Smrt?

695 54 2
                                    

Z pohledu Caitlin:

Slzy se mi draly z očí, jako tygři z klece. Vypadala jsem před Selenou, jako malé dítě, ale copak na tom teď záleží? Selena mě pevně držela a já, i přes to, že jsem se chtěla rozeběhnout a chytit Justina mimo dosah kulky, nemohla jsem. Bože, pomoz mu! Modlila jsem se za něj. Nikdy jsem se nemodlila tak moc, jako v tu chvíli.

Z pohledu Justina:

Stál jsem tam...Bezmocný, bezbraný. Austin svíral zbraň. Prst na spoušti se mu třásl. Už se chystal vystřelit. Zavřel jsem oči a....
,,ÁÁÁ!"ozval se výkřik. Výkřik plnný síly.
Otevřel jsem oči. Austin ležel na zemi a zbraň několik mětrů před ním. Podíval jsem se pořádně. Postava v obtaženém kostýmu vyběhla proti Seleně a srazila ji na zem, aniž by  se jen trochu dotkla Caitlin.
,,Jste zatčeni za únos a pokus o vraždu."řekla ta postava mě známým hlasem. ,,Vzdejte se doprovolně."
A pak se na mě podívala.
,,Naomi?"vykulil jsem oči.
,,Je vidět, že pořád vidíš dobře."zasmála se, zatímco nasazovala těm dvěma pouta.
,,Ale...ale jak si...?"zeptala se Caitlin, neschopná dokončit větu.
,,No...myslím, že se prvně budeme muset dostat odsud."mrkla. ,,Justine, pojedeme mým autem. Pro tvoje pošlu potom, stejně teď určitě nejseš schopnej řídit."
,,J...Jo."kývl jsem.
Přesunuli jsme se s těma dvěma do jejího auta. Bylo POLICEJNÍ!
Selenu a Austina hodila do zadní části auta a my jsme si sedli do přední části dodávky.
,,Tak jak si věděla, kde jsme?"zeptal jsem se, když jsme seděli v autě a jeli směrem k městu.
,,Je to jednoduchý."pousmála se. ,,Scoot mě najal. Od toho nevydařenýho pokusu o zastřelení tě na náměstí. V podstatě je náhoda, že jsem to zrovna já. No ale k věci."
Naomi se podívala na zadní část auta, jestli se náhodou neděje něco nekalého.
Pak pokračovala:,,Dost často jsem tě sledovala. No...můžu jen slíbit, že ve VAŠICH chvilkách ne."mrkla směrem ke Caitlin, ,,Jen tehdy, když byl Justin někde na nějaké akci nebo tak. Proto bylo pochopitelné, že mě překvapilo, že o tobě dnes ráno nikdo nic nevěděl, Justine. Tebe jsem taky hledala, Caitlin, ale nikdo taky nic nevěděl. Takže jsem se šla podívat k Justinovi do pokoje. No a na monitoru tvého počítače bylo to video, co ti poslala Selena."
,,Já ho zapomněl vypnout."zasmál jsem Justin.
,,Nebyla to chyba, zachránilo Vám to oběma život."usmála se.
Už jsme bylo ve městě. Naomi vytáhla ty dva a odvedla je na stanici, zatímco my jsme čekali na chodbě.
,,Caitlin, chtějí tě na výslech."objevila se ve dveřích Naomi.
Caitlin vztala a vešla do dveří, zatímco Naomi zůstala se mnou na chodbě.
,,Proč si mi neřekla, co děláš?"zeptal jsem se.
,,Jsem TAJNEJ agent, Justine."odpověděla.
,,Ani nevim, jak ti poděkovat."pokračoval jsem. ,,Nebýt tebe, byl bych teď nejspíš mrtvej."
,,Justine, to ne já, to ty. Kdyby si nezapoměl zavřít ten e-mail tak...."
Položil jsem jí prst na rty, aby byla sticha.
,,Nic neříkej."řekl jsem. ,,Děkuju."
Pousmála se:,,Nemáš za co. Konec konců, život bez tebe si my, tvoji fanoušci nemůžeme představit."
,,Je zvláštní, že jsi tak mladá a už děláš agenta."zasmál jsem se.
,,To víš, když máš talent, tak máš talent."mrkla a dali jsme se do smíchu.
,,Co teď budeš dělat?"zeptala se po chvilce ticha.
,,Nejspíš se potáhnou soudy...potom konečně odzpívám ten koncert tady a pak...."
,,Pak?"
,,Pak odletím do Asie."
,,Aha."kývla.
Pak bylo zase ticho.
,,Poslyš, co kdybychom zašli někam do města?"navrhl jsem. ,,Jasně, že ne teď. Ale...chtěl bych ti splatit to, cos pro mě a pro Cait udělala."
,,Už jsem ti přece říkala, že nemusíš dělat......"
Zase jsem ji přerušil:,,Takže zítra v sedm?"
Zasmála se:,,Dobře. Ale jen kámoši!"
,,Jasně." usmál jsem se. ,,Jen kámoši!"
,,A jak je to vlastně s tebou a s Caitlin?"zeptala se.
,,Miluju ji." zasnil jsem se. ,,Moc."
,,To je hezký." přikývla. ,,Myslela jsem si to, už když jsem se dívala na záznamy z prvního koncertu."
,,To přesně myslíš?"udivil jsem se.
,,Myslím to, když jste tančili All That Matters."mrkla. ,,Bylo jasný, že ten společnej tanec je zamilovanej."
,,To jsme spolu ještě nechodili."zasmál jsem se při tech vzpomínkách.
,,Vážně?"
,,Jo."začal jsem se smát ještě víc, ,,Dost dlouho mě odmítala. Byl jsem směšnej."
,,To neříkej."usmála a se a položila mi ruku na rameno. ,,Nikdy si nebyl trapnej."
Díval jsem se jí hluboko do očí. Měla je pěkné.
,,Pane Biebere?"objevil se ve dveřích policista. ,,Jste na řadě."
Vztal jsem a přešel ke dveřím. Naposledy jsem se podíval na Naomi a zamával. Jsem ji moc vděčnej za to, co pro mě a moji lásku udělala.

Mr.BieberKde žijí příběhy. Začni objevovat