No Problem? (5SOS)

Hospital

Probudila jsem se v nemocnici, probudili mě ty hloupý nemocniční přístroje co pořád pípají, je to hrozně otravný zvuk.

Pak jsem, ale slyšela zvuk, který byl tak úžasný. Zaposlouchala jsem se ještě víc.

,,Bude v pořádku" říkal ten krásný klučičí hlas.

,,Ano, nejspíš ano má jen lehký otřes mozku. Musím vás poprosit jestli byste jí nemohl odvézt domů a taky jí dejte tyhle prášky." říkal jiný hlas.

Když jsem viděla, že někdo vchází dovnitř rychle jsem se otočila a dělala jsem, že spím. Někdo se posadil vedle mě na židli a tak jsem ho nechtěla nechat čekat a udělala jsem jako že se probouzím.

,,Uaah, Kde to jsem? Co se stalo?" zeptala jsem se a podívala se na kluka co seděl na židli, hned vstal a taky se na mě podíval, usmál se, měl takový cutee úsměv. Přišel mi nějak povědomý.

,,Ahoj, jsem Ashton, jsi v nemocnici. Omylem jsemm tě srazil autem a je mi to líto." řekl tím úžasným hlasem.

,,Aha. No já jsem Rosseline, ale co semnou je? můžu už jít nebo si mě chtějí nechat? a ještě jako dlouho tu sem?" usmála jsem se na Ashtona.

,,Jsi tu skoro den a ano mám tě odvézt domů, máš jen lehký otřes mozku. Mám ti dát tyhle prášky..." ukázal na prášky, které celou dobu držel v ruce ,,a odvézt tě."

Zděsila jsem se ,,Ale ne to je dobrý, klidně mi tu ty prášky nech a jdi, já půjdu domů sama." 

Takže, aby jste to pochopili, jmenuji se Rosseline Johnas říkejte mi Rose. Je mi 17 let a žiju na ulici, protože mi před dvouma rokama umřeli rodiče při autonehodě a já jsem nechtěla jít do děcáku a tak jsem utekla.

Od té doby žiju na ulici a starám se sama o sebe, za tu dobu jsem měla dost problémů ze kterých jsem se těžko dostávala, většinu z nich se dozvíte v mím příběhu.

Zůstalo mi jen kolo po mámě a pár věcí, které jsem měla schované v opuštěným starým skladu a proto jsem se zděsila, když mi ten cutee kluk řekl že mě chce odvézt domu, protože já žádný domov nemám.

,,Ale neboj se já tě klidně svezu." protestoval Ashton ,,Už kvůli tomu že jsem tě srazil." a sklopil hlavu.

,,To je v pohodě, trochu mě bolí hlava, ale jinak se domů dostanu sama, takže díky za všechno, ale teď už mužeš jít."

,,To ne, odvez tě, prosím nechmě abychtě odvezl."

"Ten kluk je neodbytnej!" pomyslela jsem si.

,,Ale to nepůjde." řekla jsem, skoro jsem to zašeptala, ale on mě i tak slyšel.

,,Jak to, že to nepůjde?" zeptal se.

,,No to protože" ztišila jsem hlas ,,Nikde nebydlím."

Ashton se na mě podíval nevěřícným pohledem. ,,Jak to?"

Všechno jsem mu to vysvětlila a ještě jsem ho poprosila, aby to nikomu neříkal jinak mě pošlou do děcáku.

Pak do pokoje vešel další kluk a podíval se na Ashtona ,,Tak co můžeme jet?" a očima se podíval na mě ,,Ahoj jsem Luke."

,,Ahoj já jsem Rosseline." usmála jsem se na něj a Ashton mi pak pomohl postavit se. Vyhnala jsem oba ven a převlékla se z nemocničního hadru do svého oblečení.

Pak jsem vyšla na chodbu, s doktorem jsem podepsala nějaký ty blbosti o propuštění a vyšla s Ashtonem a Lukem ven.

Luke šel napřed k autu a Ashton mě zastavil.

,,Chápu, že nemáš kam jít a proto tě vezmu ke mě a ke kámošům, alespoň prozetím jako odčinění." řekl.

,,No tak dobře, ale jen na chvíli. A nebudu obtěžovat?"

,,Ne neboj se Micheal a Calum mají rádi společnost a Luke, no ten většinou se vším souhlasí." zasmál se.

,,Dobře Ashtone." řekla jsem, ale věděla jsem, že budu muset v té nejlepší chvíli utéct.

,,Říkej mi Ash, prosím."

Vydali jsme se rovnou k autu a po cestě jsme si povídali, když jsme dorazili na místo Ash mi otevřel dveře a hned jak jsem vylezla jsem slyšela cvakání foťáků a nic jsem neviděla, protože mě začali oslepovat blesky. Ash si sundal košili a přehodil jí přeze mě, pak mi pomohl projít davem lidí až do jeho domu. Luke šel pomalu za náma.

Když jsme vešli dovnitř a Ash ze mě sundal košili vykřikla jsem ,,Co to sakra bylo?"

,,To byly paparazzi." řekl hned Luke.

,,To myslíš jako novináři? a to jako proč?"

Do pokoje vešli dva kluci, patrně Michael a Calum nebo jak se jmenovali.

,,Protože jsme slavní. Ty asi nevíš kdo jsme co?" řekl Luke a sedl si na gauč. Jeden z těch kluků co přišli ho následoval a vzal si ze stolu kus pizzi a strčil si jí skoro celou do pusy.

,,Vy jste slavní? a to jako fakt?" řekla jsem zmateně.

,,Jo" řekl pyšně Luke. ,,Jsme skupina 5 Seconds of Summers a jsem rád že u náš bude bydlet někdo kdo není náš fanoušek alespoň je to změna."

,,Aha takže mi chcete říct že teď budu bydlet u nějakých slavných hudebníků, jo?"

,,Asi jo" řekl Ash a nabídl mi ať se posadím.

,,Já jsem Calum a tohle je Michael." ukázal Calum na kluka s barevným hárem co zatím nic neřekl a jen si mě prohlížel.

,,Já jsem Rossel-" zastavila jsem se a opravila se ,,Já jsem Rose."

,,Rádi tě poznáváme Rose a doufáme že se ti u nás bude líbit, ale teď nás omluv já a Michael musíme jít, takže se uvidíme později." řekl Calum mile.

,,Dobře" zavolala jsem na ně když odcházeli z baráku.