No Problem? (5SOS)

Yes

Ahojky lidičky! Doufám, že vás díly nějak nezklamali :) Nemám moc náladu psát, je mi blbě (Mám pocit, že mi začínají migrény, po tátovi -_-) a taky si zjišťuju informace o 1D, ale to Sosačkám je asi fuk :D 

Luke otevřel dveře a já vešla. Evie ještě stála přede dveřmi, aby se odhodlala. V obýváku byl pouze Louis a Mikey, takže tu scénu nikdo jinej asi neuvidí.

Evie za mnou vešla a ihned sklopila pohled, když viděla Michaela.

Michael si nás všimnul, ale trošku se leknul, když uviděl Evie.

,,Chcete nechat o samotě?" zeptala jsem se a očima těkala z Mikeyho na Evie a zpátky.

,,Jo to by bylo fajn." odvětil Michael, nebo se mi zdálo, že na mě zavrčel?

Luke vyběhl po schodech do pokoje a já jsem z Louisem šla do kuchyně.

Vzala jsem si ze skříňky skleničku a nalila si džus. Louis udělal to samé a potom jsme si šli sednout na zahradu.

,,Co myslíš budou v pohodě?" zeptal se Louis pochvilce.

Jen jsem pokrčila rameny a vytáhla telefon, protože mi někdo volal. Neznámé číslo.

,,Kdo je to?" zajímalo Louise.

,,Nevim." řekla jsem a zvedla to. Přiložila jsem telefon k uchu a poslouchala.

,,Dobrý den, tady je doktor Frisch. Mluvím s Rosseline Johnas?"

,,Ano." zamumlala jsem. Vůbec jsem nevěděla proč by mi doktor volal, ani ho neznám.

,,Musím vám sdělit smutnou zprávu. Vaše sestra Keithy Midges, měla včera několik záchvatů a nakonec měla zástavu srdce. Snažili jsme se, ale nepodařilo se nám jí zachránit, je mi líto."

Vykulila jsem oči a pustila telefon. kašlu na toho doktora.

,,Co se děje?" staral se Louis hned.

Cítila jsem, že začínám brečet. Sakra proč?! Vždyť jí nenávidím! Proč bych měla brečet, když umřela? Nic o ní nevím, ani jí neznám. Jen mi dělala potíže.

Louis mě hned obejmul, když viděl, že už se hroutím. Oplatila jsem mu objetí a brečela mu do trička. Nechal mě v klidu vybrečet. Bylo to trošku uklidňující, ale i tak. Neměla jsem ponětí proč kvůli té holce brečím. 

,,Ona... Moje sestra.... Keithy." vykoktala jsem Louisovi do trička a zmáčkla ho ještě víc. ,,Ona umřela." zašeptala jsem a slz se přivalilo mnohem víc.

Louis nic neříkal, asi nevěděl co. On má sourozenců nekolik a nikdy o žádného nepřišel, co vím, takže nemohl vědět jak se cítím, ale zase Keithy nebyla moje sestra. byla to prostě holka, která byla ze stejné ženy.

,,Rose-" začala, ale já ho přerušila.

,,Prosím nic neříkej." zešeptala jsem. ,,Stejně mi to nepomůže."

Brečela jsem takhle docela dlouho, Louis už musel mít úplně mokrý tričko, ale nevadilo mu to. Odsunula jsem ho od sebe, abych ho ještě víc nezamokřila. ,,Promiň za to." ukázala jsem na rameno a potom si utřela slzy.

,,Rose, to nic." usmál se na mě a zase mě obejmul. ,,Je to jen tričko."

Než jsem louise pustila uběhlo asi deset minut, ale já bych brečela dál, kdyby nás nezavolal Calum dovnitř.

,,Loui, prosím." zaujala jsem jeho pozornost. ,,Nikomu nic neříkej. Nechci, aby to věděli zatím ne. Mají svých problémů dost." 

,,Dobře, ale jednou jim to musíš říct." přikývl a potom mi pomohl se zvednout. Upravila jsem se, protože jsem musela být celá rudá. prostě, aby to kluci nepoznali. Nasadila jsem falešnej úsměv a potom šla dovniitř za Louisem.

,,Hrajeme.." začal Calum, ale odmlčel se a prohlídl si místnost. ,,Co kecám, jdeme chlastat!"

Louis si sedl vedle Ashe, ale potom se odsunul, aby mi udělal místo. Sedla jsem si tam. Michael a Evie, nikde a všichni ostatní tady. Chlastat? Dobrej nápad, opiju se a třeba to trošku pomůže.

Ashton mě obejmul kolem pasu, patrně poznal, že se něco děje, protože se mě na to zeptal, nebo to spíše pošeptal. Jen jsem zakroutila hlavou a vzala prvního panák, kterej Calum nalil. Hodila jsem ho do sebe a zase ho položila na stůl.

,,Ale tady to někdo nechce brát zkrátka!" zasmál se Luke. Všichni počkali až se panáky nalejou a pak si je vzali. Louis mi ten svůj nenápadně dal, protože věděl, že já ho potřebuji víc a asi nechtěl pít. Asi půl hodiny jsme pili, louis mi vždycky, teda skoro vždycky- dal svýho panáka, takže jsem byla dost mimo.

,,Už chci spinkat!" zaškemrala jsem, jak malá holka a všichni se začali chcichotat.

,,Uložím tě." chtěl Ashton, ale nedokýzal se zvednout z gauče, to ani já.

,,Klidně pijte, já jí vezmu." mrkl na něj Louis a popadl mě do náruče. Ashton jen pokrčil rameny, ale bylo vidět, že žárlí. Hodil do sebe dalšího panáka a věnoval se dál rozhovoru s klukama.

,,Děkuji." zašeptala jsem a položila hlavu na jeho rameno. Zachvíli jsem se ocitla ve svém pokoji. ,,Nepřineseš mi ještě panáčka?"

,,Ne nepřinesu." zasmál se a položil mě na postel. ,,Teď tě přikryju a ty půjdeš spát." přikázal a už mě strkal pod peřinu. ,,Zítra ti bude, ale pěkně blbě."

,,Jo já vím, já jsem to chtěla." řekla jsem a přitulila se k polštáři. ,,Věděl jsi, že mám sestru?"

Sedl si ke mě na postel. ,,No kluci se nějak zmiňovali."

,,A věděl si, že měla rakovinu?" ptala jsem se dál.

,,ne to jsem nevěděl." řekl a sklopil pohled.

,,To je v pohodě." usmála jsem se a zavřela oči. ,,Neznal si jí, ani já jsem jí neznala." zamumlala jsem a pak jsem se odebrala do říše snů.

Těště se v další části už zjistíte kdo je tatínkem miminka. Bude to malej Clifford nebo malej Hood? :DD nebo nebude ani jednoho? :DDDD