No Problem? (5SOS)

Keithy Midge

,,Ale je v tom malí háček."

,,Jaký?" zeptala jsem se.

,,Kdyby mi Mikey neřekl o tom všem. Řekla by si mi to sama? nebo by ses někde v postraní užírala tím, že by jsme byli jen kámoši?"

,,Já jsem ti to chtěla říct hned jak by jsme tě přivezli domů!" vyštěkla jsem. ,,nevím proč ti to Michael řekl teď, ale jsem za to ráda."

,,A to dítě?" zeptal se.

,,Nechtěla jsem ho, nikdy jsem nechtěla dítě, ale jak jsem se tě včera ptala, tak jsem se rozhodla si ho nechat a moje tělo rozhodlo samo. Ani nevím jestli bych měla bejt smutná nebo ráda, prostě se to stalo a možná ráda jsem. Dítě by byl další problém, hlavně pro vás a tak už jsem způsobila dost potíží."

,,Tomu nevěřím." usmál se Ash a zase si sedl do vozíčku.

Usmála jsem se a napila se ze skleničky.

,,Tak já půjdu, nemůžu bejt moc dlouho tady" zamumlal Ash a vyjel z pokoje.

Mikey se ptom vrátil a sedl si ke mě.

,,Jak ti je Rosie?" zeptal se.

,,Jde to." odpověděla jsem a otočila se ke zdi.

,,Chceš být sama?" 

,,Já nevím Mikey co chci. Většinou, když řeknu co chci tak se mi to ztratí" rozbrečela jsem se. 

Mikey obešel postel a klekl si ke mě. ,,Život neni dokonalej a všechno to byli jen náhody, ale ty se musíš oklepat a jít dál."

,,A co když nechci?" 

,,Jak to myslíš?" 

,,Co když už takhle žít nechci? Co kdybych to skončila, pak by bylo všechno lepší. Nikdo by netrpěl, neničila bych nikomu život." 

,,Rosie to neříkej." pohladil mě po tváři a sedl si na kraj postele. ,,Chápu, že je pro tebe všechno teď těžký, ale všechno se spravý. Uvidíš." chlácholil mě.

,,Nemyslím si, že bych něco uviděla" odsunula jsem se. ,,Máte mě rádi, ale kdy co bylo dobré od té doby co jste si mě k sobě vzali? Určitě jste tolik problémů neměli než jsem přišla."

,,Rosie-"

,,Ne prosím nesnaž se mi tady něco nakecávat." přerušila jsem ho ,,Měl by si jít za Evie."

Mikey pochopil, že už nechci mluvit a odešel.

Několik hodin jsem, jen tak ležela na nemocniční posteli a nevěděla co dělat. Usnout se mi nedařilo a celou tu dobu jsem počítala fleky na zdi.

,,Ty jsi Rosseline Johnas?" zeptal se mě dívčí hlas. Otočila jsem a uviděla tu fanynku co předtím koukala ke klukům do baráku.

,,Jo jsem a kdo si ty?" odsekla jsem.

,,Na tom nezáleží kdo jsem já, ale spíš proč tu jsem." sedla si na židli a vytáhla si nějakej bloček.

,,Tak proč tu si?" zeptala jsem se a koukala na strop.

,,Protože chci vědět všechno o tobě. Chci vědět s kým jsi čekala to dítě, když ne s Cliffordem. Chci vědět proč ses od skupiny neodstěhovala." řekla a prohlížela si mě.

,,Myslíte, že vám budu odpovídat na vaše otázky?"

,,Ano. Všichni odpověděli. jen musíte mít správnou motivaci." odpověděla a nepřestávala si mě prohlížet.

,,Jakou motivaci?" ptala jsem se dál.

,,Co třeba, kdyby tvému kamarádovi Ashtonovi spadlo něco na tu jeho zraněnou ruku. Pak by oní musel přijít nemyslíš?"

Vykulila jsem na ní oči a prudce se posadila. ,,Ty mi tady chceš vyhrožovat, že ublížíš Ashtonovi?!" vykřikla jsem.

,,Uklidni se. Byl to jen návrh k motivaci." usmála se. ,,Tak co takhle. Já se tě na něco zeptám a ty odpovíš. Pak se mě můžeš zeptat na cokoliv ty. nebo." ukázala ven z pokoje.

,,Mám snad na výběr?" vyprskla jsem a zase si lehla.

,,Ne nemáš. Takže moje prvn otázka je. Měla jsi z někým ze skupiny románek?"

,,Nebudu vám odpovídat!" vykřikla jsem. 

,,Dobře, tak se uvidíme na koncertu kluků. Samozřejmě bez Ashe ten přece nebude moc hrát." postavila se a vycházela z pokoje.

,,Ano měla jsem." vydechla jsem. Musela jsem. Nevěděla jsem jestli svoje výhružky myslí vážně nebo ne, ale pokud ano měla bych Ashe na svědomí.

Vrátila se zpátky k posteli a něco si zapsala do bloku. ,,A s kým?" 

,,Ne, ne, ne." usmála jsem se. ,,Teď se ptám já."

,,Dobře, slečno chytrá ptej se."

,,Kdo si?"

,,Jsem Keithy Midge." řekla a zase si sedla.

Teď mě něco napadlo, nenápadně jsem rukou šáhla pro takové to pípátko pro sestřičky a rychle ho zmáčkla.

,,Děje se něco?" přiběhla sestřička hned.

Kethy se na ní otočila a já jsem rukama naznačila, že jí tu nechci. Pro moje štěstí to sestřička pochopila.

,,Slečno budete muset odejít. Doktor potřebuje s pacientkou mluvit" řekla doktorka a já byla ráda, že to řekla tak, aby to nevyznělo, že jí tu nechci.

,,Dobře." usmála se Keithy na sestřičku a otočila se zpět ke mě. ,,Ještě jsme neskončily" mrkla na mě a odešla.

Sestřičce jsem poděkovala a domluvila se s ní, aby tu holku sem nepouštěla.

---

Další den jsem jen proležela. Mikey nepřišel asi vyl naštvanej a Luke s Calumem se stavili jen nachvíli, ani ta Keithy nepřišla.

---

Byl den kdy mě i Ashe propouštěli, já už jsem čekala v čekárně před jeho pokojem.

,,Ahoj Pink." zamával na mě Luke. Za ním šel Calum a Mikey se sklopenou hlavou.

Nejdříve mě obejmul Luke, pak Calum a Michael nic a tak jsem ho obejmula sama.

,,Kluci asi bych vám něco měla říct." řekla jsem a ukázala jim, aby si sedli.

,,Co se děje?" zeptal se pochvíli Calum.

,,Byla u mě nějaká holka, ženská nevím a vyhrožovala mi." zase mi do očí vlezli slzy.

,,Počkej vyhrožovala?" vyhrkl Mikey.

,,Jak?" zeptal se Cal.

,,Ona chtěla odpovědi na otázky a já jsem nechtěla a tak mi vyhrožovala, že by Ashtonovi něco udělala s rukou, aby už nemohl hrát." vysvětlila jsem.

Pohledy kluků ovšem nesměřovali ke mě, ale za mě. Otočila jsem se a na mě zíral Ashton.

,,Ashi!" zděsila jsem se.

Na straně je Keithy Midge.

Co si o ní myslíte? :D