsem připravena tohle říct nahlas a vždyť se skoro neznáme. Ty nevíš, kdo jsem já a to samé platí o mně. Ty máš svůj krásný život tady a já jsem cizí." Podívala jsem se na něj. Teď nevypadal jako ten kluk z prvního dne. Přemýšlel nad tím, co jsem mu řekla. Ale co jsem zmohla. Řekla jsem mu tak akorát pravdu. ,,Víš Anno. Když jsem tě poprvé uviděl. Řekl jsem si, že budeš jedna z těch namyšlených holek z města. Zdání klame." ,,Tohle přeci nemůžeš říct po pár dnech, Matte. Třeba jsem přesně taková, jakou sis myslel, že budu." Uchechtl se a koukl před sebe. Koukal do dálky, na les, na jezero. Možná až za stromy, třeba tam bylo něco, co jsem já neviděla. ,,Vidím, jak se chováš ke Kelsey, Grace. Jak se snažíš pomáhat, i když jsi to před tím nikdy nedělala. To by udělal málokdo, Ann." Slyšela jsem z jeho hlasu upřímnost. Matthew byl opravdu hodný. Koukla jsem se mu do očí. Možná že bych se v nich utopila. Nahnula jsem se k němu a obejmula ho. ,,Děkuju." Zašeptala jsem mu do ucha. On upevnil své ruce okolo mých zad a přitiskl mě víc k němu. Cítila jsem jeho napínající se svaly na mém těle a dýchala jeho vůni smíchanou s potem. Myslím, že tohle bylo hezký ukončení dne.