No Problem? (5SOS)

Cry

Čao lidí. Jen chci všem poděkovat za vaši aktivitu a tak :333 hrozně mě těší komentář CrazyDuck15, galbavs a Luca_Hemmings_18. A chybí mi komentáře mýho sněžníka :((( :D

No, ale i tak... je tu další část...

Pokud má rád někdo 1D můžete si přečíst mojí novou povídku Only friends? (Larry Stylinson) Hrozně se mi ten pár líbí, tak zkouším o nich něco napsat :D

Když už jsme se všichni prokecali a lidi pomalu odcházeli, bylo pozdě.

První šel spinkat Luke s Calem, chvli po nich Niall a potom i Harry s Louisem. Trošku jsem se divila, přišlo mi, že se ti dva k sobě dost mají. (Bacha to i ve skutečnosti a proto píšu tu novou povídku :DDD)

S Ashem a Mikeym jsem tam zůstala, jako poslední. Mikey, ale usnul a tak to budu brát, že jsem tam jen s Ashem, ale i tak Mikey na křesle se mazlil s polštářem. Cuteee 

Seděla jsem vedle Ashe a dál jsme si povídali.

,,Kde si vůbec byl?" zajímalo mě.

,,Ale-" odmlčel se a podíval se jinam, hned mi došlo, že se snaží vymyslet nějakou lež.

,,Ashi?" zvýšila jsem hlas, ale dávala jsem bacha, abych neprobudila Mikeyho.

,,V kavárně." zamumlal rychle a vyhnul se mému pohledu.

,,Sám skoro šest hodin?" trošku mě to znepokojovalo, proč mi nechtěl říct co dělal.

,,No nebyl jsem sám, tak nějak." odpověděl.

,,A s kým si byl?" rýpala jsem dál, určitě nechtěl odpovědět, ale já to musela vědět.

,,To je fuk." špitl a šel nahoru.

Rozhodila jsem nechápavě rukama a vyběhla za ním, doběhla jsem ho u jeho pokoje. Strčila jsem ho dovnitř a zavřela za náma dveře.

,,Co děláš?" lekl se.

Schodila jsem ho na postel a s rukama v bok stála před ním.

,,Proč mi nechceš říct s kým si byl?"

,,Protože vim, že by se ti to nelíbilo." odpověděl a sedl si, aby nemusel proti mě ležet.

,,Tak se mi to nebude líbit no, ale aspoň si nebudu myslet to co si myslim." přemlouvala jsem ho dál.

,,Fajn. Řeknu ti to, ale nesmíš se naštvat."

Kdyby jste jen věděli co se mi v té chvíli honilo hlavou. Kolik možných scénářů a možná hádka, která bude asi následovat.

,,Tak mluv." vybídla jsem ho. Radši jsem od něj ustoupila, kdyby náhodou to bylo něco, co by mě dostalo a já bych chtěla utéct do pokoje.

,,Byl jsem s Keithy." řekl.

Brada mi spadla dolu. Vůbec jsem nechápala proč s ní byl? To bych byla radši, aby mě podváděl. Pokud se teda to co teď mezi mnou a jím je, je chození, ale těžko říct.

,,Proč s ní?" skoro jsem křikla.

,,Musel jsem s ní mluvit, prostě jsem musel. A si naštvaná vidíš!" osopil se na mě a složil hlavu do dlaní.

,,Já to, jen nechápu!" bránila jsem se. ,,Ona mi vyhrožovala a ty se s ní v klidu bavíš?"

,,Je to tvoje sestra!" bránil se teď on.

,,Jenže já jí jako sestru neberu!" sykla jsem a vyběhla z pokoje. Dveře jsem zabouchla fakt silně, takže to určitě vzbudilo celej dům. Seběhla jsem do přízemí, vzala si bundu a otevřela dveře.

,,Rosie? Kam jdeš?" uslyšela jsem rozespalího Mikeyho.

,,Co nejdál odtud." zasyčela jsem a vyběhla ven. Běžela jsem, prostě někam, kamkoliv, jen co nejdál od toho všeho. Po tváři mi stekla jedna slza. Možná si říkáte, že jsem jednala ukvapeně, ale kdby jste jen věděli, jak moc jsem Keithy nenáviděla. Jen proto, že vyhrožovala Ashtonovi a Evie a to jen, aby mě poznala? WTF?

Pořád jsem běžela a běžela, byla docela tma, takže jsem vůbec nevěděla kam běžím.

Tak nějak mě všechno děsilo, hlavně to, že jsem telefon nechala doma, ale zase mě uklidnoval pocit, že se nemusím bát, že někomu ublížím.

Uviděla jsem lavičku, osvětlenou od lampy a sedla si na ní. Utřela jsem si slzu do bundy a hleděla dopředu. Seděla jsem před menším rodiným baráčkem. V pár oknech se ještě svítilo a já se koukala do jednoho. Pochvíli tam proběhlo malé dítě a já se rozbrečela. 

Myšlenka, že jsem vlastně mohla vlastní dítě mít, byla strašná a hlavě to, že jsem o něj přišla. Začala jsem přemýšlet nad vším, co se stalo, když jsem potkala kluky. 

Nemůžu říct, že se mi změnil celej život nebo, že se zkazil. Můj život už byl v prdeli od té doby co moje rodiče zemřeli. 

Přemýšlela jsem i nad tím co by se stalo, kdyby moje mladší sestra neumřela. Jo vy to vlastně nevíte. Máma asi rok před autonehodou porodila holčičku, jenže jí porodila o dva měsíce dřív a malá se neudržela, takže umřela. Když to tak řeknu, byly jsme teda tři. Jedna sestřička umřela a druhá je pro mě mrtvá....

Ani jsem nevěděla co dělám, co bych přesně teď měla udělat, to jako budu spát znova na ulici?

Přitáhla jsem si nohy v hrudi a čuměla do země. Takhle jsem seděla možná ještě hodinu, když- pro moje štěstí- začalo pršet. Jako vážně? Co jsem komu sakra udělala?

Vstala jsem z lavičky a zorientovala se, kde jsem byla. Byla jsem nějaký kus od Evie, tak jsem se rozhodla, že k ní zajdu.

Zaťukala jsem na dveře a doufala, že Evie nespí. Pochvíli se otevřeli dveře. Stála tam Evie.

,,Co se děje?" zeptala se hned. Pustila mě dovnitř, protože mě nechtěla nechat stát na tom dešti.

,,Trošku jsem se chytla s Ashem." zasvětila jsem jí. Řekla jsem jí o všem co se stalo i o tom telefonátu. Mezitím mi půjčila nějaké oblečení a já se převlékla do suchého. Potom jsme si sedly na její postel, Evie mě uklidňovala a já jí dovysvětlila všechno.

Řekla jsem jí i to, že se docela bojím té fanynky co mi volala. Řekla jsem jí o tom, že nechci mít s Keithy Midge nic společného.

Evie mě vyslechla a potom jsme to ještě chvíli řešili, když jí zazvonil telefon.

Bez zaváhání to zvedla.

,,Ahoj. Ne nevím kde je. Proč?" mluvila do telefonu a mě hned došlo, že jí nejspíš volá Mikey.

Chvíli mluvili.

Potom to Evie položila a starostlivě se na mě podívala.

,,Kluci tě hledaj a Mikey sem už jede." informovala mě.

,,Co že?" vyštěla jsem.

,,Chce tu být, kdyby ses tu náhodou ukázala." pokračovala.

,,A co mám jako teď dělat?" 

,,Můžeš jít do pokoje mých rodičů. Jsou pryč, takže tam můžeš přespat. mikey tam stejně nikdy nechodí, stačí, aby si byla potichu.

Další díl takový o ničem, takže sorry, ale potřebuji trošku rozjed děj, takže nevím kdy tam bude to co plánuju, ale nejspíš už brzo!!