Mezi kapkami deště

902 58 9
                                    

NEŽ ZAČNETE ČÍST, ZAPNĚTE SI PÍSNIČKU VEDLE ČLÁNKU. BUDE TO HODNĚ EMOTIVNÍ ČÁST!!

Z pohledu Caitlin:

Bylo těžké tomu všemu uvěřit. Nemohla jsem ani na chvíli přestat myslet na ty jeho nádherné oči.

,,Víš co?" zasmál se, ,,Mám nápad!"
,,A jaký?"zeptala jsem se.
,,Pojď se mnou, právě jsem si totiž na něco vzpoměl."

Ani jsem se nestačila vzpamatoval a Justin mě chytil za ruku a táhnul k autu. O oslavu jsem si starost nedělala. Všichni už stejně byli určitě opilí.
Chvíli jsme jeli tiše autem. Nebála jsem se ani jsem nepochybovala o tom, že mě Justin bere na správné místo. Věřila jsem mu a to byla jedna z  velkých výhod, které jsem vůči němu měla.

Konečně zastavil. Byla tam velká budova a nad dveřmi stál nápis:

Rodný dům Nikolaye Van Trajkola

Nikolay byl totiž ten spisovatel. Ani jsem si neuvědomila, že původem pocházel z Ruska. Právě v tomhle domě totiž prožil dětství a právě v tomhle domě se odehrává celý den knihy. Vlastně jsem Vám ani neřekla, o čem byla.

Je to o dívce Gabriel, která se přistěhuje z Bostonu do Ruska, právě do tohoto domu. Povoláním je lékařka. V době, kdy se děj knihy odehrával se ženské lékařky moc "nebrali do kolektivu" a neměli moc klientů, takže Gabrielina ordinace, kterou zde měla přistavěnou, byla věčně prázdná. Jednoho dne ji ale do ordinace "připluje osud". Lépe řečeno mladý muž jménem Augustus. Měl hluboká poranění hlavy, ale také měl velké štěstí, že potkal právě Gabriel. Ta mu rány ošetří a ti dva se postupně seznamují. Hned druhý den se znovu sejdou a jak plyne čas, jsou si čím dál bližší. Augustus pomůže Gabriel sehnat klienty a zvěsti o Gabriel se rychle šíří. Pak se Gabriel dá s Augustem dohromady. Dívka je po dlouhé době šťastná. To by však nesměla přijít ta hrozná událost-Augustus má totiž rakovinu mozku.

Tu knihu jsem nedočetla celou, takže Vám teď asi těžko řeknu, jak skončila, ale jistá jsem si tím, že je skvělá. Už jsem skoro u konce.

,,Tohle je vážně jeho rodný dům?"vyjekla jsem.

,,Jo," usmál se Justin. ,,Myslel jsem si, že se ti tady bude líbit."

,,Tak to ses trefil."zasmála jsem se.

I přes pozdní hodinu nám ochotná žena, co zde hlídala nabídla prohlídku. Byla jsem štěstím bez sebe. Celý tend dům byl přesně jako z té knížky. Čistě osmnácté stoleté, na tu dobu moderně zařízený. Poznávala jsem určitý nábytek, například pohovku, na kterou si Augustus poprvé sednul, když navštívil Gabrielin dům.

,,Je to nádhera."usmála jsem se.

Po skončení prohlídky mi však Justin chtěl ukázat ještě jedno překvapení. Zavázal mi oči šátkem a vedl mě přibližně dvacet minut za ruku. Důvěřovala jsem mu stejně, jako když jsme sem přišli.

,,Tak teď se nelekni."pravil Justin tiše a sundal mi šátek.

,,Proboha!"vyjekla jsem.

Stáli jsme v parku. A ne jen tak v ledajakém parku. Tohle bylo totiž místo, kde se Gabriela s Augustem poprvé sešli.

,,Líbí?"

,,Jo."přikývla jsem. ,,Děkuju. Tohle jsou ty nejlepší narozeniny ze všech."

Chvíli jsme se tam za sviu měsíce procházeli. Na dřevěném mostku jsme se zastavili.

,,Víš Caitlin," promluvil najednou Justin. ,,Ty jsi jedinečná holka...nejsi jako ostatní...jsi jiná. Připomínáš mi Gabrielu. Ničeho se nebojíš, do všeho skočíš po hlavě a kašleš na předsudky. A přesto si v jádru tak křehká bytost. To jsem poznal už na tom konkurzu pro Journals Tour..."

Dívala jsem se do země, poněvač jsem se mu v té chvíli nemohla podívat do očí. On mi však chytil bradu a nadzvedl mi hlavu tak, abych se mu do očí dívala.

,,Jsi pro mě to, co pro Augusta Gabriela," pokračoval. ,,Víš, co je tohle za místo?"

Mlčela jsem. Věděla jsem to, ale přesto jsem mlčela.

,,Na tohle místě," pokračoval Justin za mě, ,,Na tohle místě Augustus poprvé políbil Gabrielu."

Najednou bylo zase ticho. Všechno bylo tak..tak zvláštní.

A pak to řekl:,,Prosím, buď mojí Gabrielou, Caitlin."

Stuhla jsem. Miluju ho. Ano, věděla jsem to, ale něco mi přece jen říkalo, že nemám být blázen a nemám do toho jít.

,,Miluju tě."pravila jsem.

Políbili jsme se. Bylo to to nejkrásnější, co jsem s ním kdy zažila. A nejen s ním. A v té chvíli, kdy jsme se líbali začalo i pršet (gif vedle). V tu chvíli jsem ale nevěděla, že právě v té chvíli, kdy jsme se políbili, odbila jedna hodina večerní. V jednu hodinu večerní jsem se narodila, v jednu hodinu večerní jsem porpvé řekla, že Justina miluju a v jednu hodinu večerní se Gabriela s Augustem políbili.....

Mr.BieberKde žijí příběhy. Začni objevovat