No Problem? (5SOS)

School

Hello quys. NP? má narozeniny... pěkné 50 kulatiny- 50 část, 5+ k přečtení a 500+ votes :333 Ohh i love youuuuuuuuuu!

Proto má tato část přes 2 000 slov!! a taky proto, že jsem vás nechala dlouho čekat :D omlouvám se :D

Už uběhl skoro týden od hádky mezi Evie a Mikeym. Evie si domluvila schůzku u gynekologa a Michael prostě zmizel.

Vrátili jsme se z chaty dřív domu, protože jsme tam prostě nemohli být.

Ashton mě zapsal zpátky do školy a dnešek byl ten de D, kdy jsem se tam měla po té dlouhé době vrátit.

,,Nervózní?" zeptal se, když jsme zastavili před mojí starou školou. 

,,Ne vůbec, jen je to divné. Hlavně se trošku bojím." zakňourala jsem a nemohla spustit pohled z té staré budovy.

,,Tak pojď Rose." vyzvala mě Evie, která se s náma vezla.

Ashton se ke mě naklonil a věnoval mi jeden krásný polibek. Potom jsem vystoupila z auta a už mu jenom zamávala.

,,Nekoukej tak." drkla jsem do evie, která stála jak opařená. Vyšli jsme na pozemek školy.

Spousta očí se na nás otočila a já poznala skoro všechny, protože patřily lidem, se kterýma jsem tu ještě kdysi byla. Slyšela jsem je i šeptat si, což mě dost popudilo.

,,První hodinu máme rozdělenou, takže se uvidíme na historii?" usmála se na mě Evie, přikývla jsem a potom jsme se rozloučily.

Vydala jsem se na hodiny biologie, kterou jsem měla nejradši. Pamatovala jsem si kde je učebna, takže jsem šla rovnou tam, avšak mě někdo chytl za rukáv a přitáhl k sobě, až jsem tomu někomu narazila do hrudi.

Ten někdo nebyl, nikdo jiný než Patrick Schwayzzer- můj ex.

,,Ahoj kočko." zašeptal mi do ucha a přitáhl si mě ještě blíž. ,,Pamatuješ si na mě?"

,,Myslíš, že bych mohla zapomenout na-" vytrhla jsem se mu a o kousek odstoupila. ,,půl roku s tebou?"

,,Já jsem nezapomněl." usmál se svým úsměvem, který mi vždy podlomil kolena. Měla jsem možnost si ho konečně pořádně prohlédnout. Vlasy černé s blonďatým melírem ve předu, vyčesané jako ranvei, modré pronikavé oči a krásné růžové rty. Byl krásnej, jako vždy.

,,Co cheš Petty?" zeptala jsem se ho a přitom použila přezdívku, kterou jsem na něj používala pořád.

,,Jen chco vědět kde si celou tu dobu byla." pokrčil rameny a přistoupil ke mě blíž. ,,Vytratila ses a skoro rok ses neukázala."

,,Zemřeli mi rodiče jestli to nevíš a pak jsem musela utéct před sociálkou." odfrkla jsem a vydala se do třídy. On pomalu zamnou.

,,Chápu tě." šel vedle mě. ,,Sama víš, že tě moc dobře chápu. Což, ale neznamená, že si mi dala kopačky přes SMSku."

,,Sorry." řekla jsem a vešla do třídy, rovnou jsem si sedla na volné místo a Petty si přisedl ke mě.

,,To vážně řekneš jen sorry?" opáčil se na mě. ,,Vždyť jsme spolu byli skoro rok a ty přijdeš a jen sorry?"

,,Hele nevrátila jsem se kvůli tobě!" odbila jsem ho.

,,No, ale seš tady." zakroutil hlavou, na nic nečekaje se mi přisál na rty. Ihned jsem ho odtrhla a dala mu facku.

,,Co blbneš blbečku?!" vyjela jsem na něj a vyskočila na nohy. ,,Já mám přítele!" zavrčela jsem. Spoustu spolužáků se na nás otočilo, ale já jsem si toho nevšímala.