No Scars To Your Beautiful

XXXII.

Když jsem přijížděla k srubu, Matt už tam byl a čekal opřený u svého auta. Jakmile jsem zastavila, vyběhla jsem z auta přímo k němu a hned mu skočila okolo krku. Na můj vkus až příliš přeslazené, romantické, ale opravdu mi chyběl. Nevím, co mi to popadlo, ale takhle jsem to v tu chvíli cítila. ,,Copak sluníčko?" Zeptal se jemně Matt. ,,Chyběl si mi." Řekla jsem upřímně. A vtiskla mu pusu. ,,Mně taky. Už jsem chtěl psát Bulldogovi, proč tě tak zdržuje a co je tak důležité, že jsi tam tak narychlo musela odjet." Zasmála jsem se jeho upřímnosti. Byl tak žárlivý, až to bylo celkem roztomilý a otravný. ,,Neboj, jen jsem mu pomohla s jednou věcí." Už jsem viděla, jak se nadechuje, aby se zeptal, co to je. ,,Ráda bych ti to řekla, ale není to má věc a ani nevím, jestli to smím prozradit. Každopádně je to velká bomba." Už tak jsem řekla dost.
On mě celou dobu pozorně pozoroval. Myslím, že to pochopil. A dál nevyzvídal. ,,Mám nápad." Začal a já se začínala bát, co z něj zase vypadne. Přitáhl si mě za boky k němu. ,,Nechceš dneska přespat u mě? Odjeli mi rodiče zase na cesty a tak mě napadlo, nechat volný dům Grace a Benovi. Co říkáš?" Zeptal se a nadzvedl jedno obočí. Ze začátku jsem mu chtěla říct ne, ale nakonec... Grace a Ben už dlouho neměli svou chvíli, navíc, když tu ani nebyla Kelsey. ,,Dobře, proč ne. Ale zítra odpoledne se musím vrátit. Přijede Venny s... No nic. Jdu si sbalit nějaké věci." Odpověděla jsem.
Grace s Benem jsem potkala v obýváku a vše jim řekla. Poté jsem si zabalil nejpotřebnější věci a naházela je do plátěné tašky. K Mattovi jsme jeli jeho autem. Byla jsem trošku nervózní. Ale jakmile jsem ucítila jeho ruku na mém stehně, které zlehka hladil, uvolnila jsem se. V autě byla cítit jeho vůně, která byla pro mě jako droga. On vždycky hezky voněl.

K němu jsme dojeli za patnáct minut. Pořád jsem nemohla uvěřit, že bydlí v takovém paláci. Byla jsem zvědavá, jak vypadá jeho pokoj, ve kterém jsem vlastně nikdy nebyla.
Ruku v ruce jsme se vydali k němu. V domě bylo ohromné ticho. Chápala jsem, proč tady nechtěl být sám. Upřímně, kdybych tady měla být sama, bála bych se. Vyšli jsme schody do patra, kde bylo tak dvacet dveří. Šli jsme doprava a třetí dveře po levé straně byly ony. Matt mě nechal jít první. Když jsem otevřela dveře, nemohla jsem uvěřit svým očím. Párkrát jsem musela zamrkat, jestli se mi to nezdá. Jeho pokoj byl tak dvakrát větší než ten můj. Vše bylo zbarvené do světle modré a černé. Nábytek byl také v černé a ta jeho postel. Naprosto boží a obrovská. Naproti dveřím byly dveře na balkón, ze kterého bylo vidět na město. Po pravé straně od dveří stůl se židlí a knihovna. Po levé straně dvoje dveře. Jedny podle mě vedly do koupelny a druhé do šatny. Všude po zdech měl vystavené plakáty fotbalových hvězd, podepsané dresy. ,,Wau." Vypadlo ze mě. ,,Velký, co?" Zasmál se nervózně Matt. ,,Velký? Spíš obrovský." Pořád jsem byla tak nějak unešená. Podívala jsem se na Matta a usmála se. Na nic jsem nečekala, rozběhla se k posteli, do které jsem nakonec skočila. Byla božská, nebeská. Na posteli měl dva velké polštáře a čtyři malé. Povlečení opět v černé barvě. Od dveří jsem slyšela Mattův smích. Jeho postel voněla po něm a já už teď věděla, že budu spát jako miminko.
Matt přešel k posteli a lehl si vedle mě. ,,Dokonalá postel." Řekla jsem mu. On to musel samozřejmě vědět, když tu ležel pořád. Mezi námi bylo ticho a já nevěděla, jestli mám něco říct, nebo co mám udělat. Naštěstí, Matt poznal trapné ticho. ,,Nemáš hlad? Koupil jsem pizzu.". ,,Určitě." Vydali jsme se tedy opět dolů. Pořád jsem byla unešená z jejich sídla. Ta jejich kuchyň? Nádhera. Matt vyndal z mrazáku šunkovou pizzu. Vyndal ji z krabice, dal na plech a šoupl jí do trouby. Já si vyskočila na jídelní ostrůvek a se zájmem ho pozorovala. Pořád jsem nechápala, jak může být tak okouzlující. Jen co se na mě obrátil, podívala jsem se jinam. Podle smíchu jsem pochopila, že tak nenápadná jsem nebyla. ,,Můžu mít osobní otázku?" zeptal se najednou. Nechápavě jsem zamrkala. Nevěděla jsem, co mám od něj čekat. Ale nakonec jsem nejistě kývla. ,,Když se ti to nebude líbit, nemusíš odpovídat. Jen by mě zajímalo, jestli jsi přede mnou měla... No, styk?" Nervózně se poškrábal na zátylku a následně prohrábl vlasy. Z tohoto téma jsem byla vždycky nervózní. Nikomu, krom Zoey, jsem neřekla pravdu, ani máma to nevěděla. Ale měla jsem pocit, že říct mu pravdu, je správně. ,,Ano, měla jsem před tebou sex. Jen jednou v životě a byla to jedna z nejhorších situací, co jsem kdy zažila." Promluvila jsem po chvíli. Byla jsem upřímná a na Mattovi bylo vidět, že by chtěl vědět víc, ale netlačil, čekal, až začnu sama. ,,Bylo mi čerstvě patnáct. Se Zoey, s mojí kamarádkou, jsme dostaly skvělý nápad, jít na jeden koncert do jedné hospody v New Yorku. Vše bylo v pohodě, dokavaď se okolo nás nezačali motat starší kluci ze školy. Bavili jsme se, pili, tancovali. Nakonec se jeden nabídl, že mě odveze domů. Tím to vše začalo. S tím klukem jsme si rozuměli. Normálně jsme si povídali. Zastavili jsme na jedné vyhlídce za městem, kde se to všechno stalo." Odmlčela jsem se. Matt vypadal, že přemýšlí. Ale i tak jsem pokračovala. ,,Vyjeli jsme po sobě. Nakonec jsme oba dva skončili nazí na zadních sedačkách. Ze začátku to bylo v pohodě, ale pak se mi to přestávalo líbit, ale on nepřestával, i když jsem ho prosila, pokračoval dál. Nakonec mě odvezl pošpiněnou domů, kde jsem se na sebe nemohla ani podívat. Cítila jsem se zneužitá, špinavá... Prostě totální rajda." Skončila jsem svůj příběh o svém poprvé, které jsem si samozřejmě představovala jinak... Líp. Bohužel. Každý dělá v životě chyby. Ale téhle budu asi do konce života. ,,To mě mrzí, sluníčko." Přešel ke mě Matt a obejmul mě. Zabořila jsem obličej do jeho hrudi a po tváři mi Stekla slza, kterou jsem hned utřela. Nesnášela jsem tuhle vzpomínku, ale vím, že to byla má chyba.
,,No a co ty?" Snažila jsem se změnit téma, což se mi i povedlo. Bylo zajímavé takhle se navzájem poznávat. ,,Já měl víc holek, než ty kluků." Začal. Bylo vidět, že je z toho nervózní. ,,Své poprvé jsem zažil v patnácti, stejně jako ty. Ta holka byla starší, v té době ji bylo osmnáct. Byl jsem do ní v té době hrozně zamilovaný. Nebylo to nijak romantický. Znali jsme se od mala, a jednou, když rodiče byli pryč, pozval jsem jí sem, abychom se koukali na film a jak to skončilo, víš." Útěchou pro mě bylo, že jsme ani jeden neměli tu klasickou romantiku.
Matt po chvíli vyndal pizzu, kterou jsme snědli. ,,Dobře jsi to upekl." Pochválila jsem jeho umění. ,,Mě by spíš zajímalo, jestli umíš vařit ty." Začal si mě dobírat. ,,Náhodou, umím. Vždyť moji rodiče byli ti nejlepší kuchaři." Samozřejmě jsem se snažila předvádět. Ano, uměla jsem vařit, na tom přeci nic není. Ale moji rodiče, to byli kuchaři s velkým K. Byla jsem ráda za chvíle s Mattem. Nemusela jsem myslet na to zlé. Matt mi udával správný směr. Přesně to, co jsem už dlouhou dobu postrádala.
Nakonec jsme se odebrali zpátky k němu do pokoje. Protože, co si budu, jeho postel byla prostě úžasná.
Vůbec jsem netušila, co bychom mohli dělat a nakonec Matt to vymyslel za nás oba. Pustili jsme si film. Každopádně jsem nebyla ráda za žánr, co vybral. Horor. Nesnášela jsem horory. Vždycky jsem se jich bála a nemohla po nich usnout. ,,Ne Matte, nemám ráda horory." Opravdu jsem žadonila, aby nic z toho nepouštěl. Bohužel, byl neoblomný. ,,Neboj, jsem tu od toho, abych tě ochránil, sluníčko." Řekl a uculil se jako malý kluk. ,,Ó, jaký gentleman." Zakroutila jsem očima a hned jsem si vzala jeden polštář, abych se měla kam schovat. ,,Nesnáším tě." pronesla jsem a přikryla si nohy dekou. ,,Lásko, já vím, že mě miluješ." Řekl a dal mi pusu na rameno. Lásko. To jsem z jeho úst slyšela poprvé a dost se mi to líbilo. I když, sluníčko bylo pro mě víc, než nějaká láska. Věděla jsem, že tohle je jen moje přezdívka.